Příspěvek k aplikaci některých sociolingvistických metod na výzkum výslovnosti slov přejatých

Růžena Buchtelová

[Rozhledy]

(pdf)

О применении некоторых социолингвистических методов к изучению произношения заимствованных слов / Contribution à l’application de certaines méthodes sociolinguistiques à la recherche de la prononciation des mots d’emprunt

Práce na současné spisovné výslovnosti slov přejatých ukázaly, že značná část slovního materiálu, který měla Ortoepická komise Ústavu pro jazyk český (dále OK) k dispozici, zhruba jeho 40 %, více nebo méně ve výslovnosti kolísají.[1] Vzhledem k značné rozkolísanosti a nepravidelnosti výslovnosti přejatých slov v češtině pokládala OK za vhodné neřešit výslovnost každého slova izolovaně, nýbrž rozhodovat souhrnně o výslovnosti celých skupin podobných typů předpon nebo přípon. Tyto typy reprezentovaly vyslovnostní problémy obsažené v základním materiálu. Podrobnější zkoumání ukázalo, že daleko více kolísají produktivnější typy přípon, než je tomu u typů méně produktivních. Bylo tedy nutno vyřešit otázku, jakým způsobem má být zjišťován současný stav výslovnosti jednotlivých typů přípon a předpon. Během práce na připravovaném výslovnostním slovníku slov přejatých se podařilo vybudovat širokou síť odborných i vědeckých pracovníků z nejrůznějších oborů, na které se OK průběžně obracela s dotazy o výslovnosti jednotlivých slov patřících k terminologii jejich oboru. Tento způsob však neobrážel v dostatečné míře skutečný postoj naší odborné veřejnosti k současné ortoepické normě přejatých slov a rovněž platnost takto získaných údajů byla příliš omezená, což vyplynulo ze srovnání výpovědí respondentů se záznamy zachycujícími jejich skutečnou výslovnost.[2]

Vzhledem k značné rozsáhlosti materiálu, který celý nelze podrobit šetření, byl přijat v OK plán, aby byl objektivními sociolingvistickými metodami zjištěn skutečný postoj uživatelů jazyka k některým návrhům kodifikace výslovnostní normy slov přejatých, tj. jak uživatelé hodnotí různé typy odchylek od platné kodifikace, a to zejména v stylově neutrálních mluvených projevech. Výsledky tohoto šetření mají [46]poskytnout jeden z podkladů pro další práci OK jak při posuzování jednotlivých návrhů na rozsah úprav výslovnosti slov přejatých, tak i při zpracování normativní příručky určené pro širokou veřejnost.

V prvé etapě práce šlo o vypracování pracovních postupů a o ověření celkové koncepce výzkumu. Proto bylo šetření zaměřeno na úzký soubor respondentů, který tvořili převážně aktivní uživatelé spisovného jazyka v jeho mluvené podobě. U těchto uživatelů bylo rovněž možno předpokládat vyhraněnější názory na spisovnou výslovnost než u uživatelů, jejichž vztah k spisovnému jazyku je spíše pasívní (viz typologie respondentů sondy II).

Účelem tohoto šetření bylo zjistit postoj uživatelů spisovného jazyka k alternativním návrhům OK na výslovnost některých výslovnostně problematických typů přípon slov přejatých (resp. k jejich odchylkám od spisovné výslovnosti). Šetření se týkalo kolísavé kvantity v slovech přejatých a výslovnostních dublet s, z, přičemž kritériem k posouzení správnosti výslovnosti byl návrh kodifikace výslovnostní normy slov přejatých, který zpracovala OK.

Experimentální data byla získána ze dvou dílčích sond (dále sonda I a sonda II). Při jejich vyhodnocování bylo přikročeno k selektivnímu využití postupů a technik uváděných v pracích V. Lamsera, Č. Adamce a v sociolingvistické monografii W. Labova.[3]

Při hodnocení materiálu bylo nutno počítat se skutečností, že zejména v kolísání kvantity jde o odchylky od spisovné výslovnosti, které si veřejnost mnohem méně uvědomuje. Rovněž bylo nutno vzít v úvahu i zkreslení, které je dáno jazykovým povědomím posuzovatele, resp. posuzovatelů materiálu.

