Retrográdní slovník místních jmen v Čechách
Rudolf Šrámek
[Kronika]
Обратный словарь местных названий в Чехии / Le dictionnaire inverse des noms locaux de la Bohême
Slovníkovým zpracováním místních jmen Čech, Moravy a Slezska[1] byla českou toponomastikou dokončena podstatná část základní etapy výzkumu našich místních jmen. Historická dokumentace umožnila výklad jmen, výklady se staly východiskem atlasového zpracování[2] a systematiky jmen[3] opírající se o lexikální obsah toponymických bází. Bez těchto prací by nebylo možné analyzovat vztah toponymie k dějinám osídlení.[4] K dovršení lexikografického zpracování toponymie patří i retrográdní uspořádání, jehož výhody a přednosti jsou zřejmé: u proprií více než u jiných lexikálních jednotek je slovotvorná stránka, zejm. způsob a druh odvozování typickými toponymickými sufixy, historicky ustálena, existují určité druhy kombinací mezi příponami a odvozovacími základy, a to s různou frekvenční intenzitou a s různým geografickým rozšířením.[5]
Proto kniha Karla Olivy Retrográdní slovník k dílu Dr. Antonína Profouse „Místní jména v Čechách“ I—V (vyšla jako zvláštní příloha Zpravodaje Místopisné komise ČSAV, roč. 17, Praha 1976; díl I. Česká místní jména, 225 stran) na jedné straně završuje vlastně etapu [256]základního výzkumu toponymie Čech, ale na druhé straně předkládá bohemistice a onomastice (zejm. slovanské) ve třech dílech (vyjde ještě díl II. Německá jména v Čechách a III. Historické podoby českých místních jmen) retrográdně uspořádaný materiál jako východisko k dalším studiím slovotvorným, analýzám pojmenovávacích postupů i srovnávacích bádání mezislovanských; zvlášť cennou příručkou bude retrográdní slovník při práci na Slovanském onomastickém atlase. Třetí díl bude vhodným pramenem rychlých informací pro bohemistickou historickou lexikologii, dialektologii i pro normativní mluvnici (např. při posuzování analogií ve vyrovnávání čísla a rodu u místních jmen, při tvorbě nových místních jmen apod.). — Protože retrográdní zpracování toponymie Moravy a Slezska je rovněž připraveno k tisku, bude toponymie českého národního jazyka jako první a dosud jediná mezi slovanskými jazyky (a v Evropě vůbec) zpracována v úplnosti, tj. abecedně, systematicky i retrográdně.
[1] Ant. Profous, Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, Praha, I 19471, 19542, II 1949, III 1951, IV (s. J. Svobodovou) 1957, V (J. Svoboda a Vl. Šmilauer aj.); Lad. Hosák - Rud. Šrámek, Místní jména na Moravě a ve Slezsku, díl I, A—L. Praha 1970, díl II (M—Ž) v tisku.
[2] Vlad. Šmilauer, Atlas místních jmen v Čechách, Praha 1969, vyd. Místopisná komise ČSAV.
[3] Vlad. Šmilauer, Soustava českých místních jmen v V. sv. Profousova slovníku.
[4] Vlad. Šmilauer, Osídlení Čech ve světle místních jmen, Praha 1960; Lad. Hosák, Místní a pomístní jména na Moravě a ve Slezsku jako historický pramen, příl. 2. čísla Vlastivědného věstníku moravského 20, 1968, 67 s.
[5] Srov. např. retrográdní část kn. Mikratapanimija Belarusi. Materyaly. Redakce M. V. Biryla, Ju. F. Mackevič, Minsk 1974; v kn. Otto Kronsteinera Die alpenslawischen Personennamen, Österreichische Namenforschung, Sonderreihe 2, Wien 1975; čl. Mirosl. Frydricha Retrográdní slovník českých vodních jmen, Zborník referátov … z medzinár. sympózia a II. sloven. onomast. konferencie v Nitre, Bratislava 1970, s. 175—176, a O využití retrográdních slovníků a rejstříků v onomastice, Zpravodaj Místopisné komise 3, 1962, s. 222—227.
Slovo a slovesnost, ročník 38 (1977), číslo 3, s. 255-256
Předchozí Ivo Osolsobě: Sémiotické sympozium v Budapešti
Následující Miroslav Roudný: Za prof. E. Wüsterem
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1