Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Symposium o dětské řeči v Bělehradě

Jiřina Novotná-Hůrková

[Chronicles]

(pdf)

Симпозиум о детской речи в Белеграде / Symposium consacré au langage enfantin (Beograd 1972)

Ve dnech 20.—23. listopadu 1972 konalo se v Bělehradě symposium o dětské řeči. Jeho organizátory byly dva bělehradské ústavy: Institut za eksperimentalnu fonetiku i patologiu govora a Institut za pedagoška istraživanja. Šlo o mezioborové setkání jugoslávských pracovníků, kteří se z různých aspektů zabývají dětskou řečí, tedy lékařů, pedagogů, sociologů, lingvistů, psychologů apod.

Jednání na symposiu se dělilo celkem do tří tematických okruhů. V prvním byly předneseny referáty věnované problematice rozvoje dětské řeči, a to jak z hlediska fyziologického (vznik, vytváření a formování hlasu, péče o hlas dítěte), tak i lingvistického (sem patřila např. přednáška M. Pavloviće „Tři principy struktury fonému a význam zkoumání dětské řeči pro lingvistiku“).

Jádrem druhého tematického okruhu byly otázky vývoje dětské řeči z hlediska rozvoje slovní zásoby (např. ref. V. Lukićové o frekvenčním slovníku dětí základních škol), osvojování gramatických a syntaktických pravidel mateřského jazyka (ref. M. Mikešové o rozvoji syntaxe u dětí dvouletých až tříletých), dále o vlivu bilingvismu na řeč a myšlení dítěte (ref. L. Gence o bilingvismu jako o faktoru objektivizace některých aspektů myšlení).

Třetí tematický okruh byl věnován otázkám kultury řeči a výchově ke kultuře mluveného projevu. Mnoho se na symposiu mluvilo i diskutovalo o úrovni kultury mluveného projevu jugoslávských dětí a mládeže. Referáty se týkaly výchovy ke kultuře mluveného projevu jak u dětí předškolního věku, tak i u dětí sedmiletých až patnáctiletých. Řeči předškolních dětí byl věnován ref. A. Marjanoviće o vztahu mezi rozvojem řeči a hrou u dítěte předškolního věku, dále referát M. Anduse (ze záhřebské university) o recitaci dětí tříletých až sedmiletých. (M. Andus zkoumal vztah rytmu, intonace, mluvního tempa a pauzy. Došel k závěru, že dítě ve věku tří až sedmi let vnímá především rytmus — jakožto pravidelné střídání přízvučných a nepřízvučných slabik. Rytmu podřizuje nejen intonaci a tempo, ale i pauzy, které často klade bez ohledu na smysl textu. Výzkumnými objekty mu bylo 48 dětí ze záhřebských mateřských škol.) Autorka zprávy přednesla referát o vztahu dětské recitace k české spisovné normativní výslovnosti. Dětskou recitaci chápe jako jeden z prostředků výchovy ke kultuře mluveného slova.[1] A. Peco (z bělehradské university) mluvil o problémech osvojování výslovnostní normy spisovné srbštiny na srbských školách. B. Prokić se zabýval vlivem slovní zásoby učebnic a čítanek na výběr a bohatství vyjadřovacích prostředků srbských dětí.

Šířeji byl pojat ref. D. Kostiće a S. Vasićové (z bělehradského Institutu za eksperimentalnu fonetiku i patologiu govora);[2] oba [272]se již řadu let zabývají výzkumem stavu dětské řeči v srbské oblasti a péčí o kulturu mluveného projevu jak na školách, tak i v bělehradském rozhlase, televizi a divadle. Ve své přednášce zdůraznili oba pracovníci nutnost začínat s výchovou kultury mluveného projevu již u dítěte v předškolním věku; na základních školách by pak měla být výuka výslovnostní normy a kultura řeči vůbec součástí učební látky. Dále poukázali na vliv, který mají na úroveň mluvní kultury a vyjadřovacích schopností dítěte masové komunikační prostředky, jako je rozhlas, televize, ale i kino, zábavní střediska apod.


[1] Srov. J. Novotná-Hůrková, Češke norme za izgovor i recitovanje kod dece, Sborník Simpozijum o dečjem govoru, 21.—23. novembra 1972, s. 180—182.

[2] D. Kostić a S. Vasićová vedou kursy hlasatelů bělehradského rozhlasu i školení herců v oblasti výslovnostní normy srbštiny. Srov. S. Vasić, Uspitivanje govora u emisijana radio Beograd. I. Govor glumaca, II. Govor novinara, III. Govor javnih radnika, književnika i ostalih neprofesionalnih učesnika na radiju, Beograd 1964, sešity Institutu za eksperimentalnu fonetiku i patologiu govora č. 43, 44, 45, 1964. Dětské řeči jsou věnovány dvě knihy S. Vasićové Govor vašeg deteta, Beograd 1968, dále Razvitak artikulaciji kod dece na uzrastu od tri do devet godina, Beograd 1971.

Slovo a slovesnost, volume 34 (1973), number 3, pp. 271-272

Previous Jiří Kraus: Příručky nakladatelství Pinguin o sociolingvistice a o sociální komunikaci

Next Václav Křístek: Josef Jungmann 1773—1973