Bulharská konference o strojové lingvistice

Marie Ludvíková

[Kronika]

(pdf)

Болгарская конференция о машинной лингвистике / Une conférence bulgare sur le traitement automatique des données linguistiques

V květnu r. 1975 se v bulharské Varně konala První národní konference o aplikaci matematických modelů a počítačů v lingvistice (se zahraniční účastí). Konference byla organizována Centrem pro výzkum a výchovu pracovníků v matematice a mechanice ve spolupráci s Centrem jazyka a literatury. Později vyšel sborník z této konference Ispol’zovanije matematičeskich modelej i elektronnych vyčislitel’nych mašin v lingvistike — Application of Mathematical Models and Computers in Linguistics (Sofia 1976, 390 s.), v němž máme možnost přehlédnout šíři problematiky, kterou tato moderní interdisciplína zahrnuje a o níž se na konferenci jednalo. Sborník byl připraven redakčním kolektivem se členy A. Ljudskanovem, D. Dobrevem, M. Janakievem a B. Ramadanovovou. Po předmluvě, která podává základní informace o konferenci (170 účastníků z 16 zemí, z toho 110 z Bulharska, 36 z SSSR a socialistických zemí (7 z ČSSR), 26 ze západní Evropy, USA a Kanady), následuje 74 referátů (ze 101 přednesených). Referáty tvoří 5 tematických skupin:

(1) teoretické a metodologické problémy strojové lingvistiky,

(2) kvantitativní lingvistika,

(3) matematické modely přirozených jazyků, simulace patologických jevů, analýza a syntéza řeči,

(4) strojový překlad a automatická analýza textů,

(5) systémy automatického vyhledávání informace.

Ve sborníku však nejsou referáty řazeny tematicky, ale v tomto pořadí: úvodní referát předsedy organizačního výboru A. Ljudskanova, vyžádané referáty a sdělení; uvnitř těchto skupin je řazení abecední.

Úvodní referát Ljudskanovův Některé problémy heuristického modelování v lingvistice pojednává o modelování z hlediska jeho historie i se zřetelem k potřebám současného lingvistického bádání; autor tu podává obecný popis konstrukce modelu a zdůrazňuje nutnost sepětí lingvistické tradice s moderními, zvl. matematickými metodami. Vyžádané referáty (22) k jednotlivým tematickým okruhům se týkají obecných otázek dané oblasti, současného stavu výzkumu a jeho perspektiv.

O obecných a metodologických otázkách modelování jazyka jedná např. příspěvek E. K. Gusevové (SSSR) Systémově kybernetický přístup k problematice formalizace v lingvistice, v němž autorka uvažuje o strojové lingvistice jako o interdisciplinární výzkumné oblasti (spíše než konstituované vědecké disciplíně); v jejím rámci je možno rozlišit několik rovin zobrazení údajů, které se realizují ve výpočetních systémech různé třídy. Patří sem i Haysův (USA) příspěvek z oblasti neurokybernetiky o kognitivních sítích a jejich [79]fungování při jazykové komunikaci a příspěvek Sgallův věnovaný vztahům umělého intelektu k lingvistice a důsledkům, které z nich plynou pro sémantiku teoretickou i její technické aplikace.

O využití a perspektivách kvantitativních metod v lingvistice uvažuje H. Karlgren (Švédsko) (Kvantitativní modely — čeho?); jde mu zvl. o otázku specifičnosti kvantitativních přístupů pro některé typy lingvistického výzkumu. Z bulharských kvantitativních příspěvků uveďme referát M. Janakieva O kvantitativním základu lingvistické klasifikace, který zdůrazňuje praktický význam statistických výzkumů jazyka („glottometrie“) na rovině lexikální a morfematické a jejich přínos pro řešení některých otázek metodických. — Matematickým modelováním přirozeného jazyka se zabývají např. referáty H. Waltera (NDR) o formálním popisu sémantiky určitého slovesa a R. L. Uruťjana (SSSR) o generování tvarů jednotného a množného čísla jmen v současné arménštině.

