Nové samarkandské lingvistické bibliografie

Jan Petr

[Kronika]

(pdf)

Новые самаркандские лингвистические библиографии / New Samarkand linguistic bibliographies

Samarkandské personální a tematické bibliografie se již staly v sovětské lingvistické veřejnosti známým pojmem; tuto řadu vydávanou od r. 1978 dobře znají taká naši odborníci. Vydává ji Samarkandská státní univerzita Ališera Navojiho v Uzbecké SSR péčí jejího profesora Anatolije Michajloviče Bušuje (srov. SaS, 47, 1986, s. 252—253). V r. 1986 vyšly další tři svazky. Jsou věnovány současným žijícím sovětským jazykovědcům, kteří svým dílem dosáhli ohlasu nejen doma, ale také v zahraničí: slavistce, bohemistce a rusistce Galině Aleksejevně Liličové (nar. 1926), romanistovi a obecnému jazykovědci Vladimiru Grigor’jeviči Gakovi (nar. 1924) a slavistovi a obecnému jazykovědci Moiseji Michajloviči Kopylenkovi (nar. 1920). Každý svazek obsahuje úvodní hodnotící stať o životě a díle jazykovědce, jemuž je věnován; po ní následuje úplná bibliografie jeho publikovaných prací, soupis kandidátských disertací zpracovaných za jeho vedení, jeho oponentské posudky, redakční činnost, recenze jeho vědeckých prací, ukázky z jeho vědeckých studií a posléze věcný a jmenný rejstřík jeho prací.

Toto tematické schéma obsahu je dodržováno ve všech samarkandských personálních bibliografiích. Učebnicový ráz má podrobný komentář ke každé bibliografické položce, podání jejího obsahu, odborného přínosu a stručného posouzení hodnoty také ve vztahu k dosud uveřejněným recenzím a referátům. Pro poznání pohybu v současné sovětské jazykovědě má i význam soupis kandidátů věd, kteří dosáhli této hodnosti za vedení příslušného jazykovědce. Není neobvyklé, že se místo působení kandidáta věd a jeho školitele nekryjí. Žáci působí i v době aspirantury v jiných městech a po ukončení aspirantury rozvíjejí odborné poznatky na dalších vysokých školách a v akademických ústavech.

Českým jazykovědcům je především známa G. A. Liličová, profesorka slovanské jazykovědy na leningradské univerzitě; obohatila bohemistiku svými studiemi o lexikálních výpůjčkách z ruštiny do češtiny. Její poslední kniha Rol’ russkogo jazyka v razvitii slovarnogo sostava češskogo literaturnogo jazyka, konec 18 - načalo 19 veka (Leningrad 1982) byla příznivě oceněna také v našem odborném tisku (srov. např. Slavia, 52, 1983, s. 210—212). — Romanista V. G. Gak je znám jako autor práce o francouzském pravopise; kniha vyšla ve francouzském překladu ve Francii a těší se značnému zájmu veřejnosti. Na úseku obecné jazykovědy V. G. Gak zkoumal některé otázky filozofie jazyka, zabýval se asymetrií v struktuře jazyka a přispěl k rozvoji sémantické skladby. — Profesora almaatské univerzity M. M. Kopylenka (od r. 1978 působí v Jazykovědném ústavu AV KazSSR) známe jako mnohostranného slavistu, autora prací o slovanské frazeologii staršího období (tato tematika byla předmětem jeho doktorské disertace v r. 1967), o tvoření slov a o slovanské skladbě. Zabýval se i paleoslovenistikou, lexikografií, lingvodidaktikou a v neposlední řadě bilingvismem a s ním souvisejícími otázkami jazykové kultury.

Během tisku našeho referátu vyšel ještě čtvrtý svazek série za rok 1986. Obsahuje komentovaný bibliografický soupis prací profesorky filologické fakulty a vedoucí katedry obecné jazykovědy na voroněžské univerzitě Zinaidy Danilovny Popovové (nar. 1929). [176]Tematicky jsou zaměřeny na současnou a historickou syntax ruského jazyka, frazeologii, dějiny ruštiny, obecnou jazykovědu a jazykovou kulturu ruského jazyka.

Vítáme tyto bibliografické publikace, které nám přibližují sovětskou jazykovědu. Z praktického hlediska bylo by prospěšné, kdyby byly průběžně číslovány.

Slovo a slovesnost, ročník 48 (1987), číslo 2, s. 175-176

Předchozí Ludmila Uhlířová: Sovětský sborník o aktuálním členění

Následující Božena Bednaříková, Zdeněk Starý: 19. výroční zasedání Societatis Linguisticae Europaeae (SLE)