 

Sonda I

 

Sonda I byla zaměřena na zjišťování korelace mezi ideační výslovností respondent I (představa respondenta o vlastní výslovnosti — sebehodnocení), jeho proklamovanou výslovností P (názor na to, jaká výslovnost je kodifikačně správná) a reálnou výslovností R (objektivní vyhodnocení respondentovy výslovnosti posuzovatelem).

Šetřený materiál tvořily záznamy přednášek proslovených v Čs. rozhlase. Vzhledem k různému zaměření přednášek byl získaný materiál nejednotný a nemohl být tudíž vnitřně příliš diferencován. Proto byl učiněn pokus navázat s přednášejícími kontakt ve formě ústního ověřování. Z celkového počtu 35 osob přednášejících v rozhlasových relací Věda a technika mládeži a Meteor se podařilo získat ke spolupráci 12 osob. Skupinu respondentů v sondě I představoval tedy malý soubor 6 vědeckých pracovníků lékařů (dále soubor A) a 6 specializovaných inženýrů (dále soubor B). Respondenti náleželi z hlediska vzdělání do 4. kategorie (ukončené vysokoškolské vzdělání) a podle věku do 3. kategorie, tj. nad 45 let (viz typologie výběrového souboru respondentů sondy II).

Šetření se týkalo korelativního protikladu [o o:], [e e:], [i i:]; (příklad hygiena, tyfus, telefon, anoda).[4]

Šetření probíhalo podle následujícího schématu: (1) volba typů slov a okruhu [47]respondentů; (2) sebehodnocení a proklamované hodnocení respondenta (systém otázek a odpovědí); (3) verifikace sebehodnocení magnetofonovou nahrávkou respondenta; (4) vyhodnocení nahrávky posuzovatelem.[5]

Symbol	Soubor	Otázka	Odpověď
I0	A, B	Snažíte se vyslovovat přejatá slova pečlivěji než slova domácí?	ano ne nevím
I1	A	Jak vyslovujete slovo hygiena?	krátce dlouze nevím
I2	A	Jak vyslovujete slovo tyfus?
I3	B	Jak vyslovujete slovo telefon?
I4	B	Jak vyslovujete slovo anoda?
P1	A	Jaká je podle vašeho názoru správná výslovnost slova hygiena?
P2	A	Jaká je podle vašeho názoru správná výslovnost slova tyfus?
P3	B	Jaká je podle vašeho názoru správná výslovnost slova telefon?
P4	B	Jaká je podle vašeho názoru správná výslovnost slova anoda?

Tab. 1. Ideační a proklamovaná výslovnost respondenta

 

Při šetření bylo použito techniky zavřených otázek, položených na tříbodové stupnici s neutrální variantou — krátce, dlouze, nevím — a vzhledem k malému souboru získaných dat nebylo možno jeho výsledky hodnotit jinak než tabelárně. Výsledkem [48]byla míra neshody mezi třemi sledovanými faktory (I, P, R); šlo tedy o zjištění jazykové jistoty respondenta. Po úvodní všeobecné otázce (I₀) se další otázky (I₁—I₄, P₁—P₄) vztahovaly na výslovnost jednotlivých typů slov podle odborného zaměření respondentů.

Sledovány byly následující typy slov: hygiena, tyfus (u souboru A), telefon, anoda (u souboru B). Získaná experimentální data byla vyhodnocována jediným posuzovatelem, kterým byla autorka tohoto příspěvku. Výsledkem bylo hodnocení reálné výslovnosti respondenta (R₁—R₄).

Systematiku otázek a odpovědí (ideační výslovnost, proklamovaná výslovnost a hodnocení reálné výslovnosti ověřovaných typů slov) podávají tab. 1 a 2.

Tab. 1 (s. 47) znázorňuje v zjednodušené přehledné formě techniku dotazů a možnosti odpovědí. Způsob kladení otázek dává podklad pro vyhodnocení ideační a proklamované výslovnosti respondenta.

V tab. 2 je přehledně znázorněna možná výslovnost 4 vybraných typů slov, totožných s typy v tab. 1. Tab. 2 slouží ke korelaci dat získaných technikou otázek a odpovědí podle systematiky tab. 1. Výsledky, které jsou reálnou výslovností respondenta, představují verifikaci jeho ideační a proklamované výslovnosti magnetofonovou nahrávkou na typech slov identických s tab. 1.

