Milan Romportl, Josef Vachek
[Kronika]
Лингвистические конференции в Австрии / Les conférences linguistiques en Autriche (1976)
Koncem prázdnin 1976 konalo se v Salzburgu výroční zasedání Societas Linguistica Europaea, jež organizoval přípravný výbor v čele s G. Drachmannem; v jeho rámci proběhly dvě přednáškové konference s diskusemi, obecně lingvistická a psycholingvistická. Po jejich ukončení zorganizovali vídeňští jazykovědci za vedení W. Dresslera již třetí fonologickou konferenci (prvé dvě se tam konaly v letech 1966 a 1972).
Úroveň obou podniků byla velmi uspokojivá; byly četně navštíveny a nechyběli ani účastníci ze zemí socialistického tábora. Vídeňské konference se zúčastnila i tříčlenná delegace sovětská (v čele s G. A. Klimovem), byli tu i lingvisté z Polska, Jugoslávie, Maďarska, NDR a Rumunska, a ovšem i naši českoslovenští jazykovědci, kteří se aktivně účastnili i jednání salzburského. Z tohoto setkání stojí za zmínku, že organizační schůze SLE přijala pozvání maďarské delegace, aby se výroční konference SLE v r. 1979 konala v Debrecínu. V souvislosti s tím byl nově do výboru SLE zvolen J. Erdödi (předsedou SLE je nyní L. Heilmann, místopředsedou R. Filipović, z na[80]šich pracovníků je ve výboru J. Firbas, z dalších socialistických států E. Vasiliu z RSR). V letošním roce se bude konat v rámci vídeňského lingvistického kongresu jen organizační schůze SLE, v r. 1978 pak má být výroční konference v Paříži. Nejbližší fonologickou konferenci plánují vídeňští pracovníci na rok 1980 nebo 1981.
Z výkladů přednesených na obou konferencích vcelku vyplýval povlovný, ale nepochybný odklon od generativistickotransformační koncepce jazyka a kladný poměr ke koncepci funkční. Velkému zájmu se těšily např. vývody kodaňského badatele H. Andersena, který na základě různých sandhíových asimilací v jednotlivých slovanských jazycích načrtl důmyslnou historickou typologii těchto jazyků; se zájmem byly vyslechnuty i výklady W. Dresslera o rozkladu jazyka, přednáška E. M. Uhlenbecka o pojmech produktivnosti a potenciálnosti v morfologickém popise, budapešťského J. Hermanna o poměru diachronie a synchronie, metodologicky podnětná přednáška E. Hampa o gaelské fonologii atp. Z našich účastníků přednášeli v Salzburgu J. Nosek o textu a stylu v nové angličtině, ve Vídni K. Horálek o fonologické stylistice, M. Romportl o akustických korelátech distinktivních rysů, J. Horecký o slovenské morfonologii a J. Vachek o fonologii standardních a substandardních variant jazyka. Vývody našich přednášejících se setkávaly s živým, příznivým ohlasem v následujících diskusích.
Vcelku lze rakouské konference označit jako úspěšná předznamenání XI. mezinárodního kongresu lingvistů, který se bude konat v létě letošního roku ve Vídni. Bylo by si jen přát, aby i k jeho jednání mohli českoslovenští pracovníci přispět stejně úspěšně, jako tomu bylo na rakouských konferencích loňských.
Slovo a slovesnost, ročník 38 (1977), číslo 1, s. 79-80
Předchozí Oldřich Leška: Čeština v Japonsku
Následující Josef Vachek: Poznámky k fonologické stylistice jazykových variet
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1