Vliv společenských změn na vznik nových významů a výrazů v českém jazyce

Emil Mleziva

[Discussion]

(pdf)

The influence of social changes oh the rise of new meanings and expressions in Czech language

Vztah mezi vývojem společnosti a vývojem jazyka lze považovat za prokázaný. Je možno jej sledovat v jednom směru jako vliv společenských změn na utváření jazyka, v druhém směru jako vliv jazyka na vývoj společnosti. Lze předpokládat, že vliv společnosti na jazyk je výraznější, již proto, že společnost prochází změnami jí vlastními, které se následně promítají do jazyka, kdežto vliv jazyka na společnost se uplatňuje především ve funkci komunikačního média.

Nejvýrazněji se společenské změny projevují v oblasti sémantické (lexikální). Pojmenování nových skutečností se děje jednak rozšiřováním, specializací nebo přetvářením původního významu již existujících výrazů, jednak vytvářením nových slov domácích nebo přejímáním slov cizích. Na převažujícím přejímání cizích slov se podílí integrace světové společnosti v rovině kulturní, sociální i ekonomické.

Výchozím empirickým materiálem pro tuto stať je publikace Z. Sochové a B. Poštolkové, Co v slovnících nenajdete (podtitul Novinky v současné slovní zásobě) vydaná v r. 1994 nakladatelstvím Portál v Praze. Má 204 stran a obsahuje 2498 slovníkových hesel. Záznamy nových výrazů (významů) a jejich zařazení do publikace byly ukončeny v r. 1994. Ve většině jsou to slova z posledních let. Proto lze očekávat, že se do souboru hesel a do jejich zastoupení v jednotlivých oborech a oblastech promítají významné společenské (politické, ekonomické, kulturní, sociální) změny, které v těchto letech proběhly.

Publikace zaznamenává v abecedně uspořádaném souboru slova (slovní spojení), která v dosavadních akademických výkladových slovnících jazyka českého nebyla uvedena. Jde převážně o neologizmy z poslední doby, ale z části i o slova (slovní spojení), která se objevovala v běžné mluvě již dříve, nebyla však uvedena v dosavadních akademických výkladových slovnících jazyka českého, orientovaných na výrazy pokládané za spisovné. Jsou to obecné výrazy (bezva, přípodotek, natvrdo, vončo) a dále vědecko-odborné termíny, a zejména slova slangová a argotová (scientometrie, psychofarmakum; pomvěd, hattrick, magič; mukl, pasťák, lesba). Přestože je, jako ostatně každý slovník neologizmů, nesystémovým souborem slovníkových jednotek, vyjadřuje relativně nejlépe proporcionální zastoupení jednotlivých oborů a oblastí v celku. Z tohoto hlediska je nejvhodnějším – a zároveň jediným – lexikálním zdrojem pro zjišťování vztahů mezi vývojem naší společnosti a změnami v slovní zásobě češtiny ve vymezeném časovém úseku.

Je pochopitelné, že již v průběhu záznamu neologizmů a jejich vřazování do souboru v publikaci se v našem jazyce rodila a ustalovala další nová slova, která by bylo možno cum grano salis označit „co nenajdete ani v knize Co v slovnících nenajdete“ a která autorky po vydání publikace dále sbírají a zaznamenávají pro příští edici tohoto zaměření. Na druhé straně lze očekávat, že některé výrazy uvedené [284]v publikaci budou z živého jazyka ustupovat. Z následně autorkami poskytnutého materiálu bylo možno pro tuto stať využít nově zaznamenané výrazy v rozsahu 333 hesel za období od redakční uzávěrky publikace do února 1995. Analýza, kategorizace a srovnání tohoto souboru daly příležitost zjišťovat, zda se do vzniku nových výrazů promítl časový faktor a zda podle zastoupení jednotlivých kategorií lze usuzovat na společenské změny, na jejich směr a dynamiku.

Pokud jde o zdroje, ze kterých autorky pro publikaci i pro nový soubor neologizmy excerpovaly, na prvním místě byla publicistika, která v nejširším spektru z nejrůznějších oborů a oblastí zachycuje výrazy z živého jazyka všech vrstev společnosti a zaznamenává aktuálně i změny, které se ze společnosti do jazyka promítají. Výběr zdrojů z okruhu publicistiky pro excerpci proto odpovídá v maximální míře cílům této studie: noviny, časopisy, zpravodajsko-publicistické pořady a relace rozhlasu a televize, dále publikace autorů reflektujících společenské dění u nás, ale také živé rozhovory, informační tiskoviny, inzeráty, plakáty apod.

Pro charakteristiku jednotlivých směrů ve vývoji naší společnosti bylo nutno zde vytvořit systém oborů a oblastí veškerého společenského dění, podle nichž by bylo možno nové významy a výrazy kategorizovat. Počáteční strukturalizace reflektovala proto více obecný systém oborů lidské činnosti. V další etapě byla na základě kategorizace hesel struktura oborů a oblastí korigována a doplněna tak, že každý výraz se specifickým významem mohl být do systému zařazen. V konečném zpracování zůstaly však jen obory s větším počtem neologizmů, z nichž bylo možno usuzovat na rozsah a směr změn v daném oboru či oblasti. Použitá struktura oborů a oblastí nejlépe odpovídala intencím této studie; neznamená to však, že je jediná možná.

Určité obtíže při třídění výrazů vyplývaly z toho, že ne vždy jsou hranice oborů a oblastí jasné. Některé výrazy se používají ve dvou i více oborech, a proto byly i takto tříděny. Na druhé straně se vyskytovaly neologizmy obecného významu, které nebylo možno nikam zařadit, ale také termíny – reprezentanti neběžných oborů, pro které nemělo smysl vytvářet zvláštní kategorie (emblematika, autenticita aj.). Celkový počet kategorizovaných a dále zpracovaných výrazů se proti původnímu počtu snížil také o odkazy (např. deodorant viz dezodorant) a odvozená slova se stejným významem (např. ze tří hesel bonz, bonzák, bonzovat bylo použito jen jedno).

