Publikace o funkčním přístupu k jazyku

Ludmila Uhlířová

[Kronika]

(pdf)

Публикация о функциональном подходе к языку / A publication on the functional approach to language

Lingvistická skupina, která pod vedením P. Sgalla působí v současné době na katedře aplikované matematiky matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity v Praze, vstoupila nedávno do druhého čtvrtstoletí své tvůrčí existence. Dvacet pět let je více než dostatečně dlouhá doba k tomu, aby vědecký kolektiv uzrál a vytvořil díla hodná pozoru, i na to, aby plody své práce mohl zpětně přehlédnout. Právě toto poslání plní obsáhlý svazek s názvem Contributions to functional syntax, semantics, and language comprehension, který v r. 1984 vyšel pod redakcí P. Sgalla (Academia, Praha, 379 s.) a který v osmnácti statích podává výběr z prací jednotlivých členů skupiny a některých jejich blízkých spolupracovníků. Většinou jde o stati publikované již dříve anglicky a v tomto svazku přetištěné buď v původní, nebo revidované podobě, dále o anglické verze několika českých článků a konečně o čtyři příspěvky nové přinášející shrnutí a pokračování výzkumu na některých tématech, která náležejí v pracovním programu skupiny k centrálním.

Knize je předeslán editorův úvod, který by rozsahem i zaměřením mohl být počítán za devatenáctou stať svazku. V něm P. Sgall jednak předkládá zhuštěný výklad „funkčního generativního přístupu“ k jazyku, jak jsme měli příležitost jej poznat v dosavadních pracích skupiny (mnohé byly otištěny právě na stránkách Slova a slovesnosti), jednak hodnotí práci skupiny; v několika bodech podává výčet těch „empirických poznatků a obecných výsledků“, jichž si autoři cení jako lingvisticky nejpřínosnějších.

Tematicky je svazek rozdělen do čtyř oddílů zhruba stejného rozsahu. První oddíl obsahuje obecně orientované referáty o jazykové typologii, o vztahu mezi jazykovým významem a intenzionální sémantikou, o presupozici vs. alegaci a o vhodné teorii popisu jazykového systému a jeho rovin. Druhý oddíl je věnován empirickým problémům větné struktury, její stavbě syntaktické a sémantické, zejm. valenci sloves („hloubkovým“ pádům), aktuálnímu členění a větám se všeobecným podmětem. Třetí oddíl se týká speciálních otázek větné stavby češtiny, zejm. valence substantiv, syntaxe některých druhů zájmen, pasíva a vztahu mezi valencí a slovesnými předponami. Poslední, čtvrtý oddíl, přináší popis některých experimentálních systémů komunikace člověka s počítačem (včetně strojového překladu). Celkem se ve sborníku představilo dvanáct autorů; vedle P. Sgalla jsou to A. Bémová, E. Hajičová, P. Jirků, Z. Kirschner, K. Králíková, P. Mater[347]na, J. Panevová, P. Piťha, M. Plátek, J. Sgall a J. Weisheitelová.

Není záměrem této zprávy podat obsahový rozbor jednotlivých, u nás většinou známých, statí. To jistě učiní ve svých recenzích čtenáři zahraniční, pro něž jsou Příspěvky, v jazyce anglickém, určeny především. Rádi bychom na tomto místě pouze podotkli, že se v nich odrážejí dvě kvality, které tuto skupinu lingvistů charakterizují už od jejího založení: smysl pro nové a aktuální v lingvistickém bádání a vysoké pracovní tempo.

Slovo a slovesnost, ročník 46 (1985), číslo 4, s. 346-347

Předchozí František Štícha: Na okraj knihy „Gramatické prostředky hierarchizace sémantické struktury věty“

Následující Jan Chloupek: O úloze jazyka v řízení socialistické společnosti