Mezinárodní versologická konference ve Varšavě

Jiří Levý

[Kronika]

(pdf)

Международная конференция о стихосложении в Варшаве (1964) / Conférence internationale destinée au domaine de la science du vers à Warsowie

Tři měsíce po československé konferenci se ve dnech 24.—29. srpna 1964 konala mezinárodní versologická konference ve Varšavě. Referáty z těchto jednání jsou v tisku; proto zde podáváme zatím jen stručnou zprávu o jejich náplni.

V úvodním referátu (Specifické vlastnosti přízvuku ve srovnání s jinými prozodickými prvky) vyložil R. Jakobson svou novou tezi o rozdílu mezi permutační a komutační funkcí přízvuku ve slovanských jazycích. — J. Kuryłowicz (Přízvuk a kvantita jakožto rytmičtí činitelé) předložil bohatým srovnávacím materiálem dokumentované vysvětlení, proč v starořecké poezii ztratil přízvuk svou rytmickou funkci ve prospěch kvantity. — Ohlášený referát V. V. Ivanova (Obecně slovanská básnická tradice a její odraz ve verši) nemohl být přednesen, ale bude otištěn; místo něho byl zařazen referát M. Dłuské (O anafoře) sledující anaforu ve spojitosti s celkovou strukturou verše. — Z. Topolińska (Vzájemný vztah mezi metrickou a lingvistickou analýzou ve světle západoslovanských materiálů) dovozovala, že nelze z prozodického systému bezpečně usuzovat na lingvistický systém daného jazyka. — J. Levý (Význam formy a formy významu) předložil hypotézu o tvarové analogii mezi uspořádáním jazykového materiálu ve verši a jím navozenými pořádacími principy v oblasti významové. — V. Žirmunskij (O verši Vl. Majakovského) nově osvětlil rytmický řád některých básní Vl. Majakovského. — K. Taranovski (Základní úkoly statistického rozboru slovanského verše) se pokusil svých zkušeností s metrickou statistikou využít k řešení některých otázek historické poetiky různých slovanských národů (také české). — A. N. Kolmogorov (Pětistopý jamb Borise Godunova) propočetl podrobný statistický model rozložení různých jazykových prvků v Puškinově blankversu. — J. Woronczak (Odhad vzdálenosti mezi veršovými formami) pomocí třírozměrného modelu pětistopého jambu ukázal rytmický vývoj řady ruských básníků a metodou taxonometrickou propočítal rytmickou „vzdálenost“ mezi jednotlivými autory. — Zd. Kopczyńska (Funkce rýmů s rozestupem mezi rýmujícími se verši ve stichickém verši) sledovala, jak pronikal tzv. „rým niestyczny“ — tedy prakticky složitější rýmová schémata, než je sdružené rýmování — do různých žánrů polské poezie. — L. Pszcołowska (Verš strofický a nestrofický) se zabývala rozdílem mezi syntaktickým uspořádáním obou typů poezie. M. Grzedzielska (Gramatika a instrumentace polského rýmu v 19. stol.) předložila výsledky statistického rozboru zastoupení různých gramatických a fonetických typů rýmu v ruské poezii 19. stol. Organizátorka konference M. R. Mayenowa (Rozložení přízvuku v polském sylabickém verši) zkoumala statisticky sylabotónické tendence polského sylabického verše. — A. Wierzbicka (K problematice slovosledu v polském a ruském verši) ukázala, jak odlišné funkce měly tytéž slovosledné typy ve vývoji polského a ruského verše. — J. Święch (Třinácti[93]slabičný verš a alexandrín) srovnáním polského třináctislabičného verše s francouzským alexandrínem ukázal na konkrétním útvaru rozdíly mezi jednotlivými sylabickými versifikacemi. — A. V. Isačenko (Intonace věty jakožto systém binárních opozicí) referoval o svých pokusech s redukcí intonace na distinktivní binární protiklady.

Varšavské konference se zúčastnili z československé strany M. Červenka, L. Doležel, J. Hrabák a J. Levý. Ve srovnání s extenzívním rázem brněnské konference[1] byl varšavský program organizován spíše intenzívně: na každý půlden byly zařazeny jen dva referáty, provázené bohatou diskusí. Metodologicky převládal strukturní rozbor, opřený z jedné strany o lingvistiku, z druhé strany o statistický materiál. Polské referáty, zaměřené z větší části k precizování vztahu polského verše k versifikacím jiných národů, přesvědčily československé účastníky o jedné věci: že mezi českým a polským veršem je menší rozdíl, než by vyplývalo z dosavadního zařazování obou prozódií do dvou odlišných prozodických skupin (verš sylabotónický proti sylabickému).

Slovo a slovesnost, ročník 27 (1966), číslo 1, s. 92-93

Předchozí Jiří Kraus: Francouzský sborník studií aplikované lingvistiky

Následující Zdeňka Palková: Konference o otázkách „rétoriky“