V průběhu kategorizace se projevilo jako přínosné uplatnit třídění oborů a oblastí druhého, popř. třetího stupně. Týkalo se to oborů a oblastí se širokou tematickou základnou a s velkým počtem zařazených hesel (ekonomika, sociální oblast ap.). Vícestupňové třídění přispělo k jemnější profilaci celé lexikální báze, a tím i k přesnějšímu postižení vývojových trendů naší společnosti.

Početní zastoupení výrazů v oborech a podoborech, které vyplynulo z jejich kategorizace, bylo východiskem pro zjištění významnosti jednotlivých oborů a podoborů. V konečném zpracování bylo však přihlédnuto i k dalším činitelům.

Kromě závěrů korespondujících s cílem studie byl zpracovaný materiál zčásti vyhodnocen a interpretován i z dalších aspektů: původ výrazů, jejich tvoření, příslušnost podle vrstev jazyka apod. Kvantitativní vyhodnocení výrazů (srov. tabulku na s. 295n.) vychází z jejich zastoupení v jednotlivých kategoriích. Slouží k orientaci, v jakém rozsahu se nová slova v různých oborech a oblastech vyskytují. Protože však šíření neologizmů probíhá kontinuálně, nelze toto kvantitativní vyhodnocení [285]vztahovat k určitému uzavřenému časovému údobí. Publikace, jejíž hesla byla kategorizována, obsahuje i slova staršího původu, zejména nespecifická, která nebylo možno zařadit do některé z kategorií, méně výrazy odborné a slangové, u kterých uvedené počty nejvíce korespondují s jejich zastoupením v českém jazyce v sledovaném časovém úseku.

Mnohé výrazy, které se objevily v našem jazyce již dříve, ale nedosáhly takového stupně rozšíření, aby je citované slovníky českého jazyka zaznamenaly, přešly vlivem politických, ekonomických, sociálních a kulturních změn posledních let do obecného užívání. Lze i předpokládat, že některé starší výrazy se vlivem uvedených změn po dočasném ústupu aktualizovaly.

 

Analýza vlivu společenských změn na vznik nových významů a výrazů

 

I. Člověk

1. Psychická charakteristika: Výrazy se vztahují k jednotlivci, k jeho vlastnostem, chování a projevům. Vlastnosti vyjádřené substantivy nebo adjektivy jsou zde nejčastější, tvoří takřka polovinu ze všech. Zastoupeny jsou odborné termíny (narcistní), výrazy obecné (sebestředný) i lidové (kulišák). Z obecných a zejména z lidových má většina hodnotitelský ráz, spíš negativní až hanlivý (lokálpatriot, nařvaný, slepice) než pozitivní ve shodě s obecnou tendencí hodnocení. Necelých 20 % výrazů zachycuje duševní stavy a pochody vyjádřené spíš v odborných termínech (konfabulace, kreativita). Jen málo výrazů se vztahuje k aktuální situaci (xenofobní). Průnik odborných termínů do obecné mluvy je výrazný a zřejmě širší než u většiny ostatních kategorií (skoro polovina z celkového počtu). Míra zobecnění je různá (diskalkulie – stres). Lidová označení vlastností a projevů člověka ukazují na tvořivost a nápaditost: katastrofista, neumětel.

2. Biologická charakteristika: Má podle očekávání mnohem menší počet hesel než charakteristika psychická. Výrazy jsou vesměs odborné (biotyp, klon).

3. Člověk přichází nebo i nepřichází na svět: Svou povahou výjimečná kategorie, která vznikla aktuálním nahromaděním výrazů a v níž se zvlášť markantně zrcadlí současná situace v této oblasti. Několik slov se vztahuje ke genetice (genový, zakódovat), ostatní, týkající se gravidity a rodění, dětí, jsou poznamenány uvolněním zákonů a liberálním postojem veřejnosti v tomto směru. Výrazy jsou jak odborné (gravitest), tak lidové (potratová turistika, je v tom).

4. Věk: Věk (stáří) člověka je kategorie s poměrně malým počtem výrazů. Častější jsou slova vztahující se k mládí.

5. Pohlaví – sex: Relativně početná kategorie (2 %) ukazuje na zvýšenou orientaci na sex projevovanou i verbálně. Uvolnění sexuálního života a následné odstranění zábran v tisku, v literatuře, v obchodě i reklamě znamenalo příliv nových slov. Jen samotných složenin typu sexbomba je v publikaci pět. Další jsou z oblasti prostituce (erosenka) a z pornografie (peepshow). Zvlášť početné jsou výrazy pro sexuální úchylnosti (frotér, transsexuál). Svou povahou by některé výrazy patřily do kategorie sociálních deviací.

Vztah mezi společenskými změnami v této oblasti za poslední léta a mezi tvorbou nových výrazů a významů je zřejmý. Naopak nová slova pro tradiční vztahy mezi mužem a ženou se prakticky nevyskytují.

[286]6. Zdraví, nemoci a jejich léčení: Větší část této tematicky početné a pestré kategorie se týká nemocí a jejich léčení (medicíny), menší část se vztahuje ke zdraví. Skoro sto nových významů a výrazů odpovídá zdraví jako první životní hodnotě a ještě více jeho nedostatku. Projevuje se zde vznik nových, zejména civilizačních chorob a jejich léčení. Významný podíl mají nové terapeutické postupy, farmaka a fyziologická léčba v souvislosti s rozvojem medicíny. Z celkového počtu připadá na choroby a jejich nositele 22, na diagnózu 10, na léčbu 18, na léčebné prostředky a léky 9, na přístroje a nástroje 15, na odbornosti v lékařství 9 a na alternativní medicínu 4 výrazy. Naprostá většina výrazů je cizího původu, převážně internacionálních, původem řeckých a latinských. České výrazy jsou řídké (budík, náladovka) a jsou spíše hovorové.