 

Symbol	Soubor	Verifikovaný typ slova	Hodnocení
R1	A	hygiena	krátce dlouze obojí
R2	A	tyfus
R3	B	telefon
R4	B	anoda

Tab. 2. Reálná výslovnost respondenta

 

Vhodnost systematiky hodnocení ideační, proklamované a reálné výslovnosti, jak je navržena v tab. 1 a 2, byla ověřena na uvedeném dvanáctičlenném souboru respondentů. V následujících tab. 3—7 se vedle symbolů uvedených v tab. 1 a 2 užívá následujících symbolů a indexů: A respondent lékař; B respondent technik-inženýr; + ano; — ne; 0 nevím; / dlouze; ⋃ krátce; ⋃ / obojí.

 

Respondent

A1

A2

A3

A4

A5

A6

B1

B2

B3

B4

B5

B6

Odpověď na otázku I0

+

—

—

—

+

0

—

—

—

0

—

—

Tab. 3. Ideační výslovnost slov přejatých respondentů souboru A i B

 

[49]V tab. 3 (s. 48) je zachycena ideační výslovnost slov přejatých ve srovnání se slovy domácími u respondentů souboru A i B.

Tab. 4—7 jsou příkladem korelace ideační, proklamované a reálné výslovnosti čtyř vybraných typů slov u jednotlivých respondentů. Ideační a proklamovaná výslovnost každého z vybraných typů slov je verifikována jeho reálnou výslovností a výsledek je přehledně shrnut v samostatné tabulce. 

 

Respondent	A1	A2	A3	A4	A5	A6
Odpověď na otázku I1	⋃	⋃	⋃	/	⋃	⋃
Odpověď na otázku P1	⋃	⋃	⋃	⋃	/	0
Verifikovaný typ slova R1	/	/	⋃ /	⋃	/	⋃

Tab. 4. Korelace ideační, proklamované a reálné výslovnosti slova hygiena

 

Respondent	A1	A2	A3	A4	A5	A6
Odpověď na otázku I2	⋃	⋃	⋃	⋃ /	⋃	⋃
Odpověď na otázku P2	⋃	/	⋃	⋃	⋃	⋃
Verifikovaný typ slova R2	/	⋃	⋃ /	/	⋃	⋃

Tab. 5. Korelace ideační, proklamované a reálné výslovnosti slova tyfus

 

Respondent	B1	B2	B3	B4	B5	B6
Odpověď na otázku I3	⋃	⋃	⋃	⋃	⋃	⋃
Odpověď na otázku P3	⋃	⋃	⋃	⋃	/	⋃
Verifikovaný typ slova R3	⋃	⋃	⋃ /	⋃ /	⋃	⋃

Tab. 6. Korelace ideační, proklamované a reálné výslovnosti slova telefon

 

[50]Respondent	B1	B2	B3	B4	B5	B6
Odpověď na otázku I4	⋃	⋃	⋃	⋃	0	⋃
Odpověď na otázku P4	⋃	⋃	⋃	⋃	0	⋃
Verifikovaný typ slova R4	⋃	⋃	⋃	⋃	⋃ /	⋃ /

Tab. 7. Korelace ideační, proklamované a reálné výslovnosti slova anoda

 

Z tab. 4 a 5 vyplývá, že u většiny respondentů souboru A se projevuje rozpor mezi sebehodnocením (ideační výslovností) a její verifikací posuzovatelem (reálnou výslovností). U souboru B (tab. 6 a 7) je soulad mezi sebehodnocením a reálnou výslovností výrazně častější, přesto však existuje určité rozpětí mezi předpokládanou realizací výslovnostního typu a jeho realizací opravdovou. Proti těmto zřejmým větším nebo menším rozporům mezi výslovností ideační a reálnou lze z tab. 4—7 usoudit na poměrně dobrý soulad mezi proklamovanou a ideační výslovností respondentů souboru A i B.

Z tabelovaných experimentálních dat nejsou vzhledem k nereprezentativnosti sledovaného souboru respondentů, který je dán metodickým charakterem práce, vyvozovány definitivní závěry. Lze pouze předpokládat, že u respondentů s technickým vzděláním se vyskytuje větší sklon k normativní výslovnosti slov přejatých než u respondentů se vzděláním humanitním. Přes malou četnost souboru se ukazuje, že zvolený systém může dát v korelaci sebehodnocení a hodnocení respondenta jeden z podkladů pro návrh výslovnostní normy slov přejatých.

