dalaman airport transfers
Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Za Rudolfem Zimkem

Stanislav Žaža

[Kronika]

(pdf)

In memoriam of Rudolf Zimek

Krátce po svých 75. narozeninách, které oslavil 11. 7. 2000, odešel 22. 7. po zákeřné nemoci významný český lingvista prof. PhDr. Rudolf Zimek, DrSc.

Zimkovo mládí bylo podobně jako u mnohých jeho vrstevníků poznamenáno druhou světovou válkou, která způsobila, že mohl začít svá vysokoškolská studia až v roce 1945. Po ukončení oboru ruština – angličtina na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci v roce 1949 se mimořádně talentovaný absolvent zakrátko uplatnil na téže fakultě jako vysokoškolský učitel a věnoval jí plných 37 let. Ale i v důchodovém věku působil několik let externě na Filozofické fakultě Šafárikovy univerzity v Prešově a poté až do současnosti na Filozofické fakultě nově zřízené univerzity v Ostravě. Rozsáhlá erudice mu umožnila získat v krátké době všechny vědecké hodnosti až po nejvyšší a zařadit se k představitelům české jazykovědy dobře známým v evropské i zaoceánské lingvistické veřejnosti. Vynikající předpoklady pro badatelskou činnost v oboru lingvistiky, které projevil již jako žák prof. Isačenka, uplatnil posléze i jako hostující profesor ruštiny na univerzitách v Melbourne a Canbeře a jako hostující docent češtiny na Lomonosovově univerzitě v Moskvě.

Speciální pozornost zaměřil R. Zimek na oblast syntaxe. Vedle řady časopiseckých statí je pozoruhodným výsledkem jeho badatelské činnosti v tomto směru publikace Problematika spony v ruštině v porovnání s češtinou (Praha 1963), v níž podal pronikavou analýzu jedné ze základních otázek větné problematiky. Syntézu dílčích výzkumů věnovaných sémantickému aspektu větných konstrukcí a nástin vlastní koncepce sémantické výstavby věty v ruštině představuje pak jeho druhá významná monografie, Sémantická výstavba věty (Praha 1980). Zimkovo zamyšlení nad otázkami větné sémantiky se posléze stalo základem jeho dalšího, bohužel už posledního projektu, totiž sestavení sémanticky orientované funkční gramatiky ruštiny, který už nestačil v plné míře realizovat.

Zasvěcenými statěmi podávajícími informace o stavu textové lingvistiky u nás i v zahraničí přispěl R. Zimek také k tomuto tematickému okruhu. Velmi cenné jsou jeho práce o kohezi a koherenci jako odrazu vztahu myšlení a jazyka, o neexplicitnosti textu, o porovnávací textové lingvistice apod. Okruh jeho zájmů byl ovšem ještě širší: v poslední době se zabýval např. otázkami posunů v pojetí jazykové kultury v Rusku, cizojazyčnými výpůjčkami, zejména angloamerikanizmy v současné ruštině, problematikou rusínštiny apod. K tematice ostravské konference Cestovní ruch ‘99 přispěl naposled zajímavým referátem o charakteru řečového chování průvodce cizinců.

Rozsáhlá znalost lingvistické literatury, nejrůznějších teorií a jazykovědných koncepcí charakterizuje nejen Zimkovy vlastní publikace, ale odráží se i v jeho bohaté recenzní činnosti, v jeho četných vystoupeních na domácích i zahraničních konferencích, sympoziích a kongresech a také v jeho dlouholetém učitelském působení, jehož výsledkem je úctyhodné množství diplomantů, doktorandů, učitelů a dalších odborných pracovníků. Do paměti svých žáků se zapsal jako erudovaný a zanícený pedagog, který je s trpělivostí, obětavostí a nezištností připravoval na jejich budoucí úkoly.

Vysokého ocenění zasluhuje i Zimkova aktivita, kterou vyvíjel jako člen redakčních rad časopisů Čs. rusistika, Slavia a Slavica Slovaca, jako člen vědeckého kolegia jazykovědy ČSAV, předseda různých vědeckých komisí, vedoucí Katedry anglické a germánské filologie Filozofické fakulty UP v Olomouci, oponent četných disertačních a habilitačních prací atd. Jeho neúnavné a všestranné úsilí o rozvoj lingvistických studií hodnotí s uznáním rusisté i další lingvisté mnoha kateder a ústavů, které pojila s R. Zimkem dlouholetá spolupráce a z nichž řada mu vděčí za impulzy i za pomoc při odborném růstu. Společná účast na konferencích, redakčních schůzích, při obhajobách vědeckých prací i za jiných okolností byla vždy vítanou příležitostí k přátelskému setkání s člověkem vzácného charakteru a lingvistou širokého rozhledu.

Lingvistická obec upřímně želí jeho odchodu. Výsledky jeho vědecké i pedagogické činnosti zůstanou trvalou hodnotou, která nebude zapomenuta.

Ústav slavistiky FF MU
Arna Nováka 1, Brno

Slovo a slovesnost, ročník 61 (2000), číslo 4, s. 318

Předchozí Redakce: Zemřel Jan Firbas

Následující Jan Králík, Pavla Šmídová: Elektronická podoba Slovníku spisovného jazyka českého