Druhá slavistická čtení v Sofii

Hana Gladkovová

[Kronika]

(pdf)

The second Slavistic readings in Sofia

Když před dvěma lety, v dubnu 1992, zorganizovaly slavistické katedry Sofijské univerzity slavistická čtení věnovaná Josefu Dobrovskému u příležitosti 200. výročí vydání jeho Dějin českého jazyka a literatury, zdálo se, že jde spíše o hledání příležitosti ke zveřejnění posledních výsledků vědecké práce, k němuž jinak vlastně vlivem okolností nebyla jiná možnost. Šlo o téměř „rodinné“ setkání zdejších kolegů převážně z univerzity, ale jeho bohatý program (21 referátů z oblasti jazykovědy a etnografie a folkloristiky) i živý průběh svědčily o aktuální potřebě takových kontaktů. Mezitím se v Bulharsku podmínky i v oblasti pěstování humanitních věd zlepšily, a tak letošní druhý běh slavistických čtení, sponzorovaný nadací Open Society, měl již parametry dobře organizované velké mezinárodní konference. Zdá se, že se zde rodí nová tradice pravidelných setkání, která by tím, že jsou koncipována jako připomenutí díla některého z velkých slavistů, měla dávat podnět k návratu k tradicím, ale neomezenou šíří tematiky dávají vlastně možnost uplatnit opravdu to, nad čím kdo aktuálně pracuje. Vzniká tak sympatická konfrontace nejen výsledků práce, ale i zaměření a koncepce slavistiky v různých státech a na jednotlivých pracovištích.

Druhá slavistická čtení organizovala katedra slovanských jazyků Sofijské univerzity již ve spolupráci se slavistickým oddělením Ústavu pro bulharský jazyk BAV. Byla věnována památce předního bulharského slavisty Ivana Lekova (1904–1979), jehož význam byl až donedávna opomíjen a kterého sami bulharští kolegové hodnotí jako doyena bulharské slavistiky a mnozí i jako jediného bulharského slavistu evropského formátu. Také proto bylo uctění jeho památky věnováno celé jedno zasedání. Pro nás je zajímavé, že ačkoli I. Lekov neměl téměř žádné přímé kontakty s Prahou (byl zaměřením polonista), byl zřejmě nejdůslednějším zastáncem myšlenek Pražského lingvistického kroužku v Bulharsku. Téma konference Jednota a různost slovanských jazyků však umožňovalo vyjít z odkazu I. Lekova jen volně či se jím vůbec nezabývat; toho využila převážná část účastníků. Těch bylo z bulharské strany 25 a ze zahraničí 31 (např. 9 z Polska, 5 ze Srbska, po dvou ze Slovenska, Ruska, Ukrajiny a USA, po [80]jednom z České republiky, Německa, Maďarska, Litvy, Černé Hory a Itálie), mezi nimi L. Laškova, D. Staniševa, R. Nicolova, V. Gugulanova, M. Moskov, I. Duridanov, J. Penčev, V. Koseska, H. Taborska, T. Dąbek, M. Korytkowska, J. Rusek, A. V. Bondarko, Vl. Gudkov, B. Čorić, Sl. Vukomanović, V. Blanár, Sl. Ondrejovič, K. Rudin, O. Müllerová, K. Guttschmidt, P. Kyralli. Bohužel ne všem ohlášeným účastníkům se podařilo přijet, např. 6 delegátům z Ruska, ale i jedné české účastnici. Referáty byly z oblasti vývoje slovanských jazyků (balkánská problematika, jazyková situace), srovnávací slovanské jazykovědy (fonetika, jméno, sloveso, syntaktické konstrukce, tvoření slov a lexikologie), etymologie, paleoslavistiky a výzkumu raných slovanských písemných památek.

Díky nadaci Open Society bude mít odborná veřenost již v nejbližších měsících možnost seznámit se nejen s jednotlivými příspěvky ve sborníku z konference, ale také s dílem I. Lekova, jehož souborné vydání organizátoři konference připravují. Již dnes je však zájemcům k dispozici jiná pozoruhodná kniha, která vyšla po dlouhých letech také jedině díky přispění Open Society a která byla představena v rámci konference: Slavjanski ezici. Gramatični očerci (Izdatelstvo na BAN, Sofija 1994, 586 s.), synchronní gramatický popis jednotlivých slovanských jazyků od kolektivu autorů z BAV a SU.

Také již dnes by naši bohemisté a slavisté mohli přemýšlet o účasti na Třetích slavistických čteních v Sofii v r. 1996, která budou věnována Romanu Jakobsonovi a jimž by tedy slušela i větší účast z České republiky.

Slovo a slovesnost, ročník 56 (1995), číslo 1, s. 79-80

Předchozí František Daneš: Paul L. Garvin a česká jazykověda

Následující Oldřich Leška: Vilém Mathesius (1882–1945)