dalaman airport transfers
Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Jiří Krámský šedesátníkem

Zdeněk Skoupil

[Kronika]

(pdf)

Иржи Крамскому исполнилось шестьдесят лет / Jiří Krámský sexagénaire

Dne 23. října 1973 se dožil v plném pracovním elánu šedesátin významný lingvista a zasloužilý školský pracovník dr. Jiří Krámský, CSc. Jeho práce spadají do oblasti teoretické i aplikované lingvistiky a tvoří z tematického i metodologického hlediska skloubený celek. Badatelský zájem Krámského se zaměřoval především na fonologický rozbor hlásek, nejen jako izolovaných jednotek v různých pozicích slovní struktury, ale i na vzájemné vztahy mezi fonémy v různých pozicích ve slově. Tím se mu podařilo postihnout některé tendence uplatňující se ve vzájemném poměru jednotlivých hlásek a jejich pozic, např. tendence kompenzační, favorizační aj. (A Study in the Phonology of Modern Persian, Archív orientální 11, 1939, 66—83). Kvantitativní metody, kterých ve svých pracích užíval — navazuje na své vysokoškolské učitele V. Mathesia a B. Trnku — umožnily mu vyslovit některé obecné závěry týkající se fonologie, ale i obecných vztahů kvantitativní a kvalitativní stránky jazykových jevů. Vztahem formy a funkce elementárních jazykových jednotek v různých jazycích se zabývá v příspěvcích: Über den Ursprung und Funktion der Vokalharmonie in den uraltaischen Sprachen, Zeitschrift der deutschen Morgenländischen Gesellschaft, sv. 106 (31), 1956, 117—134; On the Oldest Stratum of Words in the Basic Lexical Fund of Modern Turkish, Archív orientální 24, 1956, 225—240. On the Quantitative Phonemic Analysis of English Mono- and Disyllables, ČMF 38, 1956, Philologica, 45—59 aj.

Studií opírajících se o statistické metody, jež Krámský vhodně aplikoval na materiál z různých jazyků, využil k závěrům obecně lingvistickým, zejména typologickým, srov. např. Fonologické využití samohláskových fonémat, Linguistica Slovaca IV.—VI., Bratislava 1946—1948, 39—43; A Quantitative Typology of Languages, Language and Speech, sv. 2, část. 2, 1959, 72—85 aj.

K typologické problematice, kterou se Krámský zabýval, patří i charakteristika jazyků z hlediska výskytu členu (K probleme artikl’a, VJaz 1963, č. 4. s. 14—26; The Article and the Concept of Definiteness in Language, The Hague - Paris, 1972, s. 212).

Závěry obecně lingvistické povahy opírá Krámský o své materiálové studie anglistické a orientalistické. Jde např. o práce, v nichž se charakterizují a osvětlují z hlediska kvalitativního i kvantitativního základní jednotky jazykového systému: Some Remarks on the Problem of the Phoneme, To Honor Roman Jakobson II, The Hague, 1967, 1084—1094; On the Functional Conception of the Syllable, Linguistics 70, 1971, 45—56; A Typological Study of Morphological Homonymy in Languages, Acta Linguistica Hafniensia X, 1966, 1, 49—68. The Word as a Linguistic Unit, The Hague - Paris 1969, s. 83.

Práce z metodiky vyučování cizím jazykům organicky navazují na Krámského bádání jazykovědné a čerpají z jeho výsledků; jde tedy o rozvíjení aplikované lingvistiky v oblasti jazykového vyučování. Ze zásadních studií je třeba uvést zejména dvě monografie: Jazyk a metodika vyučování cizím jazykům z hlediska teorie informace (Zprávy VÚOŠ 4, 1968) a Zvuková stránka ve vyučování cizím jazykům, Praha 1972, s. 100.

Naše informace tu ovšem zdaleka nepostihuje mnohostrannou badatelskou a publikační činnost J. Krámského. Již počet publikovaných titulů (jde o 200 prací), zahrnujících speciálně i obecněji zaměřené studie, recenze, informativní stati apod., svědčí o jeho nevšední píli. Krámský se aktivně účastnil mnoha mezinárodních lingvistických kongresů a konferencí a je členem významných lingvistických organizací. Všem spolupracovníkům imponuje svou skromnou povahou a svou ochotou každému poradit a pomoci.

Slovo a slovesnost, ročník 35 (1974), číslo 2, s. 159

Předchozí Josef Filipec, Alois Jedlička: Ze VII. mezinárodního sjezdu slavistů ve Varšavě

Následující Jaroslav Porák: Příspěvek ke studiu expresivity v češtině