Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Management summaries and the follow-up interview in language biography research

Tamah Sherman, Jiří Homoláč

[Články]

(pdf)

Managementové souhrny a následné interview v jazykověbiografickém výzkumu

A B S T R A C T
This article’s main aim is to determine the advantages and limits in the utilization of a specifically developed type of follow-up method in combination with language biography interviews. The material consists of a series of language biography interviews conducted in Czech with Vietnamese women in their 20s and 30s who migrated to the Czech Republic as children, and subsequent follow-up interviews. In the language biography interviews, the participants discussed their experiences and problems connected to the acquisition and use of Czech and Vietnamese. In the follow-up interviews, selected passages from the first interviews, above all those containing management summaries (cf. Nekvapil 2004) were played back for the interviewees and their reflections sought. The analysis considers the interactional aspects of the interviewees’ responses as well as the specifics of the additional and/or reformulated management summaries contained within them. The research thus enables the formulation a set of shared language problems experienced and managed (or not) by several members of an increasingly relevant group in the Czech sociolinguistic context. It also confirms that, in the context of the individual language biography, the management summaries do not change significantly over time, rather, that interviewees merely add or leave out individual details.

R É S U M É
Cílem článku je ověřit možnosti využití následných interview v jazykověbiografickém výzkumu, konkrétně při výzkumu toho, jak mladí vietnamští respondenti reflektují individuální zkušenosti s multilingvismem a nakolik jsou tyto zkušenosti (obecněji) sdílené.
Analyzována byla česky vedená interview se studentkami nebo absolventkami vysokých škol, které přišly do České republiky v dětství a navštěvovaly české školy. Nejprve byla provedena jazykověbiografická interview, a z nich byly vybrány managementové souhrny (Nekvapil, 2004), tj. pasáže, v nichž respondentky popisovaly, s jakými problémy spojenými s osvojováním češtiny nebo užíváním češtiny a vietnamštiny byly ony samy (nebo např. jejich rodiče) opakovaně konfrontovány a jak je řešily či řeší. Při druhém, následném interview byly respondentkám tyto ukázky přehrány a byly vyzvány, aby je komentovaly.
Reakce na přehrávané ukázky byly analyzovány z obsahového a interakčního hlediska. Při následných interview byly získány doplňující či zpřesňující informace vztahující se k managementovým souhrnům nebo jazykovým problémům obsaženým v jazykověbiografických interview; např. konkrétní příklady toho, jak respondentky řešily problémy, se kterými se setkávaly, když musely tlumočit rodičům úřední dokumenty. Spíše výjimečně se v následných interview vyskytly managementové souhrny nové. Interakční analýza se zaměřila na to, a) zda a jak respondentky rekonstruovaly otázku implicitně obsaženou v přehrávané ukázce, b) nakolik byly jejich reakce ovlivněny obsahem nebo formou dané ukázky; zda se pokoušely své zkušenosti generalizovat atd. Díky provedenému výzkumu si lze udělat určitější představu o tom, které managementové souhrny a které typy reakcí na přehrávané ukázky nejpravděpodobněji vedou k elicitaci informací o jazykových problémech a managementových procesech realizovaných multilingvními mluvčími. Nesporným přínosem zvolené metody je pak to, že reakce respondentek představují důležitý korektiv očekávání, se kterými k dané ukázce přistupují sami výzkumníci.
Provedený výzkum ukázal také jistá omezení takto pojatého následného interview: a) vzhledem k tomu, že respondentky reagovaly na přehrávané ukázky různě (některé např. upřednostňovaly vyprávění, jiné reagovaly více teprve na doplňující otázky), bylo poměrně nesnadné dosáhnout toho, aby byl zvolený postup konzistentní; b) má-li být respektována diskurzní povaha získaného materiálu, je třeba analyzovat přehrávanou ukázku i reakci jako texty, které navazují na sebe, případně na jiné pasáže obou interview; c) reakce na přehrávanou ukázku je principiálně ovlivněna předcházejícími ukázkami, reakcemi na ně nebo otázkami výzkumníků.

Key words: language biography interview, follow-up interview, management summary, Language Management Theory, language problem, Czech, Vietnamese
Klíčová slova: jazykověbiografické interview, následné interview, managementový souhrn, teorie jazykového managementu, jazykový problém, čeština, vietnamština

Daný článek je on-line k dispozici v databázi CEEOL.

Charles University in Prague, Faculty of Arts
Institute of General Linguistics
nám. Jana Palacha 2, 116 38 Prague 1, Czech Republic
tamah.sherman@ff.cuni.cz

Akcent College, s. r. o.
Bitovská 5, 140 00 Prague 4, Czech Republic
jiri.homolac@seznam.cz

Slovo a slovesnost, ročník 75 (2014), číslo 4, s. 294-324

Předchozí Jakub Kopecký: Přechylování příjmení v češtině jako případ jazykového managementu

Následující István Lanstyák: On the process of language problem management