Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Životní jubileum slavisty Josefa Anderše

Jan Kořenský

[Chronicles]

(pdf)

The anniversary of the Slavist Josef Anderš

Prof. Josef Anderš, DrSc., v současné době působící na Katedře slavistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, se 26. března 1999 dožil šedesáti let.

[158]Narodil se na Ukrajině, v Malé Alexandrovce v rodině českého původu. V letech 1957–1962 studoval ukrajinistiku, rusistiku a slavistiku na Filologické fakultě Mečnikovovy univerzity v Oděse. Od roku 1962 pracoval v Jazykovědném ústavu A. A. Potebni Národní akademie věd Ukrajiny v Kyjevě. Tam také dosáhl hodnosti kandidáta věd a doktora věd. Vedl zde oddělení slovanských jazyků. Zastával i další vědecko-organizační funkce, byl vědeckým tajemníkem ústavu, ostatně pamětníci skvěle organizovaného světového kongresu slavistů v Kyjevě vědí, že se velmi významně podílel na jeho organizaci. Řadu let také odpovídal z ukrajinské strany za dvoustrannou spolupráci s Ústavem pro jazyk český. V letech 1988–1992 byl zástupcem hlavního redaktora známého jazykovědného ukrajinského časopisu „Movoznavstvo“. Externě přednášel na Kyjevské národní univerzitě T. H. Ševčenka, kde také dosáhl profesury.

V roce 1992 přesídlil s celou svojí rodinou do České republiky. Od té doby působí jako profesor na Palackého univerzitě.

Osobní bibliografie Josefa Anderše čítá 138 titulů týkajících se srovnávací jazykovědy, bohemistiky, ukrajinistiky a rusistiky. Ještě v období svého působení na Ukrajině se významně podílel na velkých týmových projektech. Je to např. dvoudílný Česko-ukrajinský slovník (Kyjev 1988–1989) a Mluvnice češtiny (Kyjev 1992). Je autorem dvou knižních monografií – Sémantická struktura dativu v češtině a němčině (Kyjev 1975) a Typologie jednoduchých slovanských vět v češtině ve srovnání s ukrajinštinou (1987). Jeho monografické práce i týmové obecně jazykovědné knižní publikace, na nichž se výrazně podílel, byly recenzovány i u nás – ve Slavii a ve Slově a slovesnosti.

V posledních letech – již jako slavista působící na Moravě – se zabývá dále jednak tematikou syntakticko-sémantickou (srov. např. stať v SaS Strukturně-sémantické typy deagentních vět. K srovnávacímu studiu syntaxe ukrajiské a české jednoduché věty). Zdá se však, že nyní u jubilanta dominuje problematika lexikologická, lexikografická, frazeologická a terminologická, počítaje v to i otázky lingvistické terminologie. Přitom chápe problémy lexikologické a lexikografické jako záležitost komplexně komunikační. Jde mu tedy nejen o otázky speciálně lexikografické, ale např. i o to, jak přispívají dvojjazyčné slovníky k úspěšnosti každodenní komunikace, jak slovníky reflektují úskalí spojená s funkcemi obecné češtiny v českém komunikačním společenství a o problémy frazeologické s tím vším spojené. Ve svých novějších statích studuje i otázky perspektivních komunikačních oblastí, např. turistiky apod. Nepřekvapuje, že využívá každé příležitosti k tomu, aby psal či přednášel o Češích na Ukrajině v minulosti i současnosti, stejně jako o tradicích česko-ukrajinských kontaktů. V této souvislosti připomeňme jeho stať Emigrace a reemigrace ukrajinských Čechů (Scriptum, Olomouc 1994, č. 10, s. 73).

V současné době přednáší na olomoucké univerzitě na Katedře slavistiky dějiny ruského jazyka, základy slavistiky, typologii slovanských jazyků. Působí v oborové radě ruského jazyka (jako její předseda) a v oborové radě polštiny. Pracuje i v mezinárodních orgánech – je členem Mezinárodní komise pro studium gramatické stavby slovanských jazyků při MKS a členem vědecké rady pro dějiny a současný stav ruského jazyka při Oddělení literatury a jazyka Ruské akademie věd.

Komparatistovi a především slavisticky orientovanému typologovi prof. J. Anderšovi přejeme do dalších let úspěchy v práci, životní pohodu i zdraví.

Ústav pro jazyk český AV ČR
Letenská 4, Praha 1

Slovo a slovesnost, volume 60 (1999), number 2, pp. 157-158

Previous Miroslav Komárek: K jubileu Františka Daneše

Next Jiří Kraus: Malá poznámka k českému bdění nad čistotou jazyka