 

II. Společnost

1. Společenský život: Společenský život představuje početnou kategorii s pestrou paletou výrazů těsněji či volněji se vážících k životu ve společnosti. Vedle různých společenství (seniorklub, seance) jsou tu reprezentanti určitých společenských jevů (punk, skinhead), projevů (odvaz, sbalit holku) a činností (křest desky). Častá jsou hodnocení kladná (superstar, veltman) i záporná. Česká slova jsou vedle cizích (hippie) nebo zčeštělých. Vliv společenských změn z posledních let je markantní (mluvčí, nonkonformista).

2. Systém společnosti (organizace a řízení): Je to obsažná kategorie, jejíž hranice nejsou vždy jednoznačné. Převažují české výrazy, hodně je mezinárodních, poměrně málo anglických. Charakteristiky výrazů: pro organizaci: divize, pavouk; pro řízení: gesce, management; pro činnosti (akce): kulatý stůl, konference, panel; pro projevy: inkulturace, prezentace; pro pozice a funkce ve společnosti: mluvčí, sponzor, leader.

3. Právo, soudnictví: Právo kodifikuje změny v organizaci, řízení a správě společnosti a souvisí tedy s předchozí kategorií. Představuje nepočetnou, homogenní, zřetelně ohraničenou kategorii s výrazy, které z jurisdikce pronikají do obecné řeči (koluzní, parafovat). Asi třetina výrazů je českých, několik zčeštělých, výrazy anglického původu chybějí (odlišnost anglosaského a kontinentálního právního systému ?). Část termínů je vázána na nové skutečnosti (střet zájmů, státní souhlas).

4. Policie: Nepočetná skupina výrazů, z nichž většina vznikla v souvislosti s novou organizací bezpečnostních složek veřejných i soukromých. Převahu mají česká slova, častá jsou lidová označení. Tato kategorie se prolíná se subkategorií označenou jako sociální deviace – kriminální oblast. Často jde o tutéž skutečnost nahlíženou z opačných pozic (mříž, výkon trestu ap.). Na druhé straně navazuje tato kategorie na právo (narušit hranice, protiteroristický).

5. Vojenství, válečnictví: Z omezeného počtu výrazů v této kategorii by se dalo soudit na dlouhodobý mír v naší zemi ovlivňovaný jen zahraničními událostmi. Skutečně také prakticky všechny bojové způsoby a prostředky se buď vůbec týkají cizích zemí (džihád, kamikadze), nebo jsou u nás cizího původu (tygří letka, wing).

6. Kultura: Tematicky rozsáhlý a značně různorodý soubor, který bylo třeba rozčlenit do subkategorií.

6a) Věda: Ryze vědecké výrazy pronikají do obecné mluvy. V těch případech jsou zde registrovány podle oborů. V této kategorii jsou zařazeny víceméně jen názvy [287]vědeckých oborů nebo disciplín nově se konstituujících při značné oborové specializaci. Všechny výrazy z této nepočetné kategorie (až na robotiku) jsou latinského původu s typickým zakončením -logie nebo -tika (penologie, religionistika).

6b) Výchova a vzdělávání: Po seznámení se s novými názvy z této oblasti se musíme snést z výšin pedagogiky do prostředí školy, kde i z toho malého celkového počtu je odborných výrazů minimálně (rekvalifikace). Převládá zde spíš studentský slang.

6c) Religionistika: Z pouhých 14 nových výrazů ukazují na oživení náboženského života u nás 4 (koncelebrace, rekolekce). Znatelné je zvýraznění islámu v souvislosti s politickými událostmi na Blízkém východě (ajatolláh, islamista). V slovníku nejsou naopak zaznamenány názvy různých sekt, které k nám pronikají z ciziny.

6d) Alternativní cesty a postupy: Kompromisně zvolený název pro kategorii, která má zahrnout velmi početné a pestré projevy záhadných, mystických, tajemných, vědou nepotvrzených nauk, teorií a praktik. S pominutím čtyř výrazů z alternativní medicíny zbyde pouze 10 nových výrazů, což je nesporně neúměrně malý počet proti značné propagaci i zájmu veřejnosti o všechny ty sugestivně prezentované záhady a tajemství (čakra).

6e) Umění: Sumárně má umění 123 nových významů a výrazů a obsazuje tak 6 % z celku. Bez 14 výrazů týkajících se umění obecně jsou mezi jednotlivými druhy s výjimkou hudby, tj. mezi literaturou, výtvarným uměním, scénickým uměním a filmem, rozdíly vzhledem k malým počtům nepříliš významné. Nejméně (8) nových výrazů má výtvarné umění, nejvíce (18) film, který ovšem přesahuje do neumělecké sféry. Znatelně se projevuje ve výrazech přejímání cizích forem (inzitní, pop). Výjimečné postavení má hudba, která má několikanásobně víc nových výrazů než kterékoliv jiné umění (56). Je to ovlivněno víc pasivním poslechem než aktivním provozováním u současné mladé generace a ovšem i žánrovou pestrostí moderní hudby. Proto celá čtvrtina výrazů označuje druh hudby (bluegrass, hardrock), v pořadí následují skladatelé a interpreti, ansámbly (bigbend) a hudební formy (flamengo). U hudby víc než kde jinde se objevují výrazy anglické a americké provenience (heavy metal, country).

7. Tělesná kultura: Je to nejrozsáhlejší souhrnná kategorie zahrnující sport, tělovýchovu, turistiku, zábavy a hry. Její výrazy obsazují 11 % z celku. Znamená to tedy, že víc než každé desáté slovo je z této oblasti.

