Aleksandr V. Isačenko
[Kronika]
Новое международное общество по прикладному языкознанию / Une société internationale nouvelle pour la linguistique appliquée
Ve dnech 26.—30. listopadu 1964 se konalo v Nancy mezinárodní kolokvium věnované základním otázkám aplikované lingvistiky. V pojetí organizátorů se okruh problémů aplikované lingvistiky skládá ze dvou částí: strojový překlad a jazykovědné základy vyučování cizích jazyků. Účastníci kolokvia, které bylo obesláno zástupci skoro všech evropských zemí, Spojených států, Kanady, Indie, Japonska, SAR, Libanonu atd., vyslechli řadu základních referátů (Lamb, Hirschmann, Coseriu, Eggers, Isačenko) věnovaných různým aspektům aplikované lingvistiky.
Na závěrečném zasedání byla založena mezinárodní vědecká společnost AILA (Association Internationale de Linguistique Appliquée), která má za úkol koordinovat výzkum v oblasti aplikované lingvistiky, vydávat materiály konferencí, které se mají konat každý druhý rok, a zprostředkovat výměnu publikací a zkušeností na celém světě. Složení předsednictva, v kterém B. Pottier (Paříž) byl zvolen předsedou a A. V. Isačenko místopředsedou, svědčí o tom, že AILA bude především evropskou organizací s jasným důrazem na evropské lingvistické tradice. Přednesené referáty i diskuse ukázaly, jak daleko v některých zemích pokročilo zavádění současných vyučovacích metod nejen ve vyučování dospělých, ale i na školách, třebaže pedagogické postupy audiovizuální nejsou vždy dostatečně fundovány ze stanoviska jazykovědné teorie.[1] Je zřejmé, že i v Československu bude nutné velmi pozorně se zabývat reorganizací vyučování jazykům a vytvořit orgán, který by jednak podchytil zkušenosti u nás již existující, jednak poskytl teoretickou pomoc praktikům. Lze uvažovat o založení sdružení pracovníků v oblasti aplikované lingvistiky (s dvěma sekcemi);[2] tato organizace by pak mohla tvořit národní složku AILA, která bude spolupracovat s UNESCO.
Příští konference AILA se bude konat v Newcastle (Anglie) v r. 1966. Materiály kolokvia v Nancy vyjdou ve zvláštním svazku.
[1] O audiovizuálním postupu právě z hlediska jazykovědné teorie srov. zde s. 186—191.
[2] U nás existuje Komise pro matematickou a aplikovanou lingvistiku při Vědeckém kolegiu jazykovědném ČSAV koordinující práci na pracovištích akademických a vysokoškolských, neměla však dosud v programu jazykové učení. rd
Slovo a slovesnost, ročník 26 (1965), číslo 2, s. 211
Předchozí Vladimír Hořejší: Nový francouzský výslovnostní slovník
Následující Marie Ludvíková: Psycholingvistika a její nový časopis
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1