Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Za Danou Davidovou

Irena Bogoczová

[Kronika]

(pdf)

In memoriam of Dana Davidová

Několik měsíců poté, co plna elánu a pracovního zaujetí oslavila své významné životní jubileum, nečekaně podlehla zákeřné chorobě přední česká lingvistka, dlouholetá pracovnice Pedagogické fakulty v Ostravě, pozdější Filozofické fakulty Ostravské univerzity, doc. PhDr. Dana Davidová, CSc. († 26.6.1998).

Zesnulá byla vedoucí katedry českého jazyka Filozofické fakulty Ostravské univerzity, členkou fakultní vědecké rady, oborových komisí Grantové agentury Akademie věd ČR a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a také předsedkyní ostravské pobočky Jazykovědného sdružení ČR.

Ve své didaktické činnosti se orientovala na slavistické disciplíny, historickou mluvnici češtiny a dialektologii, zatímco v rámci vědeckovýzkumného bádání věnovala svoji pozornost hlavně současné mluvené češtině, jazyku měst a lašským a těšínským nářečím. Byť původem z jiného kraje, důvěrně znala jazykovou situaci ve Slezsku a jí věnovala nejen samostatné monografie, ale celou řadu dílčích odborných studií. Vždy zdůrazňovala odlišnost jazykových poměrů na Moravě a ve Slezsku od stavu na ostatním území českého národního jazyka. S jazykovým materiálem pracovala vysoce odborně a citlivě. Byla proti jakémukoli zamlžování, zjednodušování a mechanickému zobecňování. Její tvrzení byla pokaždé podložena pečlivě sebraným korpusem autentických textů.

Byla lingvistkou moderní, vyznačující se neobvyklou šíří zájmů. K interdisciplinárnímu přístupu k rozboru jazykového materiálu, k svědomitosti a důslednosti vedla nejen své studenty, ale také mladší kolegy, kteří měli možnost pracovat s ní v řešitelském týmu. Úkoly, které jí byly svěřeny, řešila zodpovědně a její výkony vzbuzovaly důvěru. Pořádala studentské a odborné konference, do ostravské pobočky Jazykovědného sdružení zvala významné osobnosti, kvalitní odborníky, bez ohledu na to, zda sdílela jejich badatelské zkušenosti či nikoliv. Navázala spolupráci s mnohými lingvistickými pracovišti v České republice i v zahraničí.

Její publikační bilance je úctyhodná. Obsahuje mimo jiné asi 10 titulů vysokoškolských skript z předmětů, kterým vyučovala. Doc. Davidová je však známa hlavně svými odbornými knižními publikacemi z oblasti mluveného jazyka, dialektologie, sociolingvistiky. Vzpomeňme např. starší práci „Běžně mluvený jazyk nejmladší generace města Havířova“ (Praha 1971), habilitační spis „Zájmenná deklinace v mluvě střední generace města Havířova“ (Ostrava 1994), který předložila k posouzení vědecké radě MU v Brně během své obnovené docentury v r. 1995 a na který pak navázala prací „Jmenná deklinace v mluvě střední generace města Havířova“ (Ostrava 1996). Za pozornost stojí publikace s názvem „Využití jazyka při řízení pracovních kolektivů … se zaměřením na česko-slovensko-polskou jazykovou interferenci“ (Praha 1991), jíž byla spoluautorkou. Byla vědeckou redaktorkou sborníků „K diferenciaci současného mluveného jazyka“ (Ostrava 1994) a „Konstanty a proměny mluvených útvarů českého národního jazyka“ (Ostrava 1995). Poslední publikací, kterou redigovala a do které přispěla kapitolou o jazykové situaci ve Slezsku, byla „Mluvená čeština na Moravě“ (1997).

Paní docentka měla mnoho dalších plánů, které bohužel už neuskuteční. Těšila se na letošní mezinárodní sjezd slavistů, vedla práce na řešení grantového projektu, který se týká vlivu komunikační situace na výběr a kvalitu použitých jazykových prostředků, připravovala další skriptum – čítanku mluvených textů …

Budou ji bezesporu postrádat nejen nejbližší, ale také kolegové a posluchači.

Slovo a slovesnost, ročník 59 (1998), číslo 4, s. 319

Předchozí Andrea Schellerová: Barbara H. Partee – Petr Sgall (ed.): Discourse and Meaning

Následující Marie Čechová: Dovětek k příspěvku T. Hoskovce Sedm let od obnovení činnosti PLK