Časopis Slovo a slovesnost
en cz

The role of metonymy in Czech word-formation

Laura A. Janda

[Články]

(pdf)

Metonymie v české slovotvorbě

A B S T R A C T
This article explores the role of metonymic semantic relationships in the derivation of words via suffixation in Czech. Most scholarly work on metonymy has focused on the use of one word to substitute for another word, as when we say redhead to refer to a whole person. A similar semantic relationship is present when we form a word like břicháč ‘person with a (big) belly’ from the noun břicho ‘belly’. However, scholarly work on word-formation has not explored these metonymic semantic relationships. This study analyzes a database of 562 types of suffixal formations in Czech, where each type represents a unique combination of metonymic relationship, word-class, and suffix. This analysis not only demonstrates parallels between substitutional and word-formational metonymy, but shows that the metonymic relationships in word-formation are more diverse than in substitution. Asymmetries in these relationships are also explored, showing for example that actions are generally more salient than the participants and the setting, and that parts are more salient than wholes. The design of this study can be extended to analyze the word-formation systems of other languages and thus facilitate cross-linguistic comparisons.

R É S U M É
V tomto článku ukazuji, že metonymii nacházíme nejenom ve výrazech, v nichž jedno slovo nahrazuje jiné, ale také v odvozování slov. Výraz na tu práci potřebujeme chytrou hlavu je metonymický, protože slovo hlava, které popisuje část člověka, nahrazuje jiné slovo (jako člověk nebo osoba), které by popisovalo celého člověka. Samozřejmě nemůžeme zaměstnat jen hlavu, musíme přijmout celého člověka. Abychom poukázali na cíl, jímž je celý člověk, používáme jako nositele slovo hlava. Vztah mezi nositelem a cílem je v tomto případě ČÁST MÍSTO CELKU. Existují i jiné metonymické vztahy. Například když řeknu, že se převrátilo mléko, není to vlastně mléko, které se převrátilo, ale láhev nebo sklenice. Metonymický vztah v tomto příkladu je OBSAH MÍSTO NÁDOBY.
Metonymie provedená záměnou slov je tématem množství lingvistických studií, které dokazují, že metonymie tvoří mentální systém dostupnosti pojmů. Peirsman a Geeraerts (2006) shromáždili nejobsáhlejší inventář metonymických vztahů doložených při záměně slov. Paralelní vztahy ovšem nacházíme i v odvozování slov. Například když řeknu, že je někdo břicháč, popisuji celého člověka poukázáním pouze na jednu jeho část, břicho. Zde jde o vztah ČÁST MÍSTO CELKU. A odvozování slova květináč využije vztah OBSAH MÍSTO NÁDOBY tím, že odkazuje na nádobu pojmenováním jejího obsahu, totiž květina.
Ve vědecké literatuře o metonymii je jen málo zmínek o slovotvorbě a ve studiích věnovaných odvozování slov skoro úplně chybí rozbor metonymických vztahů. Tento článek je prvním pokusem o sjednocený přístup k metonymii a slovotvorbě. Dokulil (1962; Dokulil et al., 1986) sice nezmiňuje metonymii ve svém modelu slovotvorby, ale taková analýza není s jeho modelem v rozporu. Stejně jako Dokulil dělím typy slovotvorby podle tří faktorů: (1) vztah mezi příznakem (= nositelem) a bází (= cílem), (2) slovní druh a (3) přípona. Rozdíl je v tom, že Dokulil uznával jen čtyři termíny pro příznak a bázi, kdežto moje klasifikace je založena na klasifikaci Peirsmana a Geeraertse, která je daleko rozsáhlejší. Kromě toho tato klasifikace umožňuje srovnání mezi metonymií záměnou slov a metonymií ve slovotvorbě. Toto srovnání dokazuje nejen to, že tyto jevy jsou paralelní, ale i to, že metonymie ve slovotvorbě je ještě pestřejší než ta, která je provedena záměnou slov.
Jen některé metonymické vztahy, které byly nalezeny při záměně slov, nebyly nalezeny při tvoření slov, např. ČINITEL MÍSTO VÝROBKU: čtu Shakespeara (kde jméno spisovatele se užívá místo jeho knih). Většinu vztahů nacházíme v obou systémech, např. NÁDOBA MÍSTO OBSAHU: vypít sklenici (kde se jedná o obsah, který je vypit); kapesné (od kapsa). Dost velký počet metonymických vztahů byl nalezen pouze ve slovotvorbě, např. ABSTRAKCE MÍSTO DĚJE: toužit (od touha).
Vybudovala jsem databázi metonymických typů v české slovotvorbě. V databázi se nachází 562 typů roztříděných podle tří výše uvedených faktorů. V databázi lze zjistit různé tendence, jako například které metonymické vztahy se nejčastěji vyskytují v české slovotvorbě. V češtině je 31 přípon, které signalizují vztah DĚJ MÍSTO VLASTNOSTI typu škodlivý (odvozeno od škodit). Dále jsou to vztahy DĚJ MÍSTO ČINITELE (26 přípon; žrout od žrát), ABSTRAKCE MÍSTO VLASTNOSTI (24 přípon; klidný od klid) atd.
Článek probírá celou řadu otázek spojených s metonymií v české slovotvorbě: relace mezi příponami a vztahy, směr vztahů (vztahy jsou převážně dvousměrné, ale některé jsou jednosměrné), vztahy, které lze těžko rozlišovat.
Klasifikaci vybudovanou v tomto článku lze použít při rozboru dalších jazyků. Tímto způsobem by bylo možné zkoumat a srovnávat mentální systémy dostupnosti pojmů v různých jazycích.

Key words: metonymy, word-formation, suffixation, Czech

Daný článek je on-line k dispozici v databázi CEEOL.

HSL fakultet, Universitetet i Tromsø
N-9037 Tromsø, Norway
laura.janda@uit.no

Slovo a slovesnost, ročník 71 (2010), číslo 4, str. 260-274

Předchozí David S. Danaher: Translating Havel: Three key words (domov, svědomí, and klid)

Následující Renata Grzegorczykowa: Problémy pojetí jazykového obrazu světa v perspektivě srovnávacích výzkumů