7a) Sport: Sport je sám o sobě, bez ostatních subkategorií, s 182 novými významy (výrazy) nejpočetnější kategorií. Toto značné množství je dáno mimořádnou pestrostí různých sportů tradičních a ještě více nově stále vznikajících, základních i odvozených (biatlon – triatlon, lyžování – krasolyžování). Patří sem i četná označení těch, kteří určitý druh sportu provozují (balonista, autokrosař). Značný počet výrazů je i pro různé závody, soutěže, utkání (baráž, bikros). V rámci jednotlivých sportů jsou často označovány dílčí akce, výkony, projevy. Určitý počet výrazů označuje prostory pro provozování toho kterého sportu (superhřiště, parkúr) a předměty používané v různých sportovních disciplínách (holub, hřeblo) včetně vozidel (dvojbob, superbike), plavidel (deblkajak, čtyřkánoe) i letadel (rogalo, ultralehké letadlo). Několik výrazů se vztahuje k dopingu (anabolický). Četnost výrazů je dána šířením nových sportovních disciplín a počtem těch, kteří je provozují, ale ještě více prezentací v masových sdělovacích prostředcích, kde sportovní soutěže, [288]závody a utkání zaujímají značný prostor. Tradičně se zde objevují slova anglického původu (breakball), převahu však mají výrazy české nebo zčeštělé (šňůra).

7b–d) Tělovýchova, turistika, zábava a hry: S počty kolem 10 v každé subkategorii zůstávají v neologizmech daleko za sportem. Jde o rozptýlené výrazy (strečing, karimatka, Kanáry, bridžista, lego) většinou cizího původu.

8. Politika: V této kategorii se průkazně projevuje vliv společenských změn na vznik nových výrazů: probuzený zájem o politiku, její vstup na scénu po odchodu totalitního režimu, sledování domácího i zahraničního vývoje. Výrazy v této početné kategorii spolu s výrazy geopolitickými představují skoro 8 % z celku. Vedle obecných pojmů (pluralista, establishment) se asi 2/3 vážou ke konkrétní politické skutečnosti: 20 výrazů se vztahuje k totalitě (struktura, komouš), 13 výrazů vyjadřuje odpor proti totalitě (disent, charta), 4 se vztahují k listopadové revoluci (sametový, plyšák), 13 výrazů vyjadřuje situaci po pádu komunizmu (debolševizace, posttotalitní), několik výrazů se týká zahraničí (landsmanšaft) a pohybu lidí mezi zeměmi (azylant).

8a) Geopolitika: V geopolitice, která navazuje na obecnou politiku a zahrnuje i tematiku národností, se objevují výrazy zaměřené na politické konfrontace a vojenské střety v nedávné minulosti a současnosti. Svědčí to o bezprostředním vlivu politických událostí ve světě na vznik a zde spíš na přejímání výrazů z oblastí politicky dramatických (Blízký východ 14, východní Evropa 5, Jižní Amerika 3, hranice mezi zeměmi 7 výrazů).

9. Ekonomika: Celkový počet nových výrazů v této kategorii svědčí – podobně jako u politiky – o živém zájmu naší veřejnosti o tuto oblast a ovšem i o prvořadém významu ekonomiky v životě společnosti i každého jednotlivce. Rozsáhlá tematika ekonomiky je rozčleněna do jednotlivých podoborů. Hranice mezi podobory nejsou vždy jednoznačné, některé výrazy se používají ve dvou nebo více podoborech, některé mají celoekonomický význam (deetatizace, rigidní).

9a) Obchod: Obchod má ze všech podoborů nejvíce nových výrazů. Svědčí to o rozvoji volného podnikání a obchodování v posledních létech (butik, aukce, odbytovat). Zahrnuta je sem několika výrazy i reklama (super, klamavá reklama). Výrazně se v názvech projevuje vliv angličtiny (second hand, dealer).

9b) Finančnictví: Aktuálnost 30 nových výrazů je dána z velké části změnou národohospodářského systému po roce 1989 (překlenovací, kvotace). Značná část termínů, ať už jakéhokoli původu, přechází přes angloamerickou sféru (audit, emitent, holding).

9c) Peněžnictví: Navazuje s 21 novými výrazy na finančnictví, podle určitého pojetí tvoří jeho součást. Vedle odborných termínů typu kurz, monetární se vyskytují i slova kolokviální: penězovod. Anglických výrazů je zde však minimum. Tím se peněžnictví liší od vlastního finančnictví.

9d) Podnikání: V poměru k zájmu, jakému se těší po roce 1989, má poměrně málo specifických výrazů (10): dceřiný podnik, joint venture. Zřejmě se zde používají více výrazy z ostatních podoborů.

9e, f) Daně, pojišťovnictví: Jde o několik málo specifických výrazů typu danit, doměrek, vyměřovací, celkem neovlivněných společenskými změnami.

[289]9g) Privatizace: Zvláštní podobor vázaný i v tvorbě termínů na dobově omezený akt převodu státního majetku do soukromého vlastnictví. Je charakterizován několika ad hoc vytvořenými termíny: převis, předkolo.

10. Infrastruktura: Z infrastruktury se vznikem nových výrazů uplatnily nejvíce doprava a telekomunikace. Ostatní obory jsou zastoupeny buď minimálně, nebo vůbec ne.

10a) Doprava: Nové výrazy v dopravě jsou spíš vázány na její rozvoj a význam v životě společnosti než na společenské změny posledních let. Platí to v první řadě o dopravě silniční, která pokrývá přibližně 2/3 všech výrazů, a letecké s jednou třetinou výrazů. Ostatní druhy dopravy (železniční, vodní, městská) mají jen po jednom termínu. Jasně se zde projevuje rozdíl progresivních a tradičních doprav: železniční doprava má ustálená názvosloví, vodní doprava je u nás málo významná. Městská doprava používá výrazy z dopravy silniční. Převaha nových výrazů v silniční dopravě je dána rozvojem motorizmu a zvlášť dnes už milionovými počty řidičů profesionálů i amatérů. Proto také se odborné termíny šíří víc do obecné mluvy, proto se tu rozšířily do běžného užívání i slangové výrazy: ojetina, botička. Výrazy v silniční a letecké dopravě se týkají: prostoru (průtah, ranvej), řízení a kontroly (žlutý anděl, sarp), provozu (navigátor, paramost), dopravních prostředků (airbus, motorikša) a jejich vybavení (protismykový, maxikufr).

