Ještě k otázkám strukturalismu

Petr Sgall

[Rozhledy]

(pdf)

-

V období nástupu k uplatnění marxismu v jazykovědné práci po diskusi v moskevské Pravdě vyšel v Slově a slovesnosti můj článek „Stalinovy články o jazykovědě a pražský linguistický strukturalismus.“[1] Chtěl jsem jím především dát podnět k širší odborné diskusi, která by nově zhodnotila práci Pražského linguistického kroužku. Soustředil jsem se v něm hlavně na kritiku strukturalistické teorie, která přeceňovala imanentní složky jazykového vývoje, značně oddělovala studium vývoje jazyka od bádání synchronického a nedůsledností ve funkčním pojetí jazyka vedla k učení o zvláštní povaze jazyka básnického. Uváděl jsem i kladné výsledky práce jednotlivých našich linguistů, vyplývající více z jejich bohatých materiálových znalostí a vlastního chápání jazykové skutečnosti než z teoretických pouček strukturalismu. Domníval jsem se však tehdy, že strukturální teorie sama pro své neujasněné filosofické východisko, v němž byly závažné prvky idealismu, nemohla být celkově přínosem pro vědeckou práci (kromě speciální oblasti fonologie, kde jsem její kladnou úlohu uznával). Neuvědomil jsem si tehdy, že i takový vědecký směr, jehož ideové východisko má značné nedostatky, může přinést nové cenné pohledy a podněty pro vědeckou práci v různých oblastech. Neznamená to ovšem, že se máme smiřovat s jeho nedostatky; měl jsem se však vyvarovat příliš snadného zjednodušujícího odsuzování.

Kromě toho jsou v mém článku (zejména v té podobě, jak vyšel v Tvorbě[2]) některá paušální obvinění spojená se zbytečně ostrými formulacemi, týkající se hlavně R. Jakobsona; jsou založena na některých jeho statích, které nejsou charakteristické pro celé jeho vědecké dílo. Spojování jeho názorů se stanoviskem Marrovy školy nemělo pevný podklad. Je třeba uznat bez ohledu na politické názory R. Jakobsona, že v jeho obsáhlých vědeckých pracích je mnoho cenného materiálu i originálních vědeckých myšlenek, které podstatně přispěly k poznání vývoje české kultury.

Slovo a slovesnost, ročník 17 (1956), číslo 3, s. 181

Předchozí Josef Vachek: Odpověď na repliku Dr B. Borovičkové

Následující Zdeněk Tyl: Česká bohemistika v roce 1955