Bibliografie kvantitativní lingvistiky

Ludmila Uhlířová

[Kronika]

(pdf)

Bibliography of quantitative linguistics

Není zajisté třeba zdůrazňovat, jak důležité je pro každý vědní obor, aby výsledky minulé a pokud možno i ty nejsoučasnější byly k dispozici v soustavné bibliografii. Je proto potěšující, že jako 25. svazek série Library and Information Sources in Linguistics vyšla péčí profesora trevírské univerzity Reinharda Köhlera (za spolupráce Christianny Hofmannové) obsáhlá Bibliography of Quantitative Linguistics (John Benjamins Publishing Company, Amsterdam – Philadelphia 1995, 780 s.). Je v ní shromážděno přes šest tisíc referencí. Jediným kritériem pro zařazení titulu do bibliografie byla jeho tematická relevance, bez ohledu na způsob, zem, jazyk a datum publikování. Svazek se skládá z hlavní části a sedmi rejstříků. Hlavní část obsahuje dvacet osm kapitol podle tematického třídění. Kapitoly nesou názvy jako např. Teorie jazyka, Metodologie, Informační teorie, Grafematika, Fonetika, Fonologie, Morfologie atd. Vedle tradičně očekávaných kapitol věnovaných jednotlivým strukturním složkám přirozených jazyků jsou tu rovněž samostatné kapitoly nazvané Metrika, Sociolingvistika, Psycholingvistika, Osvojování jazyka, ale např. také Muzikologie a jiné. Všechny bibliografické záznamy mají stejnou strukturu: Obsahují jméno/jména autora/autorů, titul, ev. podtitul publikace, místo a rok vydání, ev. počet stran, dále jeden, popř. několik deskriptorů (zčásti standardizovaných, zčásti volných), poznámku o jazyku publikace a číselný odkaz na počítačovou databázi, která se stala podkladem pro knižní vydání. Všechny záznamy jsou průběžně očíslovány, aby bylo možno na ně jednotným způsobem odkazovat v rejstřících. Do rejstříku autorského jsou zařazeni všichni autoři, editoři a překladatelé publikací; rejstřík klíčových slov obsahuje klíčová slova (přesněji: nelemmatizované slovní tvary) z titulů publikací v původním znění; následují tři rejstříky tematické (podle standardních deskriptorů, subdeskriptorů a volných deskriptorů), rejstřík zkoumaných jazyků a rejstřík recenzovaných publikací.

Předmluva a návod, jak užívat bibliografii, je předložen čtenářům ve třech paralelních zněních – anglicky, německy a rusky.

Jak uvádějí autoři, práce na této bibliografii trvala s přestávkami přibližně patnáct let. Jde o dílo základního významu, vzniklé [318]pod tlakem narůstajícího zájmu o kvantitativní lingvistiku ve světě, které podstatným způsobem pomůže orientovat se v této metodologicky i tematicky široké oblasti bádání všem, kdo se hodlají kvantitativní lingvistikou zabývat. Není důležité, že bibliografie není vyčerpávající (čeština a česká kvantitativní lingvistika je však zastoupena velmi reprezentativně) ani že se autoři nevyhnuli některým tiskovým chybám. Důležité je, že v předloženém svazku byl vytvořen základ bibliografie oboru, dovedený až do relativní současnosti (do počátku roku 1995), že se tento základ dále rozšiřuje, koriguje a jeho další vydání už můžeme očekávat, dle záměru autorů, v elektronické podobě.

Slovo a slovesnost, ročník 58 (1997), číslo 4, s. 317-318

Předchozí Jaroslav Peregrin: Česká lingvistika v mezinárodním nakladatelství

Následující Vážení čtenáři,