Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Moskevská typologická konference

Josef Vachek

[Kronika]

(pdf)

Московская типологическая конференция / Conférence typologique de Moscou

Ve dnech 17.—21. listopadu 1969 pořádal Jazykovědný ústav Akademie nauk SSSR v Moskvě Páté vědecké zasedání o otázkách germánské jazykovědy (tentokrát o historické typologii germánských jazyků). Účastnili se ho i zahraniční lingvisté (z NDR, Rumunska a Polska, od nás F. Daneš, V. Schwanzer a pisatel této zprávy). Tematika zahrnovala i otázky anglistické (protože v Sovětském svazu se anglistika stále ještě důsledně řadí ke germanistickým disciplínám). Navíc je třeba říci, že tematikou typologickou pořadatelé rozumějí spíše to, co se u nás zahrnuje pod pojem lingvistické charakteristiky; tím zajímavější ovšem bylo pro nás jednání konference, protože v československé jazykovědě mají otázky sem patřící již svou delší tradici.

V rámci konference, jež soustředila svůj zájem hlavně na otázky morfologické a syntaktické, konal se navíc ještě ve třech půldnech speciální fonologický seminář, řízený leningradským profesorem M. I. Steblinem-Kamenským; rámcovou konferenci organizovali hlavně moskevští odborníci, především ředitelka Jazykovědného ústavu V. N. Jarcevová, dále vedoucí germanistické sekce tohoto ústavu M. M. Guchmanová, E. A. Makajev atd. V rámcové konferenci byly poměrně dlouhé referáty (asi 45 minut), jež bohužel neponechávaly dosti času k diskusi — v té převažovaly ještě navíc předem připravené diskusní příspěvky. Zato ve fonologickém semináři byly pravidlem referáty kratší (nejvýš 20 minut), po nichž vždy následovaly živé a podnětné diskuse, v kterých se mladí pracovníci, a to i z provinciálních pracovišť, nebáli změřit své síly s renomovanými pracovníky oboru. Byla to velmi imponující přehlídka sovětského lingvistického mládí.

Ale i přes některé organizační kazy působila i rámcová konference dojmem vcelku velmi příznivým. Ukázala, že strukturní pojetí jazyka, jak se u nás dnes běžně praktikuje, je i pro sovětské jazykovědce samozřejmou metodologickou základnou. Projevovalo se to zvláště v referátech V. N. Jarcevové o typologii neosobních forem v slovesných soustavách germánských jazyků, dále ve výkladech M. M. Guchmanové o procesech paradigmatizace a o jejich úloze ve změnách morfologických systémů; zajímavé byly i vývody I. B. Chlebnikovové o rovnováze fonologických a morfologických systémových změn, O. A. Smirnické o morfologizaci analytických slovesných konstrukcí a přednáška V. G. Admoniho o regeneraci morfologických forem v germánských jazycích. Leckdy bychom snad přistupovali k daným otázkám poněkud jinak (např. mezirovinné vztahy byly ve vývodech sovětských lingvistů nazírány někdy poněkud mechanicky), vcelku však byly sovětské postupy našim velmi blízké, někdy takřka shodné.

Z výkladů přednesených ve fonologickém semináři zaujal svou informovaností zvláště přehled historie anglické kvantitativní korelace samohlásek, jak jej nastínil leningradský V. A. Kvjatkovskij; upozornila na sebe i mladá voroněžská pracovnice E. I. Beljajevová, která ve fonologicky koncipovaném referátě vrhla nové světlo na některé pragermánské hláskové jevy (formulované v tzv. Holzmannově zákoně). Dále zaujali svými vývody tulský germanista M. V. Rajevskij, novosibirský V. Ja. Plotkin, sevastopolský Ja. B. Krupatkin (známý i ze svých příspěvků v našem časopise Philologica Pragensia) aj. Sovětští fonologové ve svých projevech prokázali nejen hluboký zájem o danou problematiku, ale i dobrou informovanost o pracích zahraničních (v tom i československých). Užitečná byla i živá výměna názorů v kuloárních konzultacích, o něž jsme byli domácími lingvisty opětovně žádáni.

Bylo tedy toto zasedání velmi užitečné, stejně jako byla čtyři dřívější. Jeho referáty by měly být publikovány i přístupnější formou než v málo dostupných „tezisach dokladov“, a pokud možná zveřejněny i anglicky nebo německy — jistě by došly zaslouženého ohlasu i obecně v germanistice a anglistice.

Slovo a slovesnost, ročník 31 (1970), číslo 3, s. 286

Předchozí Ludmila Uhlířová: Polská práce z lexikální statistiky

Následující Marie Ludvíková: Symposium o algebraické lingvistice konané ve Smolenicích