Za profesorem Lubomírem Drozdem

Emil Skála

[Kronika]

(pdf)

Память о профессоре Любомире Дрозде / In memoriam of Professor Lubomír Drozd

Dne 20. června 1988 zemřel po dlouhé nemoci profesor obecné jazykovědy PhDr. Lubomír Drozd, DrSc., bývalý vedoucí katedry anglistiky, germanistiky a nordistiky filozofické fakulty univerzity Karlovy v Praze. Československá lingvistika v něm ztrácí nejen mezinárodně renomovaného vědce, ale i organizátora vědecké práce a učitele.

L. Drozd se narodil dne 3. října 1924 v Dubicku u Zábřeha na Moravě v učitelské rodině. Reálné gymnázium navštěvoval v Zábřehu; po záboru Sudet přešel na českou reálku do Litovle. V r. 1943 musel odejít do Vídně, kde studoval soukromě hudbu. Když ho v r. 1944 německý pracovní úřad poslal do muniční továrny, pomohli mu známí hudebníci na místo korespondenta a překladatele ve vídeňské odbočce švýcarské farmaceutické firmy CIBA A. G. Zde překládal české a slovenské lékařské časopisy do němčiny. V únoru r. 1945 se dostal z Vídně k rodičům do Zábřeha, kde zažil osvobození. V l. 1945—1949 studoval na filozofické fakultě Karlovy univerzity obor germanistiku a anglistiku. V r. 1951 dokončil disertační práci o E. E. Kischovi a složil rigorózní zkoušky. Od r. 1952 pracoval po tři roky na zahraničním odboru ministerstva informací a kultury. Plných dalších 26 let pak působil (až do r. 1981) na katedře neslovanských jazyků Vysoké školy zemědělské v Praze, od r. 1965 jako její vedoucí. V r. 1981 přešel na filozofickou fakultu UK a stal se vedoucím katedry anglistiky, germanistiky a nordistiky. Zastával i řadu stranických funkcí.

Vědecké zaměření jeho práce vyplynulo z jeho dlouholetého působení na Vysoké škole zemědělské — věnoval se výzkumu odborné zemědělské terminologie. V navázání na práce Z. Vančury o hospodářské lingvistice a H. Siebenscheina o problematice hospodářské germanistiky (Wirtschaftsgermanistik) z doby předválečné rozpracoval jako žák prof. B. Trnky teoretické aspekty pražské strukturální jazykovědy v oblasti odborné terminologie němčiny a zevšeobecnil je. Jeho práce „Die Fachsprache als Gegenstand des Sprachunterrichts“ (Deutsch als Fremdsprache, 2, 1966), „Von der Wirtschaftslinguistik zur heutigen Fachsprachenforschung“ (Muttersprache, 4, 1978), Language planning and standardization of tcrminology in Czechoslovakia (s M. Roudným v International journal of sociology of language, 23, 1980), zejména pak jeho „Deutsche Fach- und Wissenschaftssprache“ (ve spolupráci s W. Seibickem, Wiesbaden 1973), se staly základními díly pro výzkum odborného jazyka a stylu, a to v mezinárodním měřítku. Řadí se k pracím takových jmen jako Eugen Wüster, Lothar Hoffmann, Dieter Möhn a Walter von Hahn.

Je přirozené, že takto fundované práce ho přivedly do mezinárodních a samozřejmě i našich vědeckých společností. Pravidelně se účastnil pracovních zasedání Svazu německých inženýrů (Verein Deutscher Ingenieure VDI) se sídlem v Düsseldorfu, Německého noremního výboru (Deutscher Normenausschuß DNA) ve Frankfurtu nad Mohanem, byl prezidentem mezinárodní terminologické společnosti TERMIA v Kanadě, expertem UNESCO pro vědeckou terminologii, předsedou národního komitétu AILA pro ČSSR, členem výboru Jazykovědného sdružení při ČSAV, členem redakční rady Slova a slovesnosti, členem vědecké rady filozofické fakulty UK a předsedou řady fakultních i celostátních komisí pro udělování vědeckých hodností.

Na VŠZ v Praze zorganizoval dvě mezinárodní konference o odborné terminologii. Pravidelně se věnoval výchově aspirantů z celé republiky. S jeho jménem je spojena i učebnice němčiny pro zemědělce, jež vyšla v mnoha vydáních českých i slovenských. Drozdova práce byla v německých zemích oceněna udělením ceny Jakoba a Wilhelma Grimma v NDR a členstvím ve vědecké radě Institutu pro německý jazyk v Mannheimu.

Významná je i Drozdova účast na monumentální dvousvazkové encyklopedii Soziolinguistik. Ein internationales Handbuch zur [67]Wissenschaft von Sprache und Gesellschaft v nakladatelství W. de Gruyter v Západním Berlíně a New Yorku (první svazek v rozsahu 854 + XXXIV s. vyšel 1988). Druhý svazek vyjde v l. 1989/1990 a bude obsahovat Drozdovu stať Fachliche Spezialisierung und Verwissenschaftlichung.

Připomeňme při odchodu prof. L. Drozda slova nejslavnější básně německého jazyka 15. stol., jež je ve staročeském Tkadlečkovi i součástí naší národní a jazykové kultury — nesmrtelného díla Jana ze Žatce „Der Ackermann aus Böhmen“, dialog Oráče se Smrtí: „Grimmiger Tilger aller Leute, schändlicher Ächter aller Wesen, schrecklicher Mörder aller Menschen, Ihr, Tod, sei geflucht!“

Jan ze Žatce nenachází ve svém díle absolutní odpověď na hádání Oráče a Smrti. Smrt vítězí, ale čest zůstává Oráčovi. Nám žijícím připadá nesnadný úkol hledání pravdy. Ve vědě to znamená rozvíjet a zmnožovat práci dosud vykonanou. — Lubomír Drozd vykonal na poli jazykovědy kus poctivé práce. Děkujeme mu za vše, co pro vědu, pro nás všechny vykonal.

Slovo a slovesnost, ročník 50 (1989), číslo 1, s. 66-67

Předchozí Eva Macháčková: O názorech na dichotomii langue a parole (2. část) (K vývoji pojetí některých základních lingvistických pojmů a termínů)

Následující Jan Petr: O dějinách litevského jazyka