Sborník k poctě akademika N. G. Korletjana

Jan Petr

[Kronika]

(pdf)

Сборник в честь академика Корлемяну / A collection of papers in honour of Academician N. G. Korletjanu

Dne 14. května 1985 se v Kišiněvě dožil 70 let významný romanista a především moldavista Nikolaj Grigorijevič Korletjanu. Ve svých pracích vědecky zkoumal všechny složky mold. spis. jazyka, postavil moldavistiku na novodobý metodologický základ a rozvíjel sociolingvistiku na marxisticko-leninských metodologických principech. Velkou pozornost věnoval aktuálním potřebám výuky mold. jazyka ve školách a jazykové praxe v MSSR. K jeho životnímu jubileu vydali [176]jeho žáci, spolupracovníci a přátelé sborník Probleme aktuale de filolodžije — Aktual’nyje voprosy filologii (Štiinca, Kišinev 1985, 262 s.), který redakčně připravili Ch. G. Korbu, I. P. Čornyj, A. I. Jeremija, M. A. Kosničjanu a V. F. Mel’nik. Po úvodní stati věnované zhodnocení jubilantova života a díla (5—10) se v sborníku uvádí soupis (11—42) jeho publikační činnosti z l. 1945—1984 (417 položek), prací vydaných za jeho redakce (29 položek) a článků o jeho životě a díle (18 položek). Poté následují rusky a moldavsky psané příspěvky z oboru jazykovědy (24 stati) a literární historie (6 statí), jimiž do tohoto jubilejního sborníku přispěli sovětští vědci. Obsahové zaměření jednotlivých příspěvků ve sborníku je různorodé a váže se na vědecké zájmy N. G. Korletjana, od sociolingvistiky přes mold. lexikologii, etymologii a onomastiku až k otázkám formální a sémantické morfologie. Mezi autory statí jsou např. Ju. D. Dešerijev, R. J. Udler, I. I. Jecko, A. I. Jeremija, M. A. Kosničjanu, S. G. Berežan, A. I. Čobanu, E. G. Tumanjanová, N. A. Baskakov, Z. G. a M. I. Isajevovi, A. M. Dyrul, F. S. Kotelnik, I. M. Dumbrevjanu, I. P. Čornyj aj.

Jazykovědné příspěvky se zaměřují na aktuální otázky, jimiž se zabývá současná sovětská lingvistika. Na prvním místě je třeba uvést sociolingvistické stati autorů z různých svazových republik. Zpracovávají se v nich např. otázky vzájemného obohacování jazyků sovětských národů a zdrojů tvoření společné slovní zásoby, analýza společné slovní zásoby a zvláštnosti jejího odrazu v jazycích národů SSSR (ve vztahu národního a internacionálního v lexiku), popis úlohy ruského jazyka v rozvoji turkmenské terminologie, sociální podstata antroponymického systému nebo moldavské výpůjčky v rus. a ukr. nářečích na území MSSR. Onomastické příspěvky analyzují etymologickou stratifikaci mold. toponymie a metonymický základ některých mold. antroponymů. Lexikologické studie jsou zaměřeny na problém lexikální variantnosti, na systémovost lexikálních významů slova (na materiále párových slov kazašského jazyka), na teoretickou stránku jazykové adaptace přejatých slov a morfémů, na autonomnost turkského slova a jeho hranici v řeči, na motivovanost a nemotivovanost pojmenování a na etymologii některých mold. slov. Gramatickými otázkami se zabývají stati o principech vyčleňování větných členů, o kategorii rodu v mold. jazyce, o transpozičním užití forem mold. imperativu, o strukturních typech analytických ekvivalentů přídav. jména, o mold. zvratných slovesech ve srovnání s ruštinou a francouzštinou z hlediska jazykové výuky a překladatelské praxe apod.

Závěrem uveďme několik dat o životě a díle N. G. Korletjana. Narodil se v besarabské vesnici Karakuj, na Černovické univerzitě ukončil literárně filozofickou a právnickou fakultu. Po 2. světové válce se stal pracovníkem akademie věd a kromě toho přednášel mold. jazyk na Kišiněvské univerzitě (byl dlouholetým vedoucím katedry mold. jazyka a literatury) a na Kišiněvském pedagogickém ústavu. Vychoval několik generací učitelů a vysokoškolských pracovníků. V l. 1958—1961 byl zástupcem ředitele a 1961—1969 ředitelem Ústavu jazyka a literatury AV MSSR; hodnost doktora filologických věd mu byla udělena r. 1965 a téhož roku byl zvolen a jmenován akademikem AV MSSR, r. 1966 univerzitním profesorem. V r. 1975 mu byla udělena Národní cena MSSR, byl mu propůjčen Leninův řád a jiná vyznamenání. Hlavní jeho vědecké práce se zaměřují na původ a formování mold. spis. jazyka a hlavní etapy jeho rozvoje včetně jazyka klasiků mold. literatury. Druhý okruh jeho prací se týká současného spis. mold. jazyka, rozvoje jeho slovní zásoby a jazykové kultury v MSSR. Mnoho energie věnoval autorskému zpracování a redakci četných mold. slovníků pro školní i překladatelské potřeby. Jako romanistu jej také zajímaly otázky (východo)slovan.-mold. jazykových vztahů v minulosti a přítomnosti (nejen v slovní zásobě) a ty sociolingvistické faktory, které ovlivňují současný rozvoj a fungování mold. spis. jazyka. Vědecké dílo N. G. Korletjana vzbuzuje svým rozsahem, tematickou mnohostranností a společenskou angažovaností oprávněnou úctu a obdiv mezi jazykovědci romanisty a slavisty doma i za hranicemi. Získal si také čtenáře svých prací u nás v Československu (srov. naposledy SaS, 45, 1984, s. 231—234) v řadách sociolingvistů, teoretiků vývoje spis. jazyků a lexikologů.

Slovo a slovesnost, ročník 47 (1986), číslo 2, s. 175-176

Předchozí Jan Petr: O Karadžićově spisovném jazyce Srbů a Charvátů

Následující František Štícha: Systémový a funkční status konstrukcí s n/t-ovými participii v současné češtině