Publikace o K. Būgovi

Jan Petr

[Kronika]

(pdf)

Публикация о К. Буге / A monograph on K. Būga

V souvislosti s dějinami bádání o litevském jazyce A. Sabaliauskase (srov. naši recenzi v SaS, 42, 1981, s. 167—170) chceme zde upozornit na další práci z tohoto oboru. Zigmas Zinkevičius, DrSc., vedoucí katedry litevského jazyka a profesor Kapsukasovy státní univerzity ve Vilniusu, vydal publikaci věnovanou přednímu lituanistovi a baltistovi K. Būgovi pod názvem Kazimieras Būga. Gyvenimas ir darbai ‚Život a dílo‘ (Mokslas, Vilnius 1979, 160 s.). Vyšla v řadě Kalba ir žmones ‚Jazyk a lidé‘ u příležitosti 100. výročí Būgových narozenin (6. 11. 1879) a 55. výročí jeho smrti (2. 12. 1924). K zpracování autor použil některých dosud vydaných prací, archívního materiálu a částečně také osobní korespondence.

Z. Zinkevičius měl k sepsání takové práce velmi dobré předpoklady a odborné znalosti Būgova díla. Byl totiž vydavatelem jeho vybraných spisů, které vyšly ve třech dílech (K. Būga, Rinktiniai raštai. Vilnius 1958 až 1961) a byly ještě doplněny čtvrtým svazkem obsahujícím podrobné rejstříky. Do prvního svazku napsal společně s J. Kabelkou obsáhlý úvod (s. 13—100), v němž se především hodnotí rozsáhlé Būgovo dílo a jeho přínos k rozvoji baltistiky a lituanistiky. Této významné osobnosti litevské vědy věnoval Z. Zinkevičius ještě další studie, které se společně s pracemi dalších autorů uvádějí např. v poznámkovém aparátě knihy A. Sabaliauskase (o. c., s. 182 až 192).

Zinkevičiusova práce je po nezbytném úvodu rozdělena do šesti kapitol, které na sebe tematicky navazují a sledují Būgův život. Nazývají se takto: (1.) Dětství K. Būgy a první vědecké kroky, (2.) Univerzitní studie, (3.) Příprava na profesuru, (4.) Profesorské působení na ruské univerzitě, (5.) V Kaunase, (6.) Slovník a smrt. V jejich rámci se probírá vědecký vývoj K. Būgy a hodnotí dosažené výsledky, které jsou stále ještě nepřekonány pro svou originalitu poskytovaného materiálu a jeho novátorský výklad. Takové vysoké hodnocení se všeobecně přijímá ve vědecké veřejnosti. Proto také Būgovy vybrané spisy (viz výše) se v poměrně krátké době rozprodaly mezi domácími a zahraničními zájemci o litevskou jazykovědu. Pro současnou generaci zájemců zůstává dostupný jen v knihovnách Būgův velký slovník Lietuviu kalbos žodynas (přestal vycházet začátkem r. 1924).

K. Būga také zaujímá místo v dějinách slavistiky, protože podstatným způsobem ovlivnil její rozvoj na několika úsecích. Nemáme přitom na mysli jen jeho studie o původu slov, větší počet etymologií slovanských slov, které mu přímo vyplynuly z široce pojatého etymologického studia baltské slovní zásoby (srov. k tomu některé jeho práce z r. 1912, 1913, přetištěné ve výše uvedeném výboru, nebo index slov k tomuto výboru ve svazku Rodyklės ‚rejstřík‘, s. 317—363), ale také dodnes podnětné studie o rusko-litevských jazykových vztazích, např. o chronologii ruských výpůjček do litevštiny (Lituanica, 1912), o litevsko-běloruských jazykových vztazích (1925), doplnění a kritické posouzení ruského etymologického slovníku A. Preobraženského (1918) z hlediska baltistického a slavistického, a četné recenze slavistických publikací (viz III. díl výboru). Mezi nimi bych uvedl na prvním místě recenzi práce G. A. Iľjinského, M. Vasmera (o pravlasti Slovanů) a N. v. Wijkovo pojednání o baltském a slovanském prozodickém systému (1923). Souborné hodnotící zpracování slavik v Būgově díle by nepochybně přineslo cenné poznatky pro dějiny oboru, ukázalo by životnost jeho vědeckého odkazu také pro slavistiku.

Zinkevičiusova publikace je vítaným příspěvkem k dějinám lituanistiky. Není na závadu, že je napsána přístupnou formou, takže si ji mohou s užitkem přečíst také zájemci mimo okruh vyškolených jazykovědců. Chtěli bychom vyslovit přání, aby se obdobného zpracování dočkali další litevští jazykovědci, kteří často za velmi obtížných podmínek úspěšně rozvíjeli v minulosti obor a přispívali tak k rozvoji litevské národní kultury.

Slovo a slovesnost, ročník 43 (1982), číslo 1, s. 79

Předchozí Jiří Nekvapil: Sovětská monografie o intonaci a výstavbě výpovědi

Následující Přemysl Adamec: Německý příspěvek k výzkumu pádových vztahů v ruštině