Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Zasedání Mezinárodní terminologické komise lingvistické

Antonín Tejnor

[Kronika]

(pdf)

Заседание Международной терминологической комиссии / Séance de la Commission internationale pour la terminologie linguistique

Ve dnech 28.—31. ledna 1974 se konalo v Domě vědeckých pracovníků SAV ve Smolenicích zasedání Mezinárodní terminologické komise lingvistické (MTKL) při Mezinárodním komitétu slavistů; jejím novým předsedou je J. Horecký, tajemníkem J. Masár. Kromě členů MTKL a některých členů české a slovenské národní komise se ho zúčastnili i pracovníci lexikologického a lexikografického oddělení Jazykovedného ústavu [238]Ľ. Štúra SAV a někteří přizvaní členové dalších českých a slovenských jazykovědných pracovišť, jejichž badatelský zájem je blízký tematickým okruhům, které se na tomto zasedání probíraly.

V posledních letech byla pozornost MTKL zcela soustředěna na zpracovávání dvousvazkového konfrontačního Slovníku slovanské lingvistické terminologie (SSLT), jehož vydání se připravuje v nakladatelství Academia. Tento slovník přinese v prvním, systémově uspořádaném svazku 2316 lingvistických pojmů-termínů s ekvivalenty v jedenácti slovanských a třech západních jazycích, ve druhém svazku pak abecední rejstříky. Má-li se však SSLT stát podkladem pro další činnost MTKL při systémovém uspořádávání, revizi, dotváření, stabilizování a mezinárodní koordinaci lingvistické terminologie, bylo by třeba, aby se jeho výroba v tiskárně urychlila. V tomto smyslu se na svém zasedání ve Smolenicích usnesla i redakční rada SSLT.

První den zasedání byl věnován obecným problémům vědecké terminologie. Po dvou úvodních referátech (J. Horecký, Základní otázky terminologie; I. Masár, Kritérium systémovosti v terminologii) se rozvinula široká diskuse, zaměřená hlavně na vztah mezi logickým spektrem (logickou strukturou) pojmu a pojmenovací strukturou termínu, dále pak na síť křížících se a někdy i protichůdných požadavků vznášených na vědecký termín. Konstatovalo se, že metodicky zpracovávaná a dynamicky chápaná terminologie má značný význam pro posílení poznávací funkce termínů, že však snaha o systémovost má určité hranice, dané např. ustáleností termínů, povahou vědního oboru (stupněm abstraktnosti odborných termínů), strukturním typem příslušného jazyka atd.

Druhý den se účastníci zasedání zaměřili na problematiku terminologie z oblasti aktuálního členění. Ačkoli by se zdálo, že právě tuto terminologii, která postihuje oblast poměrně bohatě zpracovanou v české lingvistické literatuře, bude možno bez větších obtíží shromáždit, uspořádat, opatřit definicemi a rozeslat jako podklad pro jednání národních komisí, ukázalo se, že i zde je řada nedořešených a sporných otázek. Celou složitost této problematiky dokumentoval pečlivě připravený soubor termínů s výkladovými kontexty, který pro komisi připravil a různé terminologické varianty a terminologická synonyma komentoval Fr. Daneš. O některých švédských pracích o aktuálním členění referoval Grunnar Jakobson (zajímavá byla zejména pasáž o tom, že se některými jevy aktuálního členění zabýval švédský romanista Carl Svedelis už koncem minulého století), s novými ukrajinskými pracemi na toto téma seznámila účastníky A. J. Bahmutová z Kyjeva. Typy výpovědí podle stupně kontextového (konsituačního) zapojení a podle reakce na jiné (nebo předpokládané) sdělení se pokusil terminologicky rozlišit P. Adamec.

Pod vedením předsedy J. Horeckého pak terminologická komise prakticky vyzkoušela metodu tvoření definic pro základní pojmy-termíny po předchozí inventarizaci relevantních pojmových znaků. I když se projevila složitost a obtížnost tohoto postupu, nemůže se ho žádná vědecky zaměřená terminologická činnost vzdát.

Třetího dne zasedání byla na programu základní terminologie sémantická. K. Hausenblas připravil úvodní referát K základním pojmům a termínům sémantickým, D. Buttlerová (z Varšavy) mluvila na téma Z problémů vytváření polské sémantické terminologie, V. Budovičová přednesla výklad o některých problémech terminologie lexikální sémantiky a V. Blanár se zabýval problematikou nejmenších sémantických útvarů. V těchto referátech a v diskusních příspěvcích k nim autoři ukázali, že situace v oblasti sémantické terminologie je značně odlišná od situace v aktuálním členění: sémantická terminologie je obsáhlejší, projevují se v ní rozdíly četných individuálních i národních koncepcí i vlivy sémantiky logické atd. Práci na systémovém uspořádávání sémantické terminologie bude nutno začít v jednotlivých národních terminologických komisích.

Přání svolavatelů tohoto zasedání MTKL vypracovat přímo na zasedání soupis termínů z určitých oblastí, tyto termíny uspořádat a vymezit jejich významy alespoň pracovními definicemi se ukázalo jako nesplnitelné; proto se tohoto úkolu musí nejprve ujmout národní komise (předsedou české komise byl zvolen Al. Jedlička, slovenské J. Horecký). Národní komise se budou zabývat jednak ter[239]minologií aktuálního členění a dvěma dílčími úseky terminologie sémantické (základní sémantické termíny a termíny sémantiky lexikální), jednak základní terminologií sociolingvistickou ve vztahu k problematice spisovného jazyka. Výsledky této činnosti národních komisí budou předmětem dalšího zasedání MTKL v roce 1976. Referáty a závažnější příspěvky ze smolenického zasedání budou publikovány ve sborníku, který připraví Československá terminologická komise lingvistická.

Slovo a slovesnost, ročník 35 (1974), číslo 3, s. 237-239

Předchozí Petr Piťha, Alla Bémová: Lingvistika na kybernetické konferenci v Praze

Následující Iva Nebeská: Česká práce o sovětské psycholingvistice