Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Negative-mutational verbs and presupposition in Czech

Luboš Veselý, Vojtěch Veselý

[Články]

(pdf)

Negativně mutační slovesa a presupozice v češtině

A B S T R A C T
The aim of this contribution is to analyze the meaning of the Czech verbs zůstat ‘stay, remain’, nechat ‘keep, leave, let’ and zapomenout ‘forget’. We will argue they are mutational verbs sui generis: their positive forms express a denial that a mutational action has been carried out, whereas the negative forms express the carrying out of a mutation. Since such behaviour is contrary to prototypically mutational verbs, we call zůstat, nechat and zapomenout negative-mutational verbs. This construal makes it possible to maintain the assumption that a presupposition of an initial situation is a sufficient condition for the mutational meaning. If combined with an infinitive complement, the verbs zůstat, nechat, zapomenout belong to the class of implicative verbs (zapomenout is negative-implicative). In this use, the given verbs retain the status of negative-mutational verbs provided certain conditions imposed on the infinitive are fulfilled.

R É S U M É
Cílem příspěvku je analýza významu českých sloves zůstat, nechat a zapomenout. Ukážeme, že jde o mutační slovesa sui generis: svými pozitivními tvary popírají provedení mutační akce, zatímco svými negativními tvary vyjadřují provedení mutace. Jelikož chování prototypicky mutačních sloves je právě opačné, interpretujeme zůstat, nechat a zapomenout jako slovesa negativně mutační. Uvedené pojetí umožňuje zachování předpokladu, že presupozice výchozí situace je postačující podmínkou pro mutační význam slovesa. Kombinují-li se slovesa zůstat, nechat a zapomenout s infinitivem, patří do třídy sloves implikativních (zapomenout je negativně implikativní). Stále jde o slovesa negativně mutační, pokud tomu nebrání sémantika infinitivu.

Key words: mutational verb, presupposition, negation, implicative verb

Daný článek je on-line k dispozici v databázi CEEOL.

Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Letenská 4, 118 51 Praha 1
vesely@ujc.cas.cz
vvesely@ujc.cas.cz

Slovo a slovesnost, ročník 80 (2019), číslo 4, s. 265–284

Předchozí Jiří Homoláč, Kamila Mrázková: „S dovolením si na svém soukromém Twitteru budu dál psát, co chci“: Míšení diskurzních praktik a identit v twitterových účtech českých novinářů a vyjednávání jejich soukromého charakteru

Následující Pavel Štichauer: Ohrožená komplexita: smíšené systémy perifrastického časování v některých italských dialektech