Text — jazyk — poetika

Ludmila Uhlířová

[Kronika]

(pdf)

Текст - язык - поэтика / Texte - langage - poétique: un recueil polonais

Aktivita polských lingvistů v teorii textu a příbuzných disciplínách je dobře známa. Svědčí o ní bohatá vědecká produkce časopisecká i knižní, pravidelné konference a diskuse s mezinárodní účastí a v neposlední řadě také rozvíjející se spolupráce polsko-česká. Sborník Tekst — język — poetyka (Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk 1978, 342 s., red. M. R. Mayenowa), o kterém chceme informovat, je dalším svazkem volně navazující série sborníků věnovaných otázkám struktury textu (o některých bylo již v SaS referováno; viz SaS 36, 1975, 316—320).

Sborník, kterým se tu budeme zabývat, obsahuje referáty z konference, která se konala ve Varšavě v r. 1976 a přinesla v prvé řadě široký přehled dosavadního stavu bádání (tj. stavu bádání do poloviny sedmdesátých let). Proto také řada statí ve sborníku se dotýká problematiky textu spíše obecně, z hlediska metodologického a pojmově analytického. Např. A. Bogusławský rozebírá možnosti a způsoby začlenění různě chápaného pojmu (a termínu) presupozice do pojmového aparátu teorie textu. — M. Grochowský se zamýšlí nad tím, zda lze nalézt na rovině textové obecnou definici pro jevy, které jsou tradičně označovány jako elipsa, tj. jako nepřítomnost určitého výrazu v textu (a dospívá k jednoznačně negativnímu přesvědčení). — Spojitost (souvislost, koheze) jako základní vlastnost textu je studována z různých aspektů: T. Dobrzyńská třídí prostředky delimitující text (speciální pozornost přitom věnuje prostředkům signalizujícím konec textu v projevech psaných v porovnání s mluvenými), Z. Kopczyńská a L. Pszczołowská se zabývají textotvornými funkcemi veršového schématu a K. Pisarková pokračuje v analýze nepřipravených mluvených projevů.

Vedle autorů domácích jsou zastoupeni — stejně jako již v dřívějších svazcích této série — autoři čeští a sovětští. Klasickou problematiku aktuálního členění prezentují P. Sgall a F. Daneš v přehledové stati seznamující s tradicí českého myšlení staršího i současného, dále J. Firbas, zevrubně analyzující pojem tématu, a konečně E. V. Padučevová, která si klade základní otázku, zda se aktuální členění vrství na větnou strukturu syntakticky a lexikálně již hotovou. Autorka ukazuje na [254]řadě příkladů vět se zájmeny, jak změna v aktuálním členění může vyvolat změny v syntaktickém a lexikálním obsazení věty; dokazuje tím zároveň, že pojem paradigmatu na rovině aktuálního členění, chápaný obvykle jako soubor slovosledně intonačních variant věty, je příliš úzký a měl by být formulován abstraktněji. — Specifické otázky spojitosti textu s dominující funkcí estetickou jsou předmětem statí M. Červenky a M. Jankoviče, A. K. Žolkovského a Ju. K. Ščeglova, M. Lekomcevové (metafora a sémantická struktura textu) a J. Lalewicze (typologie povídky). Většina statí ve sborníku, včetně těch, v nichž se řeší velmi obecné otázky, jako je např. souvislost mezi logickým rozporem a jazykovou anomálií (Ju. D. Apresjan), obecné principy tzv. lineární gramatiky jakožto základu textové lingvistiky (T. M. Nikolajevová), se opírá o rozbor bohatého materiálu. Rozsáhlý lexikální materiál zpracovává např. M. V. Arapov (v článku o statistické struktuře slovníku) a J. Wróbel.

Druhý, rozsahem menší tematický okruh prací ve sborníku, reprezentovaný metodologicky orientovanou studií M. R. Mayenové a třemi studiemi materiálovými (A. Karasiové, M. Karplukové, F. Pepłowského), je zaměřen historicky, na slovník polštiny 16. stol., avšak s okruhem prvním je těsně spjat; ukazuje slovník jako nástroj studia sémantické struktury a stylistiky textů starších vývojových období.

Polský sborník ukázal, že pokračující diskuse o otázkách teorie a struktury textu, a to i o těch základních, je potřebná i plodná a že hledat odpovědi na tyto otázky z různých teoretických stanovisek a s použitím různé metodologie je pro vědecký pokrok důležitější než usilovat o dosažení plné názorové jednoty.

Slovo a slovesnost, ročník 41 (1980), číslo 3, s. 253-254

Předchozí Běla Poštolková: Slovenský výkladový slovník jazykovědné terminologie

Následující Petr Piťha, Marie Čechová: Celostátní konference o syntaxi a jejím vyučování