 

Sonda II

 

Sonda II byla zaměřena na zjišťování schopnosti aktivního užívání slov přejatých u jednotlivých respondentů. Cílem šetření bylo zjistit, za jakých okolností dochází u respondentů k odchylkám od spisovné výslovnosti u slov přejatých. Na rozdíl od sondy I šlo v tomto případě pouze o zjištění výslovnosti reálné. Šetření měla být opět podrobena výslovnost některých typů přípon (resp. zakončení) slov přejatých. Vedle typů zakončení -fon, -ena, -oda, která byla sledována v obou sondách, aby byla dána možnost pro korelaci obou experimentů, byla dále podrobena šetření zakončení -log, -logie, -on, -omie, -iéra (reprezentovaná typy slov filolog, archeolog, balkón, ekonomie, galantérie, garsoniéra apod.). Z těchto slov byl sestaven zkušební text tak, aby zakončení zvláště výslovnostně problematická byla zastoupena několika případy, popř. i ve svých derivacích. Dále byly podrobeny šetření výslovnostní dublety s, z (reprezentované typy slov renesance, režisér).

 

Ukázka zkušebního textu:

 

Na Ostravsku se vyskytl tyfus. Původcem střevní epidemie a tyfu je nedostatečná hygiena v některých provozovnách hromadného stravování.

Vyměním 2 + 1 v novostavbě s balkónem za 1 + 1 a garsoniéru.

V poslední době u nás stále klesá spotřeba mléka, zvláště mezi školní mládeží.

Nedělní pořad S mikrofonem za sportem začíná ve 14 hod. na Praze 1.

7. mezinárodního kongresu archeologů se zúčastnilo na 2000 odborníků z celého světa.

Poplatky za telefon budou vybírány tuto sobotu v době od 14 do 16 hod.

 

[51]V rámci této sondy byly požádány o spolupráci katedry českého jazyka na filosofických fakultách a pedagogických institutech v českých zemích. Šetření bylo zorganizováno tak, že na každou katedru českého jazyka byl zaslán zkušební text spolu s rámcovými pokyny a s prosbou, aby text byl dán k přečtení bez přípravy skupině 10—15 studentů a vědeckých pracovníků různého věku, pohlaví a vědního zaměření. Projevy měly být zachycovány na magnetofonový pásek. U každého respondenta měla být vedle jeho osobních údajů (data narození, bydliště, vzdělání, i neukončené) připojena i osobní data rodičů. Celkem se podařilo získat materiál od 81 respondentů. Experimentální data byla hodnocena skupinou 5 posuzovatelů (4 posluchači FFUK, 1 matematik). Hodnocení větším počtem posuzovatelů vedlo nutně k určitému rozptylu hodnot, který však vzhledem k metodickému charakteru práce nebyl brán v úvahu. Při stanovení „skutečného stavu výslovnosti“ bylo použito prostého většinového principu, tzn. pro každý jednotlivý případ byl určující názor většiny ze skupiny posuzovatelů.[6]

 

Typologie respondentů

 

Z typologického hlediska byli respondenti diferencováni podle následujících objektivních diferenciačních faktorů: (1) pohlaví, (2) věk, (3) vzdělání.

Podle věku byli respondenti v zájmu zjednodušení a malé početnosti souboru diferencováni pouze do tří kategorií: skupina (1) od 20—29 let, (2) od 30—45 let, (3) nad 45 let.

Dále byli respondenti diferencováni do 4 kategorií podle vzdělání, přičemž se rozlišovalo: (1) základní vzdělání (předpokládá se občasný pasívní styk se spis. jazykem); (2) středoškolské vzdělání (pravidelný pasívní styk se spis. jazykem); (3) neukončené vysokoškolské vzdělání (aktivní styk se spis. jazykem); (4) ukončené vysokoškolské vzdělání (aktivní styk se spis. jazykem).

Z hlediska sociálního zařazení tvořili respondenti malé typově ucelené soubory (administrativní a techničtí pracovníci, studenti, vysokoškolští asistenti, vědečtí pracovníci v různých oborech). Výjimku představovala malá skupina respondentů se základním vzděláním.

