Altmannova učebnice statistiky pro lingvisty

Luděk Hřebíček

[Kronika]

(pdf)

Altmann’s textbook of statistics for linguists

Dříve se lingvisté učili statistiku z knih, ve kterých se prokousávali příklady z nejrůznějších oborů, např. o počtu vadných výrobků ve výrobních sériích nebo o přesnosti střelby do terče z malorážky. Dnes jsou k dispozici specializované učebnice. Gabriel Altmann vydal svou Statistik für Linguisten (Quantitative Linguistics, Vol. 55. Wissenschaftlicher Verlag, Trier 1995. 243 s.) ve druhém, podstatně přepracovaném [158]vydání (prvé vyšlo v nakladatelství Brockmeyer, Bochum 1980 jako osmý svazek téže řady). Kniha je uspořádána po způsobu amerických učebnic různých matematických oborů: za jasným a nekomplikovaným výkladem každého oddílu následují řešené příklady a po nich sada příkladů k samostatnému řešení, k nimž jsou v dodatcích uvedeny výsledky. Výklad zahrnuje kvantitativní část matematické lingvistiky a autor praví, že látku lze zvládnout během jednoho semestru, jak bylo ověřeno různými učiteli na mnoha vysokých školách. Cílem je, aby uživatel učebnice po absolvování kurzu se mohl ve svém oboru aktivně chovat jako specializovaný tvůrčí statistik, který zvládl to podstatné z analytického nástroje včetně takových kapitol, jako je kombinatorika nebo matematická analýza. Výklad zahrnuje i způsoby obvyklé v matematických spisech, kdy určité tvrzení je doprovázeno důkazem opřeným o dříve dokázaná tvrzení, což má rovněž pedagogicko-metodologický efekt. Knihu lze vřele doporučit nejen učitelům vysokých škol, ale i samoukům, kteří chtějí rychle, ale na vysoké úrovni proniknout do tohoto velmi užitečného oboru. Jak se v posledních letech věci vyvíjejí, zdá se, že pokrok v teorii jazyka si nelze představit bez ovládnutí kvantitativních přístupů. Pro nás je zajímavé, že autor se v mnoha svých dřívějších pracích přihlásil k Vladimíru Skaličkovi jako ke svému učiteli. V Německu, kde působí na Ruhrské univerzitě v Bochumi jako profesor tamního Jazykovědného institutu, vychoval během minulého čtvrtstoletí řadu významných žáků, kteří dnes působí na různých německých univerzitách. Ti se k němu hlásí jako k faktickému zakladateli německé kvantitativní lingvistiky. Jeho význam jako badatele i jako podnětného a obětavého organizátora vědního oboru přesahuje hranice Německa.

Slovo a slovesnost, ročník 58 (1997), číslo 2, s. 157-158

Předchozí Kateřina Vlasáková: Univerzita v Babylonské věži

Následující Vážení čtenáři,