František Daneš sedmdesátiletý

Jan Kořenský

[Kronika]

(pdf)

Франтишеку Данешу семьдесят / František Daneš septuagenarian

Nesporně velmi překvapující tvrzení obsažené v nadpise je pravdivé; dne 23. července 1989 se doc. dr. F. Daneš, DrSc., dožívá významného jubilea. A když už jsme u historických faktů, připomeneme ještě jeden: v r. 1983 odešel do důchodu, nikoli však na odpočinek. Třebaže tato slova jsou v některých kontextech synonymní, právě v tomto, osobnostním, „danešovském“ kontextu k synonymii naprosto nedochází. Souběhem okolností podmíněným rozhodnutím odejít do důchodu Daneš získal na čase a prostoru, aby mohl být ještě intenzívněji a aktivněji účasten všeho toho, co je pro perspektivy lingvistiky v mezinárodním i domácím kontextu podstatné. Především naprosto nepřerušil svou spolupráci s výzkumným pracovištěm, které po léta vedl; připomínáme jen to nejdůležitější: Ještě před svým odchodem do důchodu vedl tým, který připravoval a řešil nejprve koncepci syntaktických výkladů Mluvnice češtiny, a pak zde zahájil práce na jejím zpracování. Tato skutečnost je v celkovém pojetí díla zcela patrná; [251]jde o syntézu vzorcového, valenčního výkladu větného základu, derivační teorie jeho rozvíjení s modifikovanou podstatou klasického větněčlenského popisu. Podstatným způsobem se tedy reflektuje v pojetí třetího dílu Mluvnice češtiny myšlenkový vývoj týmu, který Daneš vedl v Ústavu pro jazyk český, pochopitelně v těsném kontaktu s vědeckou orientací dalších českých pracovišť, zejména brněnské katedry českého jazyka. I když pak z vedení týmu odešel, zůstal členem redakční rady svazku a podstatnou měrou se podílel na zpracování a dokončení díla. Byl také iniciátorem zpracování publikace Reader in Czech sociolinguistics, jejímž posláním bylo představit kořeny i tendence sociolingvistického zkoumání u nás širší mezinárodní vědecké veřejnosti. I nadále se pravidelně a výrazně podílel na dlouhodobé spolupráci úseku výzkumu národního jazyka Ústavu pro jazyk český s Centrálním jazykovědným ústavem AV NDR, která je zaměřena na společný výzkum problematiky textu, diskursu a sociální komunikace. Po celou dobu působil jako oponent, přednášel a nepřestal být rádcem zejména nejmladší lingvistické generace v ÚJČ.

V domácích i zahraničních periodikách recenzoval řadu významných zahraničních publikací a svým rozhledem po světové literatuře a svou vlastní vědeckou knihovnou řadu domácích recenzí nesporně inspiroval. Neopustil ho ani zájem o „drobné“, každodenní otázky jazykové kultury. O tom svědčí jeho jazykový koutek v rozšířeném vědeckopopularizačním časopise Vesmír, této práci se věnuje nepřetržitě od r. 1982.

Není také divu, že nalézáme Danešovy příspěvky takřka ve všech publikacích, které přinášejí výsledky významných domácích konferencí a zasedání. Vedle již zmíněného souhrnu Reader in Czech sociolinguistics, kde má Daneš stať Values and attitudes in language standardization, jsou to např. významné příspěvky v sérii Linguistica (Statický a dynamický pohled na text a diskurs (promluvu)), stať Předpoklady a meze interpretace textu v Slavica Pragensia, Pojem „spisovného jazyka“ v dnešních společenských podmínkách ve sb. PF UK apod. V r. 1985 vyšla v nakladatelství Academia Danešova monografie Věta a text (Studie ze syntaxe spisovné češtiny); byla dlouho očekávána zejména proto, že poskytuje souhrnný vhled domácím lingvistům do jeho prací týkajících se teorie větného základu, složitějších větných struktur a zvláště pak teorií textu.

