Nepřesnosti v informaci o pražském strukturalismu u českého strukturalistického etnografa

BHk (= Bohuslav Havránek)

[Kronika]

(pdf)

Неточности в сообщении чешского структуралистского этнографа о пражском структурализме / Quelques inexactitudes dans l’information sur le structuralisme de Prague chez un ethnographe structuraliste tchèque

Ve 4. č. Českého lidu (55, 1968, s. 193n.) napsal Bohuslav Beneš článek P. Bogatyrjov a strukturalismus, který dobře a instruktivně poučuje o díle našeho dávného přítele P. G. Bogatyrjova a o strukturalistické etnografické práci; připojuje také záslužnou bibliografii prací Bogatyrjovových. Avšak v údajích o pražském strukturalismu jsou překvapující nedostatky: V aparátu na s. 198 se čtenář dovídá, že poučení o Pražském lingvistickém kroužku najde čtenář „ve sborníku Pražskij lingvističeskij kružok (pod red. N. A. Kondrašovové, Moskva 1967)“. Bohužel (1) nejde o Kondrašovovou, ale o Kondrašova, u nás dost známého ruského slovakistu; autor vykonstruoval ženu z jasného genitivu „Kondrašova“ na titulním listě. (2) Uvedená publikace je značně obšírný soubor přeložených statí členů PLK, ale přímé poučení obsahuje jen dost stručný úvod (s. 5—15) a je to nejslabší poučení ze všech prací, které poslední dobou v cizině o PLK vyšly; mnohem podrobnější a v základě velmi hodnotný výklad má T. V. Bulyginová v publikaci Osnovnyje napravlenija strukturalizma (Moskva 1964, s. 46—126). Nejlepší výklad je v knize J. Vachka The Linguistic School in Prague (Indiana University Press 1966, 184 s.) a z cizích publikací je dobrý instruktivní výklad (jen o stylistice) v polské chrestomatii Praska szkola strukturalna (Varšava 1966 s. 6—42).

Na s. 199 uvádí autor výbor z Jakobsonových prací značně nahodilý a na konci čteme „u nás souborně (jeho stati) ve sb. Čtení o jazyce a poesii, Praha 1942“, ale v tomto sborníku není vůbec žádny článek Jakobsonův ani výklad o jeho práci; naproti tomu autor neuvedl, že skutečny soubor prací Jakobsonových vychází v Selected Writings u Moutona od r. 1963 a ve 4. díle (1966) vyšly pravě stati etnografické.

Pomezní disciplíny skýtají pro každého jistá úskalí, ale autor působící v Brně by snadno našel právě v Brně dost odborníků, kteří dobře znají pražský strukturalismus, na němž se právě v Brně hodně pracovalo a nemusel by se dopouštět podobných chyb, které budí nedůvěru i k údajům jiným a vedou k závěru, že takové informace nikomu neprospějí.

Slovo a slovesnost, ročník 30 (1969), číslo 1, s. 104

Předchozí Jan Průcha: Dvě konference o psycholingvistice

Následující Miroslav Komárek, Jaroslav Macháček: K šedesátinám prof. dr. Josefa Vachka