Další konference o kultuře řeči

Růžena Buchtelová, Zdeňka Palková

[Kronika]

(pdf)

Новая конференция о культуре языка (1966) / Une autre conférence sur la culture du language

13.—14. května 1966 konala se v Halle/Saale v NDR další konference věnovaná otázkám péče o kulturu mluveného slova.[1] Pořadatelem byl opět Institut für Sprechkunde und phonetische Sammlung na universitě Martina Luthera v Halle; kromě pracovníků z východoněmeckých universit, pedagogických institutů a hereckých škol účastnili se konference opět i odborníci západoněmečtí, hosté z Polska a z Československa (J. Dvončová z Bratislavy a autorky této zprávy).

Téma konference Zur Methodik der Sprecherziehung bylo rozděleno do dvou dílčích okruhů.

Prvním tématem byla problematika [384]mluvní techniky (Grundlagen des Sprechens). Hlavní referát Egona Aderholda Ausgewählte methodische Probleme aus dem Bereich der Grundlagen des Sprechens byl věnován problémům metodiky hlasové výchovy. Na toto téma navazovalo celkem 14 dalších referátů a sdělení; převážná většina jich se soustředila na otázky fyziologie dýchání a hlasu a na jejich přímou aplikaci v pedagogické a logopedické praxi (H. Jentsch (Bad Salzungen), Zum Problem der Atemschulung; H. Minnich (Berlin), Schulung der Kraftstimme; E. Kurka (Halle), Zur Bestimmung des physiologischen Hauptsprechtones). Týkaly se tedy problematiky, kterou se odborníci v oboru „Sprechkunde“ již tradičně zabývají. Proti tomu byla věnována poněkud menší pozornost otázkám správné artikulace; k nim přednesli referáty: G. Bommert (Berlin), Zum Problem der Artikulationsschulung a H. Dieling (Leipzig), Zur Einführung in die deutsche Lautung bei internationalen Gruppen im Deutschunterricht für Ausländer.

Jisté novum — z hlediska lingvistického velmi pochopitelné a vítané — znamenal zájem o otázky percepce řeči a požadavek zatím spíše programový, aby metodika oboru při výuce správné výslovnosti brala v úvahu i poslechovou kontrolu prováděnou posluchačem. Pro české účastníky byl v této části zajímavý výklad G. Lindnera z Berlína (Die auditive Perception synthetischer Vokale und ihre Bedeutung in der Sprecherziehung), který ve svém příspěvku aplikoval některé výzkumy P. Janoty z Fonetického ústavu filosofické fakulty KU v Praze, prováděné na základě syntézy vokálů.

Druhý tematický okruh byl uveden hlavním referátem H. Stelziga z Greifswaldu (Methodische Probleme des Dichtungsprechens) a byl pak zastoupen ještě pěti referáty dalšími. Přestože byl časově poněkud omezen, nebyl o to méně zajímavý, především proto, že i zde byla proti dosavadní praxi zdůrazňována potřeba objektivního výzkumu; předpokládá se výzkum spíše vzhledem k možnostem různých realizací jednotlivých úseků textu; není již tak jasné, zda se uvažuje také o podrobnější analýze textu samého s výjimkou analýzy obsahu. Je charakteristické, že v této oblasti, která je nepoměrně méně rozpracována, byly nejzajímavější příspěvky charakteru spíše programového nebo polemického. Kromě hlavního referátu to byl např. referát E. Kurky (Zur Einschätzung der schallanalytischen Methoden) a E. Stocka (Das Problem der Hörerwirksamkeit in der Ästhetik des Dichtungsprechens); tyto dosti konkrétní příspěvky ukazovaly, že s výzkumem bylo již započato.

Závěrem této krátké zprávy lze říci, že tato konference ve srovnání s předcházející byla věcnější a svým úsilím o metodiku objektivněji a výzkumem přesněji podloženou velmi sympatická.

Všechny referáty i diskusní příspěvky budou opět publikovány v samostatném sborníku.

Slovo a slovesnost, ročník 27 (1966), číslo 4, s. 383-384

Předchozí Bohuslav Havránek: Stoleté jubileum činnosti Société de linguistique de Paris

Následující Jarmila Panevová: Strojový překlad v Bulharsku