Těžiště vědecké činnosti Danešovy je však za poslední období zcela zřetelně v mezinárodním vědeckém životě, v zahraničních nebo našich cizojazyčných pracích. Svědčí o tom nejen počet publikací uveřejněných v zahraničí, ale i skutečnost, že práce jsou publikovány ve významných periodikách a sbornících. Právě v mezinárodních publikacích se nejvýrazněji reflektuje úplné spektrum Danešových vědeckých zájmů z posledních let.

Pochopitelně, že se stále věnuje otázkám syntaxe a sémantiky. Připomínáme problematiku teorie větných vzorců a tříd predikátů, problematiku vícedimenzionální klasifikace větných členů, významné řešení otázek větného modelování z hlediska klasických větněsyntaktických pojmů ve vztahu ke konceptům, které přinesla procedurální sémantika. Tyto práce jsou cizojazyčně uveřejňovány v jubilejních sbornících (Essays in honour of Michael Halliday, 1988; Jazyk — systema i funkcionirovanije, sb. k poctě prof. Švedovové) a přispívají tak k propagaci naší lingvistiky v mezinárodním kontextu. V těchto souvislostech je třeba připomenout i tematiku obecnělingvistickou ve statích propagujících, především však rozvíjejících pražský funkcionalismus (sb. Functionalism in linguistics), teorii jazykových jednotek (sb. Explizite Beschreibung der Sprache und automatische Textbearbeitung XIV, 1987), stať o principu abstraktní relevance (sb. Karl Bühler’s theory of language, 1988) apod.

Zcela nejvíce se však Daneš v posledních letech věnuje otázkám teorie textu, diskursu a problematice sociolingvistické. Významné místo má stále klasické Danešovo téma funkční perspektivy větné (sb. Text and discourse connectedness), otázky vztahů základních jednotek výstavby textu, klasických a nově koncipovaných jednotek teorie textu, syntéza výsledků našeho bádání o textu, problematika statického a dynamického nazírání textu, otázky vztahů mezi kognitivními a emotivními faktory textu a diskursu, problematika interpretace textu aj. Práce jsou uloženy ve sbornících významných konferencí (např. Papers from the Conference on coherence, Hamburg 1984; Aspects of textological research, Research in text connexity and text coherence aj.). Výrazná je stále Danešova pozornost věnovaná otázkám jazykové kultury, zejména otázkám standardizace jazyka a teorie spisovných jazyků. Práce jsou publikovány v prestižních sbornících, např. [252]Politique et aménagement linguistiques, Sociolinguistics, Sociolinguistica aj.

Vrcholem Danešova vědeckého působení v domácím i mezinárodním kontextu v posledních letech byla v r. 1987 jeho účast a zejména plenární přednáška na světovém lingvistickém kongresu v Berlíně. Nemáme na mysli pouze její nesporný význam vědecký, šlo o pozoruhodnou syntézu textologických zkoumání ve světovém měřítku; chceme připomenout, že v osobě Danešově byla takto právem poctěna naše současná jazykověda, zejména ty její obory a tendence, které se programově zaměřují na tvůrčí rozvíjení velké minulosti a na tvorbu aktuálních vědeckých poznatků respektujících světový kontext a nepomíjejících tvůrčí originalitu řešení.

Je zřejmé, že František Daneš v období své sedmdesátky rozvíjí všechna hlavní témata svého dosavadního díla — především syntax, sémantiku, otázky teorie národního jazyka a pochopitelně teorie textu a diskursu.

Přejeme mu zdraví, energii, radost z vědecké práce, přejeme jemu i sobě, aby byl stále „při tom“ spolu s námi.

Slovo a slovesnost, ročník 50 (1989), číslo 3, s. 250-252

Předchozí Pavel Novák: Prof. Vladimír Skalička osmdesátiletý

Následující Ludmila Uhlířová: Helena Běličová jubilující