10b) Telekomunikace: Zatímco tradiční pošta má jen jeden nový výraz, telekomunikace včetně spojovací techniky ukazují na rychlý rozvoj a rozšíření. Všechny výrazy až na jeden jsou odborné termíny: provolba, předčíslí.

11. Výroba a technika: Třebaže část výrazů se vztahuje k výrobě a část k technice, v používání mnohých termínů nelze tyto sféry oddělit.

11a): Zemědělská výroba a technika: Počtem výrazů je nevýznamná (senáž, agrokombinát). V společenských změnách poslední doby zemědělské termíny zřejmě z odborných kruhů do povědomí veřejnosti nepronikají.

11b) Průmyslová výroba a technika: Průmyslová výroba zahrnuje rozptýlený soubor výrazů z různých oborů označujících: vlastní výrobu (design, masokombinát), fáze činnosti (krok, šňůra), technologii (pokládka, střih) a materiály (plast, koktejl). Z mnoha technik zastoupených často jen 1–3 výrazy vystupují tři s bohatým rejstříkem nových výrazů. Je to dáno tím, že mají široký okruh uživatelů, profesionálů i amatérů. Audiotechnika a optická technika je spojena s uměním a zábavou, výpočetní technika nachází široké uplatnění i v laické praxi. Audiotechnika (ekvalizér, mixáž) i optická technika zahrnující i výrazy z videotechniky (displej) mají hodně výrazů odborných, vyskytují se ale i označení lidová (cédéčko). Výpočetní technika množstvím nových výrazů vztahujících se k technice samé, k vybavení (terminál, čtečka) a k technologii (sjetina, digitalizace) ukazuje na rychlý rozvoj oboru a z jazykového hlediska na přejímání slov z angloamerické sféry (notebook), část slov má však jiný původ (generace, formát).

12. Sociální oblast: Do sociální oblasti je zahrnuto několik různých oborů, které mají k ní více či méně přímý vztah. Kromě práce (zaměstnání) a sociální péče jsou sem přiřazeny i sociální potřeby a také životní prostředí jako otevřený sociální problém. Zvláštní tematiku tvoří sociální deviace, o jejichž závažnosti svědčí v současnosti i množství nových výrazů.

[290]12a) Práce (zaměstnání): Celkem 13 výrazů se týká práce (vedlejšák) a odměny za ni (indexace mezd).

12b) Sociální péče: Celkem 10 výrazů je zaměřeno na sociální aktivity (socka, resocializace) a sociální zabezpečení (záchranná síť, valorizace).

12c) Sociální potřeby: bydlení: neobvyklé způsoby bydlení (kondominium, squat); domácnost: převažují přístroje a zařízení (mrazák, fritéza); péče o dítě: nošení nebo vožení dětí (klokan, golfáče, buggy); stravování: má několikanásobně více nových výrazů než předchozí subkategorie a týká se takřka jen potravin a nápojů. Projevil se zde dovoz nových druhů poživatin v posledních létech (dresing, müsli, popkorn) a také tendence k zdravému stravování (bezlepkový, brokolice); odívání a úprava vnějšího vzhledu: v odívání se projevují v první řadě módní trendy (bermudy, leginy), v úpravě vnějšího vzhledu jsou výrazy typu tetováž, make up, dekolt.

12d) Životní prostředí: Na nutnost zlepšit narušené životní prostředí ukazuje poměrně velký počet nových výrazů týkajících se jednak kritického stavu prostředí (imise, freon), jednak cest k jeho ozdravění (lesopark, ekotovárna).

12e) Sociální deviace: Z bohatšího rejstříku deviací se tvorbou nových výrazů projevila kriminální oblast, zvlášť byla vyčleněna problematika drogování. Poukaz na sexuální deviace je v kategorii I. 5. Pohlaví – sex.

Výrazné zvýšení kriminální činnosti se poměrně málo promítá do vzniku nových slov. Častěji jde o výrazy, které z argotu pronikly do tisku a literatury. Lze je rozčlenit na slova z kriminální činnosti (raketýring, tipař) a výrazy z vězeňského prostředí (čúza, mukl, pasťák).

Poměrně značný počet nových výrazů dokumentuje zřetelně kritický vývoj drogování v posledních létech. Nejfrekventovanější jsou slangové názvy drog (braun, perník). Příznačné jsou i výrazy pro požívání drog (sjet se, hučet). Patří sem i kouření (lajtka) a pití alkoholu (nasávat).

13. Sdělování: Představuje vyhraněnou a pro vznik nových slov významnou oblast. Člení se na způsoby sdělování a na sdělovací prostředky.

13a) Způsoby sdělování: Komunikace: Komunikace mezi lidmi je v nových výrazech méně nebo jen nepřímo ovlivněna společenskými změnami posledních let. Vyloženě nových výrazů je méně (talk show, navigovat), častější jsou hovorové výrazy známé již dříve, ale v slovnících dosud nezachycené (zahrát do autu) nebo slova s novým významem (licitace, panel). – Informace: verbální (přípodotek, menu) i neverbální (podprahový, piktogram). Pozoruhodný je poměrně značný počet výrazů vyjadřujících klamné informace (blafovat, dezinformace). – Jazyk: Několik rozptýlených výrazů označuje jazyky nebo zvláštní způsoby vyjadřování: romština, ivrit, ptydepe.

13b) Sdělovací prostředky: Publicistika: Pokrývá subkategorii nespecifikovaných sdělovacích prostředků. Nové výrazy jsou spíš zprostředkovaně ovlivněny společenskými změnami: samizdat, apelativní. Početné jsou publicistické formy: magazín, feature. – Rozhlas: Má poměrně málo nových výrazů (radiomost). – Televize: Úměrně ke svému rozvoji a rozšíření má v porovnání s rozhlasem čtyřnásobný počet nových výrazů vyjadřujících vedle jiného pořady (krimiseriál, soda) a formy vysílání (čtený překlad, prostřih). – Několik výrazů je společných pro rozhlas i televizi (edice, odvysílat).

