J. H-k (= Josef Hrabák)
[Chronicles]
-
přináší kniha dr. Josefa Jančíka, Tomáš ze Štítného, učitel života (Brno 1940, str. 158, cena K 16.—). Po stručném úvodě o literární činnosti Štítného (str. 7—15) je podrobně probrána jeho nauka ve čtyřech kapitolách (Poslední cíl člověka, Čiň dobro, Varuj se zla, Plň stavovské povinnosti). V závěru je shrnut význam Štítného v ten smysl, že jeho díla nejsou sice původní v našem slova smyslu,[1] ale zásluhou Št. je, že seznámil prostého člověka s tehdejší vzdělaností. Konstatováním, že Št. přijímal odjinud, není však jeho myšlenkový význam vyčerpán; mělo být podrobněji ukázáno, v čem se lišilo středověké pojetí původnosti od pojetí našeho a s tohoto hlediska mělo být ukázáno, zda je něco původního v tom, co Št. udělal ze složek, které přejal. Všimnouti si této stránky podrobněji nebylo sice v intencích autorových, kterému jde o pouhé seznámení s naukou Št., jak se jeví v jeho spisech, ale právě proto, že je kniha určena širšímu čtenářstvu, mělo by být v ní aspoň slovo o skutečném myšlenkovém významu Štítného, neboť „nepůvodnost“ může méně informovaného čtenáře sváděti k falešnému úsudku.
Protože Jančíkova kniha podává přehledně celou [51]nauku Št. a probírá její poměr k učení Církve, nemůže být přehlédnuta dějepiscem literatury, i když se problémů literárně historických dotýká jen nepřímo.
Souhrnný a znalecký přehled literárně historických problémů štítenských a jejich řešení přináší nyní nejlépe doplňkové heslo Štítný od Fr. Ryšánka v Ottově slovníku naučném nové doby (6. sv., č. 261, 1940, str. 873—876).
[1] Pramenným studiem zabýval se autor ve dvou svých statích: Předloha některých traktátů Tomáše ze Štítného a Názory Štítného o řeholnících a jejich pramen v hlídce 1939 a 1940.
Slovo a slovesnost, volume 7 (1941), number 1, pp. 50-51
Previous Josef Hrabák: O technice spisovatelské
Next Leopold Zatočil: Příručky úřední němčiny
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1