dalaman airport transfers
Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Pražský COLING 82

Jarka Vrbová, Petr Jirků

[Kronika]

(pdf)

Пражский СОLING 82 / On COLING 82 conference held in Prague

COLING 82, tj. Devátá mezinárodní konference strojové lingvistiky, se konala ve dnech 5. až 10. července 1982 v Praze. Z dosavadních konferencí této řady (o minulé, tokijské, viz zprávu E. Hajičové v SaS, 42, 1981, s. 344 až 345) šlo o druhou konferenci, která se konala v socialistické zemi (po MLR, v Debrecíně 1971). Rozsahem byla pražská konference větší než všechny dosavadní; 315 účastníků z 24 zemí; hlavní delegace — z SSSR, USA a obou německých států — zhruba po 25 členech, z Japonska 21, z Velké Británie 13 atd. Pořadatelem byl Jazykovedný ústav Ľ. Štúra SAV a mat.-fyz. fakulta UK, ÚJČ ČSAV, Jazykovědné sdružení při ČSAV, Čs. vědeckotechnická společnost, ÚVTEI, Oblastní výpočetní centrum vysokých škol v Praze, Ústav technické kybernetiky SAV; konference se konala pod záštitou děkana MFF UK, federálního ministerstva elektronického průmyslu a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj. Předsedou organizačního výboru byl prof. J. Horecký.

Pro naše odborníky i ostatní zájemce byla konference velmi dobrou příležitostí, aby se seznámili se současným stavem přitažlivého oboru strojové lingvistiky spolu s matematickou lingvistikou i jeho rozvojem z hlediska teorie i praktických aplikací. Texty referátů i shrnutí stručných sdělení byly před konferencí publikovány ve dvou sbornících: COLING 82, Proceedings of the Ninth International Conference on Computational Linguistics (vyd. North-Holland publishing company a Academia) a COLING 82, Abstracts (vyd. Univerzita Karlova) a jsou k dispozici v našich knihovnách. Vzhledem k tomu chceme zde podat jen stručný přehled o shrnutích, která přední odborníci podali na závěrečném zasedání o nejdůležitějších výsledcích v jednotlivých oblastech, na něž se konference soustředila. (Plné znění těchto shrnutí je uveřejněno v Prague Bulletin of Mathematical Linguistics, č. 39, 1983, s. 5—21.)

Pokud jde o strojový překlad, M. Nagao (Japonsko) konstatoval, že překladové systémy se postupně zdokonalují, jejich lingvistické podklady nabývají na soustavnosti, jsou podrobnější. Lze očekávat další pokrok jak ve využití postupujícího poznání gramatických, sémantických a kontextových jevů, tak i ve zdokonalování technických a softwarových prostředků (mikropočítačů, paralelního programování ap.). O tom svědčil i bohatě navštívený polodenní seminář o strojovém překladu, který vedl B. Vauquois (Francie), předseda Mezinárodního výboru strojové lingvistiky, dávající iniciativu k pořádání konferencí této řady.

Práce z oblasti automatické gramaticko-sémantické analýzy jazyků zhodnotil M. Kay (USA). Podtrhl, že diskuse o otázkách tzv. deklarativního a procedurálního přístupu k jazykové sémantice i o struktuře promluvy přinášejí nové myšlenky, které jsou užitečné pro algoritmické procedury analýzy jazyka. Je však nutné víc se zamýšlet i nad hlavním teoretickým cílem strojové lingvistiky, která má přispět k pochopení procesu probíhajících při fungování jazyka v komunikaci.

H. Schnelle (NSR) při shrnutí lingvistických aspektů konference kladně zhodnotil polodenní seminář o pražské lingvistické škole. Kladl důraz na systémové chápání jazyka, které je strojovou lingvistikou prohlubováno, jak to četné přednesené referáty znovu doložily.

O vztahu lingvistiky a oblasti umělé inteligence a reprezentace znalostí konstatoval Y. Wilks (V. Británie), že v poslední době se projevuje jisté oddělení zájmů v těchto dvou oblastech. Byly vytvořeny účinné analyzátory přirozeného jazyka, avšak nemohou dost dobře sloužit potřebám systémů umělého intelektu, protože jsou zaměřeny jen na syntaktickou analýzu a ponechávají stranou význam. Také soustředění zájmu na tzv. expertní systémy, v nichž je analýza řízena strukturou věcných znalostí, nevede k autonomním zobecněním o přirozeném jazyce. Y. Wilks se však domnívá, že jde pouze o jev dočasný, protože je přesvědčen, že nutně musí dojít ke sblížení výzkumu strojového překladu (který je dosud věcí víceméně lingvistickou, pomineme-li tech[79]nické a programovací aspekty) a umělého intelektu. Centrální postavení lingvistiky se nutně projeví i v této druhé oblasti.

Na konferenci byla přednesena řada referátů o realizacích systémů automatického zodpovídání dotazů a kontaktů s bázemi znalostí prostřednictvím přirozeného jazyka. Je potěšující, že pražská univerzitní lingvistická skupina se mohla prezentovat vlastním systémem zodpovídání dotazů, který je založen na textové informaci — TIBAQ.

Přínos konference pro oblast rešeršních systémů zhodnotil ve svém shrnutí H. Karlgren (Švédsko). Zdůraznil, že lingvistických problémů se týká nejen vstupní a výstupní fáze těchto systémů. Lingvisté by měli věnovat více pozornosti než dosud i způsobům ukládání textu a vyhledávání informace.

V našem výčtu témat projednávaných na konferenci se konečně, i když jistě ne na posledním místě, zmíníme aspoň stručně o tom, jak se zde projevila interakce strojové lingvistiky s matematikou samou a matematickými základy informatiky. Výsledky z tohoto okruhu shrnula O. S. Kulaginová (SSSR). Závislostní gramatiky, stromové gramatiky a struktury, různé metody opírající se o grafy a sítě, produkční systémy, to vše se dnes už v lingvistice široce uplatňuje. Subtilnější souvislosti se ovšem projevují při řešení problémů reprezentace znalostí a realizace inferenčních procesů. Zde je v poslední době patrný posun k intenzívnějšímu využití formálních logických kalkulů. Lze např. konstatovat, že dochází k jisté renesanci predikátového kalkulu a k intenzívnímu studiu logických základů samých.

V rámci konference se konaly i dvě panelové diskuse, jedna o vztazích lingvistiky a umělé inteligence (vedená Y. Wilksem), druhá (koordinovaná H. Schnellem) o perspektivách lingvistiky z hlediska vztahu mezi jazykovým systémem a jeho fungováním. Dodejme ještě, že příspěvky českých lingvistů byly vesměs přijímány kladně. Doufejme, že čs. lingvistika bude vhodně zastoupena i na příští konferenci, kterou připravuje v r. 1984 Stanfordova univerzita v Kalifornii.

Slovo a slovesnost, ročník 45 (1984), číslo 1, s. 78-79

Předchozí Jevgenij Timofejev, Jiří Nekvapil: Publikace o ruské intonaci

Následující Karel Kučera: Konference o starší české, slovenské a slovanské jazykovědě