Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Hinweise auf individuelle und gesellschaftliche Mehrsprachigkeit in historischen Schulprogrammen

Maria Schinko

[Články]

(pdf)

Indications of individual and societal multilingualism in historical school programs / Reference k individuální a společenské vícejazyčnosti v historických školních programech

A B S T R A C T
The present article exemplifies the utilization of the genre of school programs for historical sociolinguistics based on the study of nine Moravian grammar schools with German language of instruction from 1850 to 1910. Beginning in 1849, school programs had to be published in Austria and contained, in addition to a scientific article, qualitative and quantitative data on the school and its students. Using existing school program and data collections, this information is statistically processed and examined for indications of individual and societal multilingualism. The main methodological focus is on dealing with inconsistencies, ambiguities and gaps in the research material. The results show that the multilingualism of students was rarely explicitly included in the school programs. However, records of the mother tongue as well as the attendance of courses in the second national language implicitly indicate the connection between legal provisions and local linguistic conditions and the handling and representation of multilingualism in the individual grammar schools.

S H R N U T Í
Reference k individuální a společenské vícejazyčnosti v historických školních programech
Studie analyzuje školní programy devíti moravských gymnázií z let 1850–1910 a ukazuje možnosti využití tohoto žánru v historické sociolingvistice. Školní programy vycházely v Rakousku povinně od roku 1849 a kromě vědeckého článku obsahovaly i kvalitativní a kvantitativní údaje o školách a jejich studentech. Díky dobovým, sociolingvisticky interpretovatelným údajům o národnosti, rodném jazyku a konfesi lze tyto programy využít při analýze sociální a ve společnosti rozšířené individuální vícejazyčnosti. Hlavní metodologickou výzvou je řešení nekonzistentností, nejednoznačností a mezer v dobovém materiálu a jeho dobovém statistickém zpracování. Analýza ukázala, že vícejazyčnost studentů byla zřídka explicitně reflektována a zahrnuta do systematiky školních programů. Jenom čtyři školy (Brno, Olomouc, Jihlava a Znojmo) mezi lety 1850 a 1867 uvedly ve svých statistikách i dvojjazyčné studenty. I v následujících letech však lze najít údaje, které naznačují, jakou hodnotu měla vícejazyčnost na gymnáziích a jaké místo zaujímala ve vzdělávacím systému.
Zvláštní vliv na individuální vícejazyčnost žactva měl zejména článek 19 Základního zákona státního z roku 1867, jehož třetí odstavec zrušil povinnost vyučování druhého zemského jazyka. Otevření českých gymnázií v Brně, Hranicích na Moravě, Kroměříži a Olomouci a rozdělení pražské univerzity v roce 1882 napomohlo jazykové segregaci gymnaziálního školství. Jak počet českých žáků na německých gymnáziích, tak počet německých žáků, kteří se učili český jazyk, ve zkoumaných lokalitách klesl. Až politická opatření, která zrovnoprávnila úřední užívání němčiny a češtiny, zase zvýšila povědomí o českém jazyce i u německého žactva. Zřetelně stoupl podíl studentů češtiny jak následkem Stremayrových jazykových nařízení z roku 1880, tak v důsledku Lex Parma Moravského vyrovnání z roku 1905.
Celkově lze říct, že evidence mateřského jazyka i docházka do výuky druhého národního jazyka naznačují souvislost mezi právní úpravou, místními jazykovými podmínkami a nakládáním s vícejazyčností a její reprezentací na jednotlivých gymnáziích. Ve městech s dvojjazyčným obyvatelstvem však nedošlo ke zcela komplementárnímu rozdělení žactva do národních školních systémů s německým a českým vyučovacím jazykem, a to ani v případě, že paralelně existovalo české gymnázium. Také mezi žactvem německých gymnázií – především mezi (českými) bilingvními žáky – pravděpodobně panovala vysoká dvojjazyčná kompetence.

Key words: Moravia, school programs, grammar schools, multilingualism
Schlagwörter: Mähren, Schulprogramme, Gymnasien, Mehrsprachigkeit

Daný článek je on-line k dispozici v databázi CEEOL.

Institut für Slawistik, Universität Wien
Spitalgasse 2, Hof 3, 1090 Wien, Österreich
maria.schinko@univie.ac.at

Slovo a slovesnost, ročník 83 (2022), číslo 4, s. 307–334

Předchozí Agnes Kim: Historical dialectology and historical language contact: a case study on the Marchfeld (Moravské pole) in Lower Austria

Následující Marijke van der Wal: The challenge of historical data: from sources and corpora to answering research question