Poznámka o psaní ti a tí v cizích slovech

František Daneš

[Kronika]

(pdf)

Comment écrit-on „ti“ et „tí“ dans les mots empruntés

Profesor Bohumil Trnka se zmiňuje ve svém článku „O kolísání českého pravopisu“ (SS 8 str. 169 n.) na str. 171/2 o tom, že Pravidla jeví rozhodnou nechuť proti psanému í ve slovech latinského původu. Mimo jiné prý také asi z toho důvodu, „že by typicky české í svádělo k měkčení předcházejícího t, d, n ve výslovnosti“ a dodává pod čarou, že příčina tohoto vědomí je mu dosud nevysvětlitelná.

Myslím, že je možné tohle vysvětlení: Graféma i je společné grafické soustavě latinské i české, takže spisovně vyslovujeme v takovém slově latinského původu po latinsku (t. j. neměkčíme). Obecná výslovnost není ovšem imunní proti tomuto nebezpečí měkčení z toho důvodu, že zahrnuje mluvčí z větší nebo menší části neznalé latiny. — Jinak je tomu s grafématem í; to v latině neexistuje, a proto je v našem jazykovém povědomí i vědomí spojeno vždy s měkčením předcházejícího t, d, n ve výslovnosti. Mluvčí, který vychází od psané formy, nemá oč opřít výslovnost tvrdou.

Slovo a slovesnost, ročník 10 (1948), číslo 1, s. 61

Předchozí Josef Hrabák: Theorie literatury

Následující Jiří Krámský: Fonologie norštiny