[291]14. Čas: Zvláštní kategorie, která vyjadřuje dynamický prvek v společenských změnách (sled času, časové etapy a fáze). Z poměrně značného počtu nových výrazů ukazujících na význam časové dimenze v posledních létech lze vydělit rozměr času (střednědobý), měření času (digitálky, časovač), časové etapy (horizont, mezikrok), rychlost (raketový, superrychlý). Příznačná jsou slova pro start (ve sportu): vstup, zahřívací kolo, prolog.

 

III. Výrazy mimo kategorie

V počtu kolem 300 obsazují takřka 15 % z celkového souboru. Jsou to slova, která nebylo možno ať již pro jejich jedinečnost, nebo pro jejich obecnost zařadit do některé z vytvořených kategorií. Nejčastěji jsou zde zastoupeny: osoby (garant, kotelník), věci (transfer, speciál), abstrakta (dimenze, hit), vlastnosti (celoplošný, agresivní). Zvlášť hojné jsou činnosti (zpětvzetí, zprůchodnit). Časté je hodnocení kladné (férový) a ještě častější záporné (pofidérní, patový) s použitým nespisovných výrazů (nefér, chucpe). Běžná jsou slova s novým významem (bedna, rozbalit). Svébytnou skupinu tvoří obrazná rčení, často vtipná a nápaditá (jít do vývrtky) a úsloví (spadla klec, kolmo ‚na kole’). Patří sem i lidové výrazy typu dýško, natvrdo.

 

Lingvistické závěry

Lingvistické závěry studie shrnují faktory ovlivňující vznik neologizmů, konstatují jejich původ a naznačují další vývoj jejich tvoření.

 

1. Faktory ovlivňující vznik neologizmů

Množství nových významů a výrazů v jednotlivých oborech a oblastech ovlivnily: šíře (tematický rozsah) oborů a oblastí, do nichž byly neologizmy kategorizovány, tradice oborů s kodifikovaným názvoslovím (železniční doprava a pošta) proti novým, rychle se rozvíjejícím oborům (letecká doprava, telekomunikace, výpočetní technika); bohatství vnitřní struktury oborů (oblastí), množství druhů a prvků, které si vyžadují označení (nové sporty, nové hudební žánry); význam jednotlivých oborů a oblastí v životě společnosti (medicína v porovnání např. s historií); otevřenost oborů a oblastí výrazům úzce odborným, slangovým, lidovým, eventuálně argotovým.

I při zřeteli k těmto faktorům rozdílné počty neologizmů v jednotlivých oborech a oblastech dokazují vliv společenských změn na vznik nových významů a výrazů v jazyce. Tento vliv lze charakterizovat jako: přímý – u oborů, které jsou se společenským vývojem a s významnými změnami v dané společnosti bezprostředně spjaty: politika, ekonomika; zprostředkovaný – u oborů, jakými jsou např. sociální oblast, právo, infrastruktura; fakultativní – u oborů, kde společenské změny vytvořily nové možnosti: otevření zahraničním vlivům (hudba, audiotechnika) a uvolnění společenských norem (sex, kriminální oblast, drogování), a dále u oborů, které mají svůj autonomní vývoj; společenské změny vytvářejí prostor pro uplatnění, avšak samy tyto obory jsou ovlivněny spíše celosvětovými trendy (sport, medicína, výpočetní technika).

 

2. Původ neologizmů

Různé cesty, kterými přicházejí neologizmy do slovní zásoby, jsou spjaty s jejich původem. U mnoha výrazů (víc obecných než odborných) jde pouze o nový (rozšířený) význam slova zakotveného již v jazyce (celoplošný, botička). Další výrazy [292]pronikají do obecného povědomí po vertikále: ze žargonu stoupají do běžné mluvy (veksl, amina), či naopak sestupují z vědecké terminologie do obecného užívání (stres, biorytmus); jiné výrazy se šíří po horizontále: z odborných nebo slangových výrazů se stávají celospolečensky užívaná slova (lesopark, ochranka). Početnou skupinu tvoří slova vzniklá v českém jazyce jako původní (průtah, zprůjezdnit). Rozhodující podíl mají slova cizího původu. Buď si zachovávají svou původní podobu (smog, sarp), nebo jsou počeštěná (proreformní, mažoretka).

Podle původu jde u neologizmů z posledních let o výrazy z internacionálně užívaných slov vzniklých většinou z latinského nebo řeckého základu (supervize, tyflologie). Tyto výrazy jsou nejběžnější v medicíně, v psychiatrické charakteristice a v právu. Mezi neologizmy vzniklými z živých jazyků má dominantní postavení odpovídající celosvětovému významu angličtina. V některých oborech je její převaha, ať již je dána tradicí (sport), nebo vědeckotechnickým rozvojem (výpočetní technika), zcela evidentní. Z ostatních jazyků (francouzštiny, němčiny, italštiny, španělštiny, ruštiny) je příliv slov minimální. Několik slov je přejato ze slovenštiny (spolunažívání, rozlučka). Přes značný vliv Japonska ve světě se nevyskytují japonské výrazy; jsou přetlumočeny přes univerzální angličtinu.

Především v politice a geopolitice se vyskytují výrazy z jazyků zemí, o jejichž politických a vojenských střetech přinášejí masová media informace (z arabštiny např. hizballáh, intifáda, z hebrejštiny Likud, Sefard). Tato jako i jiná slova vázaná na aktuální skutečnosti mohou postupně z užívání vymizet.

 

3. Předpoklady dalšího vývoje

Porovnání základního souboru čerpajícího z publikace Co v slovnících nenajdete a z nového souboru neologizmů přineslo – i přes omezený rozsah druhého souboru, který vede k nezbytné rezervovanosti při vyvozování závěrů ze zjištěných rozdílů mezi soubory v jednotlivých kategoriích – některé poznatky, které rozšiřují pohled na zkoumaný jev především o časový faktor. Po mimořádně velkém přílivu neologizmů do českého jazyka způsobeném změnami v naší společnosti po roce 1989 lze očekávat, že počet neologizmů ovlivněných přímo společenskými změnami bude v průběhu dalších let spíše klesat. Navíc některá nová slova spojená s aktuálními společenskými jevy posledních let mohou z živého jazyka časem ustoupit.

