Konference o textu v komunikaci

Eva Hošnová, Alena Macurová

[Kronika]

(pdf)

Конференция о тексте в коммуникации / A conference on text in communication

Konferenci „Fungování textu ve společenské komunikaci z hlediska jazykovědy a didaktiky“ uspořádala ve dnech 27.—29. 1. 1987 ve Štiříně katedra českého a slovenského jazyka filozofické fakulty UK v Praze. Konference dokumentovala dynamiku lingvistiky jako moderní vědní disciplíny usilující o využití nových teoretických poznatků v praxi. V průběhu jejího jednání se potvrdila skutečnost, že zájem lingvistiky průběžně směřuje od zkoumání jazyka (jako systému prostředků) přes zkoumání řeči ke zkoumání jevu komplexnější povahy, sociální komunikace v celku.

Zvláště v posledních letech se těžiště lingvistických výzkumů tohoto jevu přesouvá k recepční složce komunikace a v souvislosti s tím též k otázkám fungování textu v procesu společenské komunikace (závažnost tohoto jevu byla ostatně akceptována i názvem konference).

O zájmu, který věnují komunikační problematice obory jiné než lingvistické, svědčilo jejich zastoupení na konferenci: filozofie, pedagogika, psychologie, právní věda, muzikologie, věda o výtvarném umění a v neposlední řadě též literární věda.

Účastníci konference reprezentovali filozofické a pedagogické fakulty obou republik, vědecké ústavy ČSAV a SAV, výzkumná aj. pedagogická pracoviště, včetně škol nižších stupňů, nakladatelství a výzkumná pracoviště hromadných sdělovacích prostředků.

Jednání konference bylo rozčleněno do několika tematických bloků; byly projednávány obecné otázky interpretace textu a otázky interpretace textu v jiných vědních disciplínách, problematika interpretace textů věcných stylů, otázky interpretace textů uměleckých a také důležitá problematika interpretace textu ve vyučovacím procesu na všech typech škol.

Projednávané okruhy otázek pak byly dokumentovány řadou konkrétních rozborů a zpráv o výsledcích výzkumů různých vědních disciplín, v široké škále od interpretace projevů běžného dorozumívání přes výklad odborných textů právních norem, textů uměleckých, publicistických, konkrétních textů učebních až k textům filozofickým (interpretace některých partií ze spisů K. Marxe).

Složitost konferenční tematiky naznačily v poměrně širokém záběru dva úvodní referáty, K. Hausenblase o obecných otázkách interpretace textu a jejích druhů v současné komunikaci a M. Čechové o procesu přijímání textu, zvláště v komunikaci učební.

V bloku interdisciplinárních referátů hovořil J. Janoušek o problémech výzkumu významové struktury textu z hlediska psychologie, J. Pešková se zamýšlela nad tzv. komunikačním potenciálem a problémy jeho kultivace, J. Čapek pojednal o otázkách inter[172]pretace textů právních aktů. J. Jiránek nastínil specifiku interpretace textů hudebních a T. Vlček se zaměřil na oblast umění výtvarného.

Blok referátů věnovaný obecným otázkám interpretace textů zahájil úvahou o předpokladech a mezích interpretace F. Daneš. J. Mistrík se soustředil na otázky fungování mimojazykových prostředků v procesu komunikace, J. Kořenský se zabýval z hlediska obecné teorie interpretace vlastnostmi řečové činnosti. J. Kraus nastínil typologii situací porozumění, J. Hoffmannová se zamýšlela, nad komunikačními charakteristikami textu a interpretací jeho smyslu, A. Macurová hovořila o různých typech interpretací z hlediska jejich kódu, P. Mareš pojednal o interpretaci ve vztahu k intersémiotickému překladu.

