dalaman airport transfers
Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Nové americké práce o zpracování informací

Bohumil Palek

[Chronicles]

(pdf)

Новые американские труды об обработке данных / Nouvelles études américaines sur le traitement de l’information

Vývoj strojového překladu během posledních deseti let ukázal další možnosti využití automatizace v oblasti vědecké práce. Spolu se strojovým překladem se prozkoumává možnost automatického zpracování a poskytování informace. Tento problém bývá v sovětské literatuře označován jako problematika »informačního jazyka (informacionnyj jazyk)«, v literatuře západní jako »uchování a nalezení informace (information storage and retrieval)«. Vyřešení tohoto problému bude mít pro vědeckou práci téměř nedozírné důsledky, neboť se z ní odstraní veškerá práce mechanická.

V poslední době se objevily v USA významné studie, svědčící o pokroku v tomto oboru. Zejména jsou důležité práce pracovníků Western Reserve University a RAND Corporation z Clevelandu, kde je snad nejstarší tradice v tomto oboru (asi 10 let).[1] Skupina vypracovala teorii »sémantických faktorů (semantic factors)« a využívá jí ve své praxi. Tato teorie spočívá v tom, že každý pojem se rozkládá na své znaky (sémantická pole), o něž se pak opírá zpracování informace (např. pojem teploměr má tyto znaky: přístroj, měření, teplo; teploměr je přístroj na měření tepla). Tato teorie je velmi cenná, i když neřeší všechny otázky zpracování informace.

Dále je třeba připomenout některé zajímavé práce H. P. Luhna, který řeší tento problém a problematiku automatického referování na základě frekvence slov.[2] Velkým přínosem tu bude i transformační analýza (Chomský, Harris).[3] Důležité bylo též pořádání několika konferencí speciálně věnovaných informačním jazykům a strojovému překladu: International Conference on Scientific Information v listopadu 1958 ve Washingtonu; International Conference for Standards on a Common Language for Machine Translation v září 1959 v Clevelandu; National Symposium on Machine Translation v únoru 1960 v Los Angeles. Tato pro[315]blematika byla předmětem jednání i na konferencích jiného charakteru: Fourteenth National Conference of the Association for Computing Machinery v září 1959 v Cambridgi M. I. T.; International Congress for Logic, Methodology and Philosophy of Science v srpnu 1960, Stanford University.


[1] J. W. Perry, A. Kent, Tools for Machine Literature Searching, Semantic Code Dictionary, Equipment, Procedures, New York 1958; J. H. Shera, A. Kent, J. W. Perry, Information Systems in Dokumentation, New York 1957; A. Kent, J. W. Perry, Centralized Information Services, New York 1958.

[2] Auto-Encoding of Documents for Information Retrieval Systems, Modern Trends in Documentation, London 1959, 45n.; The Automatic Creation of Literature Abstracts, IBM Journal of Research and Development, 1958, 159n.

[3] Transformační analýza je metoda založená na provedení operací určitého druhu, kterými se základní konstrukce (např. věty) mění v konstrukce odvozené. Základní konstrukce subjekt (1) — přech. sloveso (2) — objekt (3) se mění v subjekt (3) — sloveso v pas. (3) — instrumentál činitele (1); napříkl. konstrukci umělec maluje obraz je možno transformovat na obraz je malován umělcem; srov. o tom N. Chomsky, On Certain Formal Properties of Grammars, Information and Control 2, 1959, 137n.; Z. S. Harris, Linguistic Transformations for Information Retrieval, Proceedings of the International Conference on Scientific Information, Washington 1959, 937n.

Slovo a slovesnost, volume 21 (1960), number 4, pp. 314-315

Previous Zdeněk Tyl: Česká jazykověda v roce 1959 (Část druhá: Práce bohemistické)

Next Kvido Hodura, Red. (= Redakce): Poznámky k článku J. Daňhelky »Nad posledními svazky Památek staré literatury české«