Ve většině hlavních oborů a oblastí se relativní počty (percentuální zastoupení v souboru) natolik přibližují, že nelze konstatovat významnější změny. Jsou to: zdraví, nemoci a jejich léčení, společenský život, systém společnosti, politika, ekonomika, infrastruktura, hudba, tělesná kultura, sdělovací prostředky a čas. Znatelně menší relativní počet výrazů v druhém souboru se projevil u práva a soudnictví, kde absence nových výrazů v novém souboru by mohla jít na vrub relativně ukončené přestavbě našeho zákonodárství, u průmyslové výroby a techniky, kde audiotechnika, optická technika a výpočetní technika jakoby si již vytvořily potřebné názvosloví pro obecné užívání, a v sociální oblasti, kde absentují výrazy z pracovních vztahů a méně je i výrazů týkajících se sociálních potřeb, především nových pojmenování různých potravin, které se v posledních létech objevily v našich obchodech. Výrazný nárůst nových názvů zaznamenala psychická charakteristika, kde se objevuje opět řada označení pro nápadné jedince, jejich vlastnosti a projevy. Vyšší je i počet termínů z psychodiagnostiky.

[293]Intenzivnější společenská komunikace, byť často pouze jednosměrná, se projevuje rozhojněním výrazů ve způsobech sdělování. Příznačný pro současné trendy vývoje je markantní nárůst výrazů ze sexuální oblasti (dvojnásobek relativního počtu). Přes malé četnosti nelze přehlédnout až čtyřnásobný počet výrazů v novém souboru u kategorie Člověk přichází nebo nepřichází na svět. Ukazuje to na živost až palčivost problémů v této oblasti. Významně se zvýšil (na dvojnásobek relativního počtu) objem výrazů z kriminální oblasti. Paralelně vzrostl i relativní počet výrazů z oblasti drogování. Značný počet nových výrazů z těchto deviantních oblastí ukazuje v intencích této studie na příliv nových výrazů tam, kde určité společenské jevy nabývají na významu, ať kladném, či záporném.

Poměrně málo početný druhý soubor a krátká doba, za kterou byl vytvořen, nutí kvalifikovat shora uvedená konstatování spíš jako možné tendence než jako průkazná zjištění.

 

Sociologické závěry

Z množství i ze skladby neologizmů, které se objevily v našem jazyce a které byly zaznamenány v publikaci Co v slovnících nenajdete i v následném novém souboru, vyplývá, že na jejich vznik a rozšíření měly značný vliv společenské změny po roce 1989. Na druhé straně část výrazů pocházející již z dřívějších let nebo týkající se společenského vývoje v cizích zemích nebyla ať již přímo, nebo nepřímo uvedenými změnami ovlivněna.

Z celkového vývoje naší společnosti v uplynulých šesti letech lze podle skladby neologizmů vysledovat tři hlavní faktory, které působily na jejich vznik: politickoekonomické změny (oblast politická, ekonomická, a rovněž sociální, společenská, organizačně správní); otevření se zahraničním vlivům (sport, umění, zejména hudba, výroba, technika, alternativní cesty a postupy); uvolnění tradičních etických norem (sex, kriminální oblast, drogování).

Podle očekávání se vliv zásadních společenských změn nejmarkantněji projevil v politice a ekonomice, nepochybně proto, že tyto změny se v první řadě uskutečňovaly v jejich sféře. Politika, která není tak rozčleněna do relativně svébytných podoborů jako ekonomika a je rozšířena pouze o geopolitiku, má poměrně značný ohlas ve veřejnosti a prostor v masových sdělovacích prostředcích. Zájem o politiku je trvalý a všespolečenský. Ekonomika, o jejíž nové principy se začala spontánně či z nutnosti zajímat většina naší společnosti, nabyla prioritního postavení oborovou pluralitou, kde zvláštní pozornosti dosáhly ty podobory, které nejvíc zasahují do běžného života: obchod, finance, peníze. K nim přibyly podnikání a privatizace jako specifické fenomény nového ekonomického systému.

Významné jsou i změny ve společenském životě – ve vztazích mezi lidmi, v nových formách životního stylu a i v struktuře společnosti. Na ně navazují změny v organizaci a řízení, v právním a správním systému uskutečňované podle daných cílů a záměrů. Sociální oblast (mimo deviace) zůstává ve své specifické tematice (práce, zaměstnání, sociální péče) za politikou a ekonomikou zřejmě proto, že zásadní společenské změny se v ní neprojevily dosud v takovém rozsahu a intenzitě. Značná pozornost se soustředuje na životní prostředí a na specifické potřeby (stravování víc než bydlení, odívání, péče o dítě). Sex, kriminalita a drogování jsou na rozdíl od shora uvedených prioritních oborů ovlivněny zásadními změnami ve [294]společnosti nepřímo. Výrazný a navíc vzestupný zájem veřejnosti je dán nejen liberalizací společenské morálky, ale i odtabuizováním těchto témat a jejich širokou publicitou v literatuře i v masových médiích. Značný je i vliv zahraničních vzorů. Paralelní s pozorností věnovanou společenským jevům je zvýšená orientace na člověka, na jeho psychiku. Lze snad uvažovat o souvislosti mezi popularitou, jakou mají okrajové (deviantní) společenské jevy, a mezi sporným zájmem o nenormální až patologické psychické stavy a projevy.

U některých oborů, jakými jsou výchova, vzdělávání, religiozita, alternativní cesty a postupy a také literární, výtvarné a scénické umění, by bylo možno zaznamenat náznak zvýšeného zájmu veřejnosti v současné době proti prvnímu období po r. 1989.