Další tematický blok byl věnován problematice struktury a recepce textů jednotlivých komunikačních oblastí. Úvodní příspěvky byly zaměřeny na texty publicistické. J. Chloupek charakterizoval komunikáty publicistického stylu vzhledem k jejich komunikačnímu cíli, J. Košťál podrobil kritické analýze mluvenou rozhlasovou publicistiku. Na významné postavení publicistického stylu, zvláště v souvislosti s poloveřejnými mluvenými projevy, poukázala M. Krčmová. Též k potřebám praxe (překladatelské i ediční) byl zaměřen referát P. Nováka osvětlující některé aspekty překladu děl K. Marxe se zřetelem k jejich dobovým komunikačním podmínkám. Otázkám překladu byly věnovány i dva další příspěvky: na srovnávací problematiku (konektory v české beletrii a jejich bulharské překlady) se soustředil J. Bačvarov, M. Sládková pojednala o překladu jako specifické formě interpretace a o jeho postavení ve výuce cizím jazykům. Dále O. Müllerová zaměřila pozornost na podstatu a povahu nedorozumění v mluvené dialogické komunikaci, E. Hošnová se věnovala vědeckému textu, zvl. funkci estetických a obrazných prvků, a aspektům jeho výkladu, J. Zeman charakterizoval pojem písňového sloganu z hlediska jeho komunikačních funkcí. J. Nekvapil a O. Šoltys rekonstruovali na základě analýzy soukromého dopisu podstatné rysy osobnosti pisatele.

Tematický blok zaměřený na problematiku interpretace textu uměleckého stylu zahájil nastíněním obecných otázek interpretace v literární vědě J. Holý, J. Hošna upozornil na zvláštnosti interpretace středověkých literárních textů; o recepci starších uměleckých textů hovořila V. Budovičová. K využití mota v dílech K. H. Máchy obrátila pozornost J. Bartůňková. Další příspěvky se týkaly recepce soudobých literárních děl. B. Hoffmann postihl intersémiotický charakter básnických textů F. Hrubína a J. Skácela inspirovaných obrázky K. Čapka. K. Šebesta se zaměřil na stylovou charakteristiku a interpretaci Hrabalových Postřižin. Nebyla opomenuta ani problematika recepce uměleckého textu dětským čtenářem (referáty K. Rysové. J. Tomana a L. Pokorného).

Závěrečný blok jednání konference se soustředil na otázky fungování textu ve vyučování na všech stupních škol. Námětem příspěvku M. Holčíka byl význam slova v pedagogické komunikaci, zvl. na 1. stupni ZŠ. H. Hrdličková hovořila o přípravě studentů, budoucích učitelů, na práci s textem, vysokoškolské problematice kultury mluveného projevu se věnovala D. Slančová. A. Debická analyzovala jazyk učebnic českého jazyka za posledních 50 let; texty jazykové části učebnic českého jazyka pro 1. stupeň ZŠ charakterizovali F. Uher a K. Ondrášková. K. Zelinková upozornila na povahu, tvorbu a recepci odborných textů v hodinách slohové výchovy. Vystoupení J. Mareše bylo zaměřeno na problematiku dialogu v učební komunikaci, F. Diblík referoval o metodice rozboru uměleckých děl ve škole, L. Rejmánková hovořila o dialogu a jeho problémech souvisejících s výukou ruštiny.

Diskuse navazující na každý tematický blok vyvrcholila, závěrečnou výměnou názorů u kulatého stolu, v níž se prokázalo, že řada otázek, jež z jednání konference a dílčích diskusí vyplynuly, stále ještě čeká na své řešení, a to zvl. z interdisciplinárního úhlu pohledu.

Mezioborový přístup k projednávaným problémům však už v této fázi svého uplatnění přinesl — jak konstatuje závěrečný materiál konference — užitek, přinejmenším v oblasti pojmoslovné, terminologické (ale též např. v oblasti konfrontace výzkumných metod). Z jednání konference zároveň vyplynulo, že se rýsuje možnost uplatnit mezioborový přístup komplexně (od roviny teoretické až ke konkrétním aplikacím v praxi), zvlášť při zkoumání pedagogické komunikace.

Konference „Fungování textu ve společenské komunikaci z hlediska jazykovědy [173]a didaktiky“ tedy přispěla k řešení některých aktuálních otázek soudobé lingvistiky a styčných vodních disciplín; zároveň však — a to je cenné — i jiné otázky, neméně aktuální, posunula do centra pozornosti všech oborů, jež se na výzkumu různých aspektů sociální komunikace podílejí.

Slovo a slovesnost, ročník 49 (1988), číslo 2, s. 171-173

Předchozí Marie Nováková: Druhá československá onomastická konference

Následující Jan Petr: Vědecká konference J. E. Purkyně ve vědě a kultuře