Josef Vachek
[Kronika]
Бодуэновская конференция в Варшаве / Une conférence Baudouiniste tenue à Varsovie
Padesát let uplynulých od skonu velkého polského lingvisty Jana Baudouina de Courtenay (1845—1929) připomněli jeho krajané zdařilou mezinárodní konferencí, kterou ve Varšavě ve dnech 4.—7. září 1979 uspořádaly spolu s Polskou akademií věd univerzity krakovská a varšavská, které vděčně vzpomínají Baudouinova učitelského působení, byť nedlouhého.
Konference se zúčastnilo přes 200 jazykovědců ze čtyř světadílů (jen afričtí lingvisté tu nebyli), kteří zasvěceně probrali a hodnotili neobyčejně bohaté spektrum Baudouinových jazykovědných (i jiných) zájmů a neuvěřitelné bohatství jeho metodologických přístupů, které přímo jasnovidně předznamenávaly nové cesty příštím lingvistickým generacím. V téměř stu referátů bylo referováno nejen o Baudouinových životních osudech (krakovský Urbańczyk), ale hlavně tu byly hodnoceny Baudouinovy průkopnické myšlenky fonologické (moskevský Širokov, pařížský Martinet, yaleský Stankiewicz a náš Peciar), stejně jako morfologické a morfonologické (vídeňský Dressler, polský Laskowski), typologické (sovětský Martynov), psycholingvistické (náš Horálek, Sapottová z NSR) atd. Pozornost byla věnována i Baudouinovým zájmům sociolingvistickým (polský Kania), interlingvistickým (Häussler z NDR), etymologickým (Schuster-Šewc z NDR), ba dokonce i logopedickým (polský Kaczmarek) a grafematickým (debrecínský Tóth, polský Sokolowski), nechyběly ani výklady o Baudouinově práci polabistické (Olesch z NSR). Je přirozené, že v referátech zabývajících se vlivem Baudouinova pojetí na moderní jazykovědné koncepce nemohly chybět ani poukazy na baudouinovské inspirace v počátečním období pražské lingvistické školy (naši Damborský a Vachek); pozornost byla ovšem věnována i poměru koncepce Baudouinovy a Saussurovy (italský Minissi) a samozřejmě i vztahu Baudouinova ke Kruszewskému v kazaňském období Baudouinovy činnosti (kanadský Koerner).
Z Československa se konference účastnilo osm jazykovědců (kromě už zde jmenovaných čtyř to byli ještě Th. Bešta, Al. Jedlička, O. Leška a P. Piťha). Všichni bez výjimky se velmi aktivně účastnili jak přednášek, tak diskusí; se zájmem si prohlédli i pečlivě připravenou dokumentární baudouinovskou výstavu (obsahující i doklady Baudouinova styku s českými a slovenskými vědci, styku, o kterém zajímavě přednášel i náš Bešta) a byli přítomni i pietnímu položení věnce na Baudouinův hrob.
Je třeba ještě zdůraznit vynikající práci přípravného výboru konference, v jehož čele stál jako předseda přední polonista M. Szymczak. S velkým uspokojením bylo přijato jeho oznámení, že přednášky na konferenci proslovené budou nákladem Polské akademie věd publikovány, a to ve světových jazycích (redaktory sborníku přednášek budou Szymczak a J. F. K. Koerner), takže budou zpřístupněny i těm badatelům, kteří se varšavského zasedání zúčastnit nemohli.
Slovo a slovesnost, ročník 41 (1980), číslo 2, s. 175
Předchozí Ludmila Uhlířová: Bulharský časopis pro konfrontační lingvistiku
Následující Iva Nebeská: Německá práce o teorii řečové činnosti
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1