V referátech o strojovém překladu se zajímavě projevuje individuální přístup jednotlivých týmů ke koncepci i řešení aktuálních dílčích problémů; např. bulharský přístup cestou tzv. selektivní strategie (A. Ljudskanov), korespondenční gramatika (transfer grammar) založená na syntaktických transformacích a používaná v překladovém systému kanadském (R. Kittredge) nebo snaha po optimalizaci a efektivnosti strojového překladu zapojením lidského činitele do automatického procesu, která se uplatňuje na pracovišti v Grenoblu (B. Vauquois). — Podobný charakter mají i referáty informatické: např. podrobná zpráva o struktuře a využití strojově zpracovaného slovníku vědeckotechnických textů sestaveného na Vysoké škole technické v Drážďanech (G. Neubert), dále zpráva o francouzském tezauru „Thesée“, který lze použít i pro dokumenty německé a anglické (A. Dewèze) nebo o projektu kanadského terminologického a dokumentačního systému CANTERM (G. Rondeau).

Řada různých aspektů lingvistického modelování a využití počítačů je probírána ve sděleních (52), mezi nimiž jsou i příspěvky dalších československých účastníků konference E. Hajičové (o některých otázkách formálních modelů v lingvistické sémantice), E. Benešové (o lingvistických problémech automatického zpracování informace), P. Vašáka (o užití matematických metod v textologii) a autorky této zprávy (o statistické diferenciaci textů na fonologické rovině).

Bulharské referáty jsou velmi často zaměřeny k automatizaci různých dílčích výzkumných postupů a k informatice; je patrné, že v tomto směru činí bulharská strojová lingvistika značné pokroky. Hodně pozornosti je věnováno i sémantice, jejíž problematiky se přímo i nepřímo dotýkají mnohé referáty — bulharské i ostatní — v jednotlivých tematických skupinách. Některé referáty na konferenci přednesené však ve sborníku obsaženy nejsou, jako příspěvek A. Zampolliho (Itálie), J. Kunzeho (NDR) aj.

Součástí konference — vedle organizačních schůzek a zasedání vědeckých společností (ICCL, AILA) — byly i tři početně navštívené a velmi živé diskuse „u kulatého stolu“; jsou zmíněny v předmluvě sborníku. Zabývaly se aktuálními lingvistickými otázkami: První byla věnována vztahům mezi lingvistikou tradiční, strojovou a teoretickou, druhá současnému vztahu a perspektivám lingvistiky kvantitativní, třetí přítomnosti a budoucnosti strojového překladu.

Po obsahové stránce je tedy sborník pro většinu matematickolingvistických aplikací zajímavý, k jeho formální stránce však máme kritickou poznámku. Přehlednosti i dobré orientaci v materiálech konference by bývalo prospělo, kdyby místo uspořádání abecedního byly příspěvky seřazeny podle témat uvedených v předmluvě (jak tomu bylo na konferenci), i když by snad někdy — vzhledem k interdisciplinárnosti a překrývání oblastí — náležitost referátu k určité skupině nebyla zcela jednoznačná.

Na konec je třeba zdůraznit, že iniciátorem a předsedou organizačního výboru konference byl dr. Alexandr Ljudskanov, vědecký pracovník Matematického ústavu Bulharské akademie věd. Jeho nenadálým odchodem (zemřel v listopadu 1976) ztratila matematická lingvistika bulharská i světová odborníka širokého rozhledu a aktivního stoupence mezinárodní vědecké spolupráce. Účastníci konference na něho vzpomínají jako na výborného organizátora a pozorného hostitele tohoto vědeckého setkání.

Slovo a slovesnost, ročník 39 (1978), číslo 1, s. 78-79

Předchozí Jiří Kraus: Nově o jazyce sdělovacích prostředků

Následující Alena Macurová: Slovenský příspěvek k otázkám jazykové kultury