 

Hodnocení materiálu 

 

Respondent			Odchylky od spisovné výslovnosti
Pohlaví	n	%	n̄	průměrné %
Muži	30	37,03	6,80	12,36
Ženy	51	62,97	6,61	12,02
Σ	81	100,00

 Tab. 8. Závislost výslovnosti slov přejatých na pohlaví respondentů

 

[52]Experimentální data získaná ze sondy II byla vyhodnocována vzhledem k návrhu kodifikace výslovnostní normy slov přejatých, jak jej zpracovala OK. Odchylky od spisovné výslovnosti byly posuzovány v souvislosti s pohlavím, věkem a vzděláním.

Vzhledem k nestejnému počtu respondentů v jednotlivých kategoriích, což do jisté míry ovlivnilo výsledky hodnocení, nebylo možno podrobněji se zabývat tím, které jevy (resp. odchylky) se realizují jednotně ve všech kategoriích. Bude nutno zabývat 

 

Respondent			Odchylky od spisovné výslovnosti
Věk	n	%	n̅	průměrné %
20—30	56	69,13	6,51	17,59
30—45	19	23,46	6,20	16,76
nad 45	6	7,41	9,43	25,49
Σ	81	100,00

 Tab. 9. Závislost výslovnosti slov přejatých na věkové struktuře respondentů

 

se touto problematikou při dalším šetření s reprezentativnějším počtem respondentů.

Rozvrstvení respondentů sondy II podle pohlaví ilustruje tab. 8. Výsledky naznačují, že vliv pohlaví na počet odchylek od spisovné výslovnosti je zanedbatelný. 

 

Respondent				Odchylky od spisovné výslovnosti
Vzdělání	stupeň	n	%	n̄	průměrné %
typ
základní	1	3	3,71	14,67	39,65
střední	2	14	17,28	7,14	19,30
neukončené vysokoškolské	3	51	62,96	6,43	17,38
ukončené vysokoškolské	4	13	16,05	5,31	14,35
Σ	81		100,00

 Tab. 10. Závislost výslovnosti slov přejatých na stupni vzdělání respondentů

 

[53]Závislost výslovnosti slov přejatých na věkové struktuře respondentů (viz tab. 9) ukazuje prudký vzestup počtu odchylek v nejvyšší věkové skupině nad 45 let. Obě skupiny 20—29 let a 30—45 let vykazují vcelku shodné výsledky. Nestejný počet respondentů v jednotlivých kategoriích však snižuje hodnotu výsledků.

Výsledky šetření počtu odchylek od spisovné výslovnosti v závislosti na stupni vzdělání uvádí tab. 10. Je z ní patrna tendence, že se snižuje počet odchylek ve vztahu k vzdělání u stupňů 2, 3 a 4. Mezi respondenty se základním vzděláním (stupeň 1) a ostatními respondenty (stupně 2, 3 a 4) se projevuje výrazný zlom. Nízký počet respondentů se základním vzděláním však snižuje význam těchto výsledků.

Výsledky uvedené v tab. 8, 9 a 10 shrnuje graf uvádějící detailní distribuci odchylek od spisovné výslovnosti podle stupně vzdělání, věku a pohlaví. Graf zachycuje zvláštním symbolem pozici každého respondenta v hodnotovém poli, vytvářeném třemi diferenciačními faktory. Koncentrace respondentů kolem určitých hodnot po-

 

 

 

[54]dává názornou syntetizující informaci. Skutečně reprezentativní je však z hlediska vzdělání pouze kategorie 3, která vzhledem ke své početnosti umožňuje z hlediska statistiky oprávněnou eliminaci okrajových hodnot (jevů). Naproti tomu v kategorii 1 i při velkém rozptylu je jakákoli eliminace nemožná. — Vzhledem k celkově malému počtu respondentů má graf pouze orientační charakter.

 

Závěr: Obě sondy představují nereprezentativní vzorek, který byl předem vědomě limitován relativně nízkou četností souboru a tím i nízkými četnostmi v sledovaných diferenciačních kategoriích. Tomu odpovídá i přístup k dosaženým výsledkům, který není meritorní, ale metodologický.

Slovo a slovesnost, ročník 32 (1971), číslo 1, s. 45-54

Předchozí Jiřina Novotná: Akustická analýza a syntéza řeči v Polsku

Následující Ivan Lutterer: O německo-českých vztazích v oblasti jazyka a kultury ve dvou německých sbornících