Tagmémická příručka „objevovacích“ procedur
Pavel Novák
[Kronika]
Тагмемическое пособие по «процессам обнаружения» / Manuel tagmémique des procédés de „decouvertes“
Proti názoru, že cílem lingvistické teorie je podat praktickou a mechanickou metodiku, jak z daného souboru vět jazyka zkonstruovat jeho gramatiku, byly před [213]desetiletím vzneseny vážné námitky: Gramatika jazyka je teorií jazyka a není známa věda, jejíž metateorie by poskytovala návod, jak mechanicky dospět k teorii jistého objektu zkoumání.[1] Tato námitka by si ovšem zasluhovala bližší rozbor. Pro její platnost je např. podstatné, zda se při její formulaci užívá výraz teorie v stejném významu jako ve výrazu fyzikální teorie. Bylo by také třeba uvážit, jaký dosah má pro tuto otázku časová a teritoriální diferencovanost jazyka (jakož i ostatních společenských jevů).
Avšak bez ohledu na rozdíly v pojetí cílů lingvistické teorie nebyla užitečnost příručky shrnující a systematizující jisté zkušenosti získané při popisu konkrétních jazyků s pomocí jistého konceptuálního aparátu nikdy popírána. Takovou příručku napsal R. E. Longacre, Grammar Discovery Procedures, The Hague 1964 (= Janua linguarum, series minor, č. 33). Výsledkem aplikace procedur typu „odhadni a zkontroluj“ (guess and check) má být tagmémický popis jazyka, jak je podán v Pikeově třídílném pojednání[2] a v učebnici B. Elsona a V. Pickettové[3] (to jsou také jediné obecně lingvistické knižní publikace, které Longacre uvádí v bibliografii). Kromě úvodu (bibliografie[4] a rejstříku) obsahuje kniha čtyři kapitoly s obdobným názvem Procedury roviny klauzové,[5] (dále po řadě) frázové, slovní a větné a s paralelní čtyřdílnou stavbou. Pokyny jsou velmi rozmanitého rázu: od doporučení formátu excerpčních kartiček až po pokyny typu „prověř popis na rozsáhlejším materiálu“. Vnímavý čtenář může mít z knihy užitek bez ohledu na své celkové, byť zcela odlišné zaměření.
[1] Zejm. R. B. Lees (v rec. Chomského knihy Syntactic Structures, The Hague 1957 (český překlad Syntaktické struktury, Praha 1966), Language 33, 1957, 377n.
[2] K. L. Pike, Language in Relation to a Unified Theory of the Structure of Human Behavior I—III, Glendale 1954—1960.
[3] B. Elson - V. Pickett, An Introduction to Morphology and Syntax. Santa Ana, Calif. 1962. Tato učebnice reprezentuje tagmémiku P. Postalovi pro její rozbor v knize Constituent Structure, The Hague 1964 (= IJAL 30, 1964, no. 1), kap. VII a IX. (Česky vyjde Postalova kniha r. 1967 v nakl. Academia.)
[4] Nyní lze doplnit: K. L. Pike, A Guide to Publications Related to Tagmemic Theory, sb. Current Trends in Linguistics III, Theoretical Foundations (Th. A. Sebeok, ed.), The Hague 1966, s. 365—394.
Slovo a slovesnost, ročník 28 (1967), číslo 2, s. 212-213
Předchozí Zdeněk Hlavsa: O zdrojích strukturalismu
Následující Bohuslav Havránek: Anglický a polský překlad „Směrů v lingvistice“ od Milky Ivićové
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1