Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Svazek vybraných spisů L. Hjelmsleva

Pavel Novák

[Kronika]

(pdf)

Том избранных трудов Л. Ельмслева / Recueil d’oeuvres choisies de L. Hjelmslev

Jako Travaux du Cercle linguistique de Copenhague 12, 1959 bylo pod názvem Essais lingustiques souborně vydáno 15 obecně lingvistických studií L. Hjelmsleva, uveřejněných již v letech 1937—1957 v časopisech (Acta ling. 1, 4, Studia ling. 1, Cahiers F. de Saussure 2, Word 10), v sbornících (TCLP Hist.-Filol. Medd. Dan. Vid. Selsk. 36/5, Travaux de l’Inst. de ling. 1,[1] Mélanges Marouzeau, Mélanges v. Ginneken), v aktech mezinárodních lingvistických sjezdů (4, 5, 7) i sa[238]mostatně. Dvě stati, původně přednášky, byly přeloženy z dánštiny do francouzštiny, resp. angličtiny. Důležité je zejména přetištění dosud téměř nedostupné přednášky La structure morphologique, připravené pro 5. mezinár. lingvistický sjezd, jehož konání zamezila druhá světová válka. Připojena je Hjelmslevova bibliografie o 167 číslech a 26 drobnostech.

Je nyní možno lépe přehlédnout složité — provokující i sugestivní — dílo Hjelmslevovo. Chtěli bychom však zdůraznit, že toto dílo — podle našeho názoru — na adekvátní kritický rozbor z hlediska marxisticky orientované lingvistiky teprve čeká a že takový rozbor těžko bude úspěšný bez náležitého využití poznatků současné metodologie věd a moderní logiky.[2]

Vývojová linie Hjelmslevova (v rovině lingvistické) se nám dnes jeví zatím takto: Ve svých známých Principes de grammaire générale (Kodaň 1929) vytyčil Hj. povšechný program výzkumu obecné zákonitosti jazykové struktury i jazykového vývoje. Avšak k splnění tohoto programu je třeba jednotného popisu jazyků. Prolegomena[3] budují předpoklad k tomu — teorii jazykové struktury; aparát pro popis jazyků z hlediska této teorie je podán v práci Outline of Glossematics, z níž vyšla zatím 1. část, napsaná zemřelým H. J. Uldallem.[4]


[1] K oběma posledním srov. poznámky K otázce samostatnosti přívlastku, SaS 19, 1958, 311 a Nový příspěvek o kategorii životnosti a osobnosti ve slovanských jazycích, SaS 20, 1959, 292—293.

[2] Za jednu z mála polemik s Hj., uveřejněnou v zemích socialistického tábora, s níž je třeba ještě dnes počítat, považujeme Skaličkovu stať Kodaňský strukturalismus a „pražská škola“, SaS 10, 1947—48, 135—142, vyšlou nyní i v ruském překladě (Istorija jazykoznanija XIX i XX vv. v očerkach i izvlečenijach, časť II, Moskva 1960, 92—99).

Velmi cenné podněty pro pochopení Hjelmslevova díla jsou nyní obsaženy v čl. B. A. Uspenského Lingvističeskaja žizń Kopengagena, VJaz 11, 1962, č. 3, 149—150.

[3] Kodaň 1943; angl. Prolegomena to a Theory of Language, Suppl. to IJAL 19, 1953; rusky Novoje v lingvistike, vyp. 1, Moskva 1960, 264—289. — Srov. B. Siertsema, A Study of Glossematics, Haag 1955.

[4] TCLC 101, 1957; rusky Novoje v lingv., 390—436 (přeloženy jen úvodní obecné části). — Dodatkem uvádíme zbývající názvy TCLC od 8. čísla (recenzi č. 7 viz SaS 19, 1958, 309—311); 8. G. Bech, Über das niederländische Adverbialpronomen er; 9. H. Spang-Hanssen, Recent Theories on the Nature of the Language Sign; 11. La structure classique de la civilisation occidentale moderne: Linguistique; 13. J. L. Mey, La catégorie du nombre en finnois moderne.

Slovo a slovesnost, ročník 23 (1962), číslo 3, s. 237-238

Předchozí Karel Horálek: Mezinárodní jazykovědná bibliografie

Následující Zdeňka Tichá: Potřebná publikace o metodách středověké alegorie