Základní všeslovanská slovní zásoba

František Kopečný

[Kronika]

(pdf)

Основной общеславянский словарный запас / Vocabulaire commun fondamental des langues slaves

Etymologické pracoviště Ústavu jazyků a literatur v Brně vydalo r. 1964 pod tímto názvem rotaprintovou publikaci (560 stran), vzniklou v r. 1963 péčí vedoucího etym. pracovní skupiny Fr. Kopečného na základě lístkového soupisu vypracovaného členy skupiny pro Mezinárodní komisi pro slovanský jazykový atlas. Soupis, provedený v r. 1961[*] (kromě redaktora se na něm podílely hlavně E. Havlová a H. Plevačová), byl potom redaktorem kontrolován, sémanticky jednotně organizován a doplňován nejen novou konfrontací se slovníky, ale hlavně s dotazníky, zaslanými na podzim 1962 všem mimočeským slovanským pracovištím. Obsahuje všecka potřebná data sémantická a morfologická, zachycuje jádro slovanského slovníku, a to nejen slova přísně všeslovanská (těch je na 1260; kdyby se nebral ohled na lužickou srbštinu pro její reliktový ráz, bylo by to na 1400 slov), ale i taková, která se k této charakteristice blíží. Velkou většinou jde zároveň o slova praslovanského původu (cizí slova jsou prakticky vynechána).

Publikace je cenná především uváděním morfologických dat, čímž supluje do jisté míry srovnávací slovanskou morfologii (u zájmen se např. důsledně uvádí celé skloňování ve všech jazycích, u nepravidelných sloves hlavní tvary ap.). Sémantický průřez slov se složitější významovou strukturou je podán organicky, vychází ze zásady, že slovo má zpravidla jediný základní význam. Nikde se proto nesetkáváme s číslováním významů, jaké je někdy obvyklé v obsáhlejších slovnících. Soupis dává slavistům konečně možnost seznámit se alespoň u tohoto jádra slovanského slovníku s prověřenými daty i nejmladších jazyků spisovných, běloruštiny a zejm. makedonštiny; dotazníková kontrola koriguje zastaralá data někdy i u jiných jazyků (zejména u luž. srbštiny). Z těchto výhod budou moci jen z malé části těžit studující, a to pro malou publicitu soupisu: Byl vydán v nákladu 300 neprodejných výtisků, z nichž více než polovina je rezervována pro zahraničí (hlavní významy slov jsou uváděny německy a francouzsky). Na druhé straně by nebylo radno vydávat soupis v dosavadní podobě znovu. V druhém díle publikace je pak naznačena cesta k úplnému všeslovanskému slovníku, sestavenému onomasiologicky.

Slovo a slovesnost, ročník 27 (1966), číslo 3, s. 287

Předchozí Emanuel Michálek: Studie o sociální terminologii v nejstarších ruských textech

Následující Bohuslav Havránek: „Nedopatření redakce“ nebo nedopatření autorovo?