Časopis Slovo a slovesnost
en cz

The thematization of proper names in travel literature: Czech travelogues of visits to the USSR

Jaroslav David, Jana Davidová Glogarová

[Články]

(pdf)

Tematizace proprií v cestopisné literatuře (na příkladu českých cestopisů ze Sovětského svazu)

A B S T R A C T
The article explores the thematization of proper names (anthroponyms, chrematonyms and toponyms, including street names) in Czech travelogues describing Soviet Russia (and later the Soviet Union). The material for the study comprised 40 travelogues published in book form and relating to the period 1917–1956. The aim of the article is to demonstrate how proper names function in this type of travelogue as a means of reflecting and promoting Soviet society, its values and ideology. The article also explores how proper names – particularly name changes in response to historical developments – were presented and commented on by the authors of pre- and post- World War II travelogues. Predominantly up to 1945, naming practices under the Bolshevik regime (name changes, new personal and geographical names, the practice of giving ‘revolutionary’ names to children) were viewed as part of the creation of a new Soviet reality and a new society, and the authors emphasized the ideological value and propaganda function of proper names.

R É S U M É
Text se zabývá tematizací vlastních jmen (antroponym, chrématonym, toponym včetně uličních názvů) v českých cestopisech ze sovětského Ruska, později Sovětského svazu. Materiálem studie bylo 40 knižně vydaných cestopisů pojednávajících o období 1917–1956. Cílem studie je představit propria z daného typu cestopisů jako prostředek propagace sovětské společnosti, jejích hodnot a ideologie. Studie si rovněž všímá způsobu, jakým byla vlastní jména autory meziválečných a poválečných cestopisů prezentována a komentována. Důraz je přitom kladen na problematiku přejmenování v závislosti na historických proměnách. V období před rokem 1945 byly pojmenovací praktiky (přejmenování, nová osobní a zeměpisná jména, křty revolučními jmény) provázející bolševický režim vnímány jako součást vytváření nové sovětské reality a společnosti a byla zdůrazňována ideologická hodnota a agitační funkce proprií. Tyto procesy byly levicovými autory přijímány s nadšením jako projev pokroku a revolučních změn, ostatními pouze stroze konstatovány, či dokonce kritizovány. Po roce 1945 se v přístupu k novým pojmenováním s kritikou již nesetkáváme, a to především vlivem důsledného uplatňování jednotného striktně ideologického pohledu na sovětskou realitu a její zobrazení. Výjimkou je pouze hodnocení revolučních osobních jmen jako přežitých.

Key words: Czech travelogues on the Soviet Union, travelogues, personal names, chrematonyms, place names, commemorative place names, street names, proper name changes, Soviet Union, communism

Daný článek je on-line k dispozici v databázi CEEOL.

Department of Czech Language, Faculty of Arts, University of Ostrava
Reální 5, 701 03 Ostrava, Czech Republic
jaroslav.david@osu.cz

Centre of Economic and Social History, Faculty of Arts, University of Ostrava
Reální 5, 701 03 Ostrava, Czech Republic
jana.davidova@osu.cz

Slovo a slovesnost, ročník 78 (2017), číslo 3, s. 195–213

Předchozí Petra Vaculíková, Lukáš Zámečník: Osmdesátiny profesora Jana Kořenského

Následující Lucia Dančišinová: Preferencie pri výbere anglických uvádzajúcich slovies v záverečných prácach slovenských študentov anglistiky