dalaman airport transfers
Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Závěrečné poznámky k diskusi

Ivan Poldauf

[Rozhledy]

(pdf)

Заключительные замечания к дискуссии / Remarques terminales de la discussion

Omezuji se na základní věci, a to co nejstručněji. Kopečnému nic neznamená a neříká to, že rys, vyzdvihovaný jako příznak (neaktuálnost), je i u jiných sloves, která nejenže nejsou libovolná, izolovaná (jako jeho paralela housle, kamna), ale spojená charakterem svého významu, který je nadto přítomen i u násobených sloves (s formantem), jejichž příznak hledáme: členitost v časové linii, — jako spoří a dělává. Neaktuálnost u spoří je prý jen sémantická, formálně nevyjádřená, u spořívá je vyjádřená; pak by ale neměl být mezi spořívá a spoří funkční rozdíl. Ale spořívá je přece výslovná nepravidelná členitost (říkám ‚sukcesívnost‘) a v té je příznak „násobených“ sloves, tj. s formantem. Spořit atd. nejsou nějaká non-actualia tantum; srovnání s perfektivy/imperfektivy tantum neobstojí. Ta mají formální rysy perfektiv, resp. imperfektiv. Dokazovat bezpříznakovost co do aktuálnosti u všech nedokonavých sloves na slovese stravovat se příklady stravovat se láskou a stravovat se u Hiřmanů je přespříliš. Kopečný dobře ví, že vid náleží slovesům jako nositelům významu.

Byla by příznakem plurálu pluralita (nechme stranou, je-li tomu tak), kdyby ta byla i u jiných tvarů či podob substantiva, která nejsou plurály? (Kolektiva nejsou plurály.)

Nesouhlasím s pojetím „třetí vid“ a „tři vidové třídy“. Vid je kategoriální protiklad, nemůže mít lichý člen. Ať to, co násobenost implikuje, je či není lexikální (sémantické), je to přirozeně spjato s širší částí slovesné zásoby (zásoby slovesných významů), a tedy to vidím u dělávat jako méně podstatné, ne-li docela druhotné. Naopak násobenost ve smyslu sukcesívnosti (viz výše) jiným slovesům nepatří. Z toho plyne negativně: neaktuálnost není jen průvodním rysem násobených, je i jinde. Pozitivně: neaktuálnost je významovým rysem určitých významových typů českého slovesa.

Zařazování dělá udělá dělává do času. Přece zařazování se děje do oblasti určené chvílí promluvy (chv. p.). Kopečného umím sledovat jen takto: zahrnutí : nezahrnutí do chv. p.; ‚nezahrnutý‘ děj následuje: nenásleduje chv. p.; ‚zahrnutý‘ děj je (nebo není) ve chv. p. : není ve chv p. = přít. : min. + bud.; min. : bud.; aktuální (nebo co do aktuálnosti neutrální) : neaktuální. Ale poslední protiklad není jen v gramaticky systémovém vyjádření (za pomocí formantu). Pro mě mohou být násobenost i aktuálnost stejně dobře rysem sémantickým jako gramatickým, nepostuluji pro gramatičnost nějakou menší jasnost (i když zpravidla doprovází vyšší abstraktnost). Snažit se pokrýt za cenu vyzdvižení rysu, který jen nutně vyplývá, i případy mívá ji (knihu) ve výkladě a tam stávala hospoda je absurdní (proč nepokrýt i bývá, tj. bydlí, v chaloupce?). To bychom znemožňovali pochopení jakékoli gramatické kategorie (nakonec šel může být minulost, přítomnost i budoucnost, kdo to maloval/namaloval odráží jiné skutečnosti, než je sama podstata základního vidového protikladu).

„Ve shodě se skutečností“ jde opravdu jen o pojmenování příznaku v protikladu vidové kategorie násobenosti. Má se tak stát podle svérázného rysu (nepravidelná členitost, sukcesívnost) nebo podle toho, co — protože násobenost je druh členitosti v čase — tento rys implikuje (neaktuálnost)?

Ivan Poldauf

 

Pozn.: Redakce i autoři považují tuto diskusi o slovesné vidové kategorii „neaktuálnosti“ za uzavřenou.

rd

Slovo a slovesnost, ročník 27 (1966), číslo 3, s. 262

Předchozí František Kopečný: Ještě ke gramatické „neaktualizaci“ českého slovesa

Následující Stanisław Rospond: Polemika o najdawniejsze stosunki językowe polsko-czeskie