Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Wen heiratete Ödipus? Perspektivenprobleme der Sprachnormenforschung

Klaus Gloy

[Články]

(pdf)

Whom did Oedipus marry? Problems of perspective in language norm research / S kým se oženil Oidipus? Problém perspektivy při výzkumu jazykových norem

A B S T R A C T
The perspective from which an object is perceived is methodologically relevant. The present paper illustrates this for (language) norms by means of some particularly controversial alternative perspectives (sections 2–5). The selection of these alternative perspectives follows prominent sociolinguistic controversies of the past years (which admittedly still lack systematisation). The insights gained are used in discussing a potential empiricity of language norms (section 6), and they are applied to the “linguistic standard” (here: Standard German) as the classic topic of linguistic reflection about norms (section 7). The basic theoretical position is that norms are social and thus intentional facts which can be adequately analyzed only in action and discourse theory approaches of sociolinguistics – as a theory and analysis of language practice (which is still a desideratum).

R É S U M É
Perspektiva, z níž je nahlížen předmět výzkumu, je metodologicky relevantní. Článek ilustruje tuto tezi na (jazykových) normách pomocí několika proti sobě stojících alternativ: perspektiva účastníka/pozorovatele, nahlížení norem z mikroroviny/makroroviny, norma jako skutečnost prostá/institucionální a normy jazykově imanentní/externí. Tyto perspektivy se promítají do empiričnosti norem, zvláště pak norem spisovného jazyka (standardu). Normy jsou pojímány jako intersubjektivně existující obsahy vědomí s regulativní funkcí. Regulativní účinek norem se vztahuje jak na (opakovatelné) užívání jazyka, tak na jazyková očekávání. Proto nejsou normy jakožto deontické obsahy vědomí samy empiricky bezprostředně přístupné, nýbrž vyvoditelné interpretací až z empiricky doložitelného jednání (typicky z interakcí) aktérů. Pravidelnost jednání resp. užívání jazyka nedokazuje přímo normy. Otázka normativních účinků fakticity (vysokých frekvencí, opakování a pravidelností) je rovněž problém interpretativní. Článek upozorňuje na to, že normativnost lze adekvátně zkoumat pouze v rámci kvalitativní metodologie.

Key words: language norm, empiricity of language norms, language norm and correctness, language norm as an intentional fact, theory of language practice
Schlüsselwörter: Sprachnorm, Sprachnorm und Empirie, Sprachnorm und Richtigkeit, Sprachnorm als sinnhafte Tatsache, Theorie der Sprachpraxis

Daný článek je on-line k dispozici v databázi CEEOL.

Universität Oldenburg, Fakultät III – Sprach- und Kulturwissenschaften, Institut für Germanistik
Postfach 26111 Oldenburg, Deutschland
Klaus.Gloy@t-online.de

Slovo a slovesnost, ročník 77 (2016), číslo 1, s. 3-22

Předchozí Jana Papcunová: Slovo a slovesnost: Bibliografický soupis k ročníkům 51 (1990) – 75 (2014)

Následující Eva Krásová: První debata o arbitrárnosti jazykového znaku