Významné zastoupení mají ty obory, které si udržují v společnosti stabilní pozici: zdravotnictví, infrastruktura, kde v dopravě značnou dynamiku vykazuje motorizmus, dále pak komunikace. Rozšíření masových sdělovacích prostředků je dáno zvýšeným zájmem populace o informace a snad ještě více převažující nabídkou informací. Nově naopak vstoupily na společenskou scénu problémy životního prostředí a rovněž výpočetní technika. Příležitosti, které přinesly společenské změny na jedné straně a otevření hranic cizím vlivům na straně druhé, se široce uplatnily v oblastech, které jsou zdrojem zábavy pro mladou generaci: populární hudba a film přenášené audiotechnikou a videotechnikou, a ovšem i sport. Sport nemůže vděčit za svou vysokou popularitu ani tak aktivnímu provozování, jako spíš přílivu nových disciplín ze zahraničí (v počtu druhů nemá v jiných oblastech konkurenci) a jeho prezentaci v masových sdělovacích prostředcích, kde plošně (tisk) i časově (televize, rozhlas) zaujímá značný prostor, větší dokonce než politika či ekonomika.

Vedle oborů a oblastí, na které široká veřejnost soustřeďuje svůj zájem, a vedle oborů, jejichž popularita stále stoupá, jsou jiné, které přes svůj nepochybný význam pro společnost zůstávají omezeny spíš jen na kruhy odborníků a zájemců a jen výjimečně se jim dostává širší popularity ve veřejnosti. Patří k nim různé vědní obory (biologie, astronomie, chemie), ale také tělovýchova a turistika, zemědělská technika a další. Pregnantně se tyto rozdíly projevily i v tvorbě a rozšíření nových výrazů mezi turistikou a motorizmem, mezi tělovýchovou a sportem.

S přihlédnutím ke všem uvedeným zjištěním lze globálně konstatovat, že příliv nových výrazů a vytváření nových významů v našem jazyce koresponduje s významem jednotlivých oborů a oblastí v současném životě naší společnosti a s dynamikou jejich vývoje.

Bude ovšem třeba systematicky sledovat na základě širší empirické základny, než měla k dispozici tato stať, příliv nových výrazů do našeho jazyka v delším časovém období a srovnávat jej s vývojem naší společnosti a se změnami, kterými bude v jednotlivých oborech a oblastech procházet.

 

[295]Třídění výrazů do kategorií a subkategorií s uvedením absolutních a relativních počtů (excerpce z publikace a z nového souboru neologizmů)

Pozn.: Při nízkých absolutních četnostech postrádá zjišťování významnosti rozdílů mezi oběma soubory smyslu, a proto se neuvádějí relativní četnosti. Procenta jsou zaokrouhlena na celá čísla.

 

Kategorie (subkategorie)			Základní soubor		Nový soubor
			četnost	%	četnost	%
I.	Člověk
1.	Psychická charakteristika		73	3	28	8
2.	Biologická charakteristika		7		4
3.	Člověk přichází nebo nepřichází na svět		9		7
4.	Věk		10		3
5.	Pohlaví – sex		40	2	12	4
6.	Zdraví, nemoci a jejich léčení		96	5	13	4
II.	Společnost
1.	Společenský život		93	4	10	3
2.	Systém společnosti (organizace řízení)		66	3	7	2
3.	Právo, soudnictví		32	2	0
4.	Policie		16		4
5.	Vojenství, válečnictví		19		1
6.	Kultura
	a)	Věda	20		0
	b)	Výchova a vzdělávání	13		8
	c)	Religionistika	14		6
	d)	Alternativní cesty a postupy	10		4
	e)	Umění	123	6	31	9
		obecně	14		6
		hudba	56	3	9	3
		literatura	11		4
		výtvarné umění	8		5
		scénické umění	16		5
		film	18		2
7.	Tělesná kultura		222	11	33	10
	a)	Sport	182	9	25	8
	b)	Tělovýchova	12		1
	c)	Turistika	10		1
	d)	Zábava a hry	18		6
8.	Politika		165	8	22	7
	a)	Geopolitika	50	2	5	3
9.	Ekonomika		143	7	23	7
	a)	Obchod	44	2	5	2
	b)	Finančnictví	30	1	5	2
	c)	Peněžnictví	21	1	5	2
	d)	Podnikání	10		4
	e)	Daně, cla, poplatky	7		0
	f)	Pojišťovnictví	3		0
	g)	Privatizace	8		0

 

[296]Kategorie (subkategorie)			Základní soubor		Nový soubor
			četnost	%	četnost	%
10.	Infrastruktura		63	3	13	4
	a)	Doprava	51	2	8	2
	b)	Telekomunikace	12		5
11.	Výroba a technika
	a)	Zemědělská výroba a technika	3		1
	b)	Průmyslová výroba a technika	151	7	10	3
		Průmyslová výroba	29	1	4	1
		Audiotechnika	41	2	4	1
		Optická technika (včetně videotechniky)	37	2	2	1
		Výpočetní technika	44	2	0	0
12.	Sociální oblast (mimo deviace)		161	8	18	6
	a)	Práce (zaměstnání)	13		0
	b)	Sociální péče	10		4
	c)	Sociální potřeby	90	4	9	3
	d)	Životní prostředí	37	2	5	2
	e)	Sociální deviace
		Kriminální oblast	50	2	9	3
		Drogování	32	2	10	3
13.	Sdělování
	a)	Způsoby sdělování	74	4	17	6
		Komunikace	27	1	10	3
		Informace	38	2	0	0
		Jazyk	9		7
	b)	Sdělovací prostředky	48	2	6	2
		Publicistika	24		1
		Rozhlas a televize	24		5
14.	Čas		43	2	5	2
III.	Výrazy mimo kategorie		cca 300	14	27	7

 

Slovo a slovesnost, volume 57 (1996), number 4, pp. 283-296

Previous Franz Schindler: Socioloingvistické, paremiologické a paremiografické výsledky empirického výzkumu znalosti přísloví (Na základě anket 316 informátorů z Čech a Moravy)

Next Ivana Bozděchová: Manuál lexikografie