Mezinárodní sympozium o konfrontačním studiu slovotvorných systémů ve slovanských jazycích

Vlasta Straková

[Kronika]

(pdf)

Международный симпозиум в сопоставительном изучении словообразовательных систем в славянских языках / An international symposium on the confrontative studies of word-forming systems in Slavic languages

V době od 4.—7. prosince 1984 se konalo v Institutu slavistiky a balkanistiky (Institut slavjanovedenija i balkanistiki — dále zkráceně ISB) v Moskvě sympozium o konfrontačním studiu slovotvorných systémů ve slovanských jazycích. Vedle specialistů ze sovětských centrálních ústavů a univerzit se sympozia zúčastnilo množství lingvistů ze vzdálenějších sovětských institucí a na třicet hostí zahraničních. Československá lingvistika byla zastoupena deseti referáty (pět lingvistů pražských, dva lingvisté brněnští, tří lingvisté slovenští).

Sympozium se mohlo uskutečnit díky tomu, že ISB má trvalé pracovní kontakty (osobní, živá výměna publikací, široká činnost recenzní) s jinými pracovišti, především také s lingvistikou československou. Nelze ovšem v této souvislosti ponechat stranou osobní iniciativu a organizační úsilí G. Neščimenkové. K přednostem sympozia patřilo i to, že se podařilo teze referátů včas samostatně publikovat.

Sympozium zahájil zástupce ředitele ISB Ju. V. Bogdanov. První část plenárního zasedání byla věnována zásadním teoretickým otázkám slovotvorby: N. I. Tolstoj přednesl referát „Sufixální slovotvorba prizmatem sémantického pole“. — Otázkami centra a periférie při konfrontačním studiu slovotvorných kategorií se v zajímavém referátě zabývala G. P. Neščimenková. — Referát Je. S. Kubrjakovové (Moskva) byl zaměřen k otázkám meziúrovňových vztahů: zkoumal vztah derivace a pádové gramatiky; podobně pak i referát Ju. G. Pankrace (Minsk), který se specializoval na problematiku lokálních významů. — A. J. Suprun se soustředil na vztah synchronie a diachronie, který ve slovotvorbě patří k diskusním otázkám. — Společný referát O. P. Jermakovové (Kaluga) a Je. A. Zemské (Moskva) byl věnován stále aktuální a i zde hojně diskutované otázce vnitřní formy. — I. Ohnheiserová (NDR) podala přesvědčivý nástin analýzy derivačních vztahů v pohledu rusko-německém. — Referát A. Bartoszewicze (PLR) znovu zdůraznil dvě protichůdné tendence v lexiku, syntetickou tendenci ke kompresi (v české terminologii kondenzace) [255]na straně jedné a analytickou tendenci na straně druhé.

Druhým okruhem plenárního zasedání byla konkretizace metodiky slovotvorné typologie. Referáty přinesly celou řadu návrhů na konkrétní realizaci popisu, a to se zřetelem k vymezení konfrontační jednotky, ke způsobu registrace jednotek a pořízení orientačních kvantitativních charakteristik, s náležitým zřetelem ke konkrétnímu materiálu analyzovaných jednotek, s přihlédnutím k charakteru jazyka, analyzované úrovně a jejích jednotek. Pozornost byla věnována vymezení pojmu shoda a rozdíl, bylo poukázáno na relativní charakter těchto základních pojmů. Zvážen byl i pojem-termín jazyk-etalon. Všichni referenti vycházeli ze svých mnohaletých zkušeností a řady publikovaných prací. Referáty přednesli a konkrétní typy materiálové analýzy naznačili: P. A. Sobolevová (M. D. Barčuk), Z. M. Volocká (Moskva), D. Šlosar, J. Baltovová (BLR), V. Straková. — Sem byl zařazen i referát M. Knappové.

Možnostem a mezím modelování slovotvorných procesů věnovala pozornost — v třetí části plenárního zasedání — K. Buzássyová; zřetel konfrontační typologie sledoval ve svém referátě R. S. Manučarjan (Jerevan). — Zaměření na klasifikaci sloves vyniklo v referátě I. G. Miloslavského (Moskva). — Z. A. Charitončiková (Minsk) se věnovala dílčím otázkám kontrastivního aspektu slovotvorby. — L. V. Sacharnyj (Leningrad) sledoval tvoření slov jakožto proces syntaktického charakteru (což není přístup nový), ovšem v zajímavém pohledu psycholingvistickém. — A. V. Tichonov (Moskva) podrobně osvětlil přednosti slovotvorného hnízda, které se — podle jeho názoru — může stát východiskem i při konfrontačním pohledu na slovotvornou problematiku.

Další jednání probíhalo již v sekcích. Zajímavý i teoreticky přínosný byl program sekce dialektologické: O. I. Blinovová (Tomsk) nastínila otázky studia motivace pojmenování v dialektech a spisovném jazyce (zkušenosti z práce na slovníku, který již vyšel). — Lingvogeografickou metodu blíže popsala Ju. S. Azarchová (Moskva). — M. N. Jancenecká (Tomsk) se zabývala vymezením jednotky při konfrontaci materiálu spisovného jazyka s materiálem dialektologickým. — Perspektivy konfrontace materiálu spisovného jazyka a bulharských dialektů nastínil R. Božko (BLR). — G. P. Klepikovová (Moskva) referovala o studiu derivátů v homogenním a heterogenním dialektovém kontinuu, I. Greková-Pabisová (PLR) podrobně doložila na materiále jazyka staroobrjadců v Polsku vliv spisovného jazyka ruského. — L. V. Kurkinová (Moskva) poukázala na diferenciaci jihoslovanských jazyků na základě sufixální tvorby jména. — V. Usačevová (Moskva) se zabývala některými slovanskými ichtionymy.

