Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Logika syntaxe?

Pavel Novák

[Chronicles]

(pdf)

Логика синтаксиса? / La logique de la syntaxe?

Logik der Syntax od Franze Schmidta vyšla už ve čtvrtém, rozšířeném vydání (Berlin 1962, 183 s.). 22 kapitol prvního vydání z r. 1957 se rozrostlo na 26:

I. Obecná gramatika bez logiky a s logikou. II. Logika, jazyk, syntax. III. Logická a gramatická determinace. IV. „Nelogické“ v jazyce. V. Od slova k větě. VI Úloha významů. VII. Významy forem. VIII. Kompozita. Bezpodmětné věty. [98]IX. Atributy. X. Predikáty. XI. Objekty. XII. Vedlejší věty. XIII. Spojky. XIV. Mody. Další hodnocení. XV. Zápor. XVI. Shoda, slovosled, slovní druhy. XVII. Jazykové zvláštnosti relačních a identifikačních vět. XVIII. Logická analýza věty. XIX. Jazyková a logická správnost. XX. Věta a skutečnost. XXI. Věta a čas. XXII. Otázka základu vývoje (Werdegrund). XXIII. Věty tázací a žádací. XXIV. Hranice jazykové logiky (Sprachlogik). XXV. Závěrečné metodické úvahy. XXVI. Syntax — teorie informace — kybernetika.

Knížka patří k pracím, v nichž z konfrontace vět přirozených jazyků se souznačnými výrazy některé umělé jazykové soustavy, buď už existující (zejm. predikátového kalkulu), popř. upravené, nebo ad hoc sestavené, má vzejít poznání „významové“ stavby vět (srov. zejm. s. 110, 120n. a 161);[1] u těchto výrazů se totiž předpokládá vzájemná jednoznačnost formy a významu i v gramatice (syntaxi), jejich formální stavba má pak zároveň odpovídat významové stavbě příslušných vět přirozeného jazyka. Oprávněnost tohoto postupu však není jasná.

Existují podobné práce, které souvisejí s modernější fází logiky, avšak kritická[2] četba Schmidtova spisku muže být podnětná. Připojená bibliografie není bez mezer.

Postrádáme např. L. Coutourat, Sur la structure logique de language, Revue de méthaphysique et de morale 20, 1912, 1n., R. Carnap, Abriss der Logistik, Vídeň 1929, s. 90n., 104n., O. Naess, Das grammatische Begriffssystem im Lichte der neueren Logik, Norsk tidsskrift for sprogvidenskap 6, 1932, 5n., J. Schächter, Prolegomena zu einer kritischen Grammatik, Vídeň 1935, O. Naess, Versuch einer allgemeinen Syntax der Aussagen, NTS 11, 1939, 145n., B. Russell, Enquiry into meaning and truth, Londýn 1943 (v kap. II), R. Reichenbach, Elements of symbolic Logic, New York 1947 (v kap. VII), J. Chmielewski, Zdania tzw. nominalne i konstrukcje spójkowe w świetle analizy językoznawczej i semantyczno-logicznej, Rozprawy Komisji Językowej, Lódz, LTN II, 1955, 51n. (viz i jeho pozdější Językoznawcza analiza zdań podmiotowo-orzecznikowo-dopełnieniowych wobec ich analizy logicznej, tamtéž VIII, 1962, 13n.), W. Stegmueller, Sprache und Logik, Studium Generale 1956, seš. 2, s. 61n., K. Ajdukiewicz, Znanija pytajne, nyní v jeho vybr. spisech Język i poznanie 1, Varšava 1960, 278n., W. O. Quine, Word and Object, New York-Cambridge (Mass.) 1960 (kap. III—V), sb. Logiko-grammatičeskije očerki (pod redakcí L. B. Baženova, A. I. Ujomova a V. G. Farbera), Moskva 1961. Srov. z naší starší literatury studii M. Rostohara O struktuře větných významů, SaS 3, 1937, 211n. Dále v. K. Döhmann, Die sprachliche Darstellung der aussage-logischen Funktoren, Logique et analyse 2, 1959, č. 6—7, s. 68n.; týž, Die sprachliche Darstellung der Modalfunktoren, Logique et analyse 4, 1961, č. 13—14, s. 55n.; týž, Die sprachliche Darstellung der Quantifikatoren, Logique et analyse 5, 1962, č. 17—18, s. 3n.


[1] Srov. I. I. Revzin, Formaľnyj i semantičeskij analiz sintaktičeskich svjazej v jazyke, sb. Primenenije logiki v nauke i technike, Moskva 1960, s. 121.

[2] Např. na s. 165 se zcela neopodstatněně odmítá možnost axiomatizace v empirické vědě. — Srov. i recenzi E. Koschmiedera (Das Allgemeingültige in der Syntax, Die Welt der Slaven 4, 1959, 369n.).

Slovo a slovesnost, volume 26 (1965), number 1, pp. 97-98

Previous Bohumil Palek: Mezinárodní kolokvium o algebraické lingvistice a strojovém překladu v Praze

Next Eva Hajičová: Nový časopis o automatickém zpracovávání informace