V druhé sekci vyložil V. M. Nikitevič (Grodno) detailně své pojetí „nomému“. — Společný referát L. N. Smirnova a Z. N. Strekalovové byl věnován hybridním kompozitům v současných slovanských jazycích. — O. Martincová promluvila o okazionalismech a J. Jiráček rozebral některé problémy slovanské lingvistické terminologie. — Z dalších zajímavých témat uveďme alespoň: P. N. Džambazov (BLR) — derivace metonymických substantiv v ruštině a bulharštině; A. K. Smolská (Oděsa) — otázky tvoření feminin; R. I. Mogilevskij (Samarkand) — zkratky; A. A. Gorbačevskij (Dušanbe) — slovotvorná problematika a překládání z blízce příbuzných jazyků; R. V. Bulatovová (Moskva) — otázky akcentologické (podobnou problematikou se zabývá i V. A. Dybo). — S. M. Tolstá (Moskva) hovořila o jednom typu konverze ve slovanských jazycích.

Soustředěné pozornosti se dostalo otázkám slovotvorby slovesa: M. A. Osipovová (Moskva) se zabývala prefixací ve vztahu ke způsobu slovesného děje. — Referát Z. Skoumalové byl věnován otázce derivačních cyklů. — Směr motivačních vztahů (verbum — substantivum) sledoval N. Savický. — Interfixace v ruštině a slovenštině byla rozebrána v referátě J. Bosáka, obecnějším otázkám pak byl věnován referát T. I. Vendinové (Moskva). — Kvantitativním aspektem slovotvorby v pohledu konfrontačním se zabýval J. Furdík, a to v řadě bodů ve shodě s názory V. I. Bartkova (Vladivostok). Sem spadá i referát K. V. Bachnjana (Moskva). — Vztah sémantické struktury slova a jeho slovotvorných potencí analyzovala I. S. Ivanovová (Leningrad). — Vliv ruského derivačního systému na systém moldavský podrobila [256]analýze F. S. Kotel’nikovová a V. V. Korčmar (oba z Kišiněva). — G. V. Alikajevová sledovala strukturu slovotvorných hnízd. Zde přednesly své referáty zahraniční lingvistky: I. Dulewiczová, Z. E. Rudniková-Karwatová (PLR) a E. Perniška (BLR).

Referáty Vjač. Vs. Ivanova (o vztahu etymologie a slovotvorby) a V. V. Lopatina (o některých principech konfrontačního popisu) byla referátová část sympozia uzavřena.

V závěrečném vystoupení zhodnotila G. P. Neščimenková teoretický přínos sympozia a požádala účastníky o další konkrétní spolupráci (sympozium by se mělo stát cyklickým).

Moskevské sympozium o otázkách konfrontačního studia slovotvorných otázek znovu potvrdilo, že slovotvorba patří k těm oblastem lingvistiky, které mají před sebou dobrou perspektivu. Slovotvorné bádání vykazuje růst nejen po stránce kvantitativní, nýbrž především kvalitativní: paralelně se shromažďováním materiálu zde vystupuje snaha vytvořit vlastní metodu slovotvorné analýzy a vyčlenit některé dílčí pohledy (jako je např. slovotvorná sémantika v pojetí I. S. Uluchanova), a to i v aspektu konfrontačním (Neščimenková, Volocká, Horecký, Sekaninová, Buzássyová, Straková); o slovo se hlásí i neologie (Kotelovová, Martincová, Savický) a kvantitativní lingvistika (Furdík), rozpracovává se vztah slovotvorby a morfologie (Jiráček, Skoumalová, Bosák). Nejzávažnější je ovšem propojení slovotvorného pohledu s jinými, širšími oblastmi lingvistiky, jako je syntax (zde dochází k revizi a modifikaci tradičních, od prvního slavistického sjezdu známých názorů), pádová gramatika (Kubrjakovová), psycholingvistika (Sacharný). Bylo by omylem považovat nauku o tvoření slov za oblast úzkou, která snad už své řekla a nemá dále co říci.

Závěrem chceme zdůraznit, že organizátoři sympozia, za vedení G. P. Neščimenkové, vytvořili pohostinnou a přátelsky bezprostřední atmosféru, současně ovšem s vysokými teoretickými nároky na referáty i diskusi, s vyvážením stránky teoretické a materiálově ilustrační. Sympozium prokázalo v neposlední řadě i významný podíl slovotvorného bádání československého, mimo jiné pak i inspirativní přínos, jímž byla teoretická práce M. Dokulila.

Slovo a slovesnost, ročník 46 (1985), číslo 3, s. 254-256

Předchozí Petr Piťha: Holandské práce o funkční gramatice

Následující Fred Karlsson (Helsinky): Prototypy jako modely lingvistické struktury