dalaman airport transfers
Časopis Slovo a slovesnost
en cz

O smyslu jazykových zkratek

P. T. (= Pavel Trost)

[Kronika]

(pdf)

-

Švédská slavistka Astrid Boecklund, jež dovršila studie u předního ruského linguisty na universitách v Brně a v Oslo, probírá ve své výborné disertaci širokou problematiku zkratek v dnešní ruštině (Die univerbierenden Verkürzungen der heutigen russischen Sprache, Uppsala 1940). Zkratky jsou příznačným prvkem ruštiny mluvené a psané v SSSR. Nahromadily se nejvíce v době revoluční; později byly omezovány.

Říjnová revoluce nutně rozrušila i jazyk. Reální stránka revoluce působila na jazyk a jazyk sloužil ideologii revoluční. Revoluční přelom v jazyce je spjat s výměnou vládnoucích vrstev, se zabráním širokých mas, s přestavbou sociálních řádů a s proměnami životních podmínek, s vůlí přemoci starý svět a „do posledního knoflíku na obleku nově předělat život“. — Pronikání zkratek popisuje práce takto: zkratky se šířily ze speciálního jazyka fronty; jazyk fronty je převzal z psaného jazyka, totiž z jazyka polního telegrafu. Zkratky pak šířilo revoluční myšlení i jazyková potřeba. Nominální komposice nebyla v ruštině nikdy produktivní, synthetické složeniny adjektiva se substantivem jako velikomučennik (termín církevněslovanského původu) zůstaly prvky cizími; vyskytovaly se spřežkové výrazy jako skoryj pojazd („rychlík“), avšak v jazyce tak gramatisovaném nenabyly platnosti jednotného pojmenování. Tak vedl i vnitřně jazykový důvod k tomu, aby se užilo složenin zkratkových, když na ruský jazyk dolehla mimořádná potřeba nových pojmenování.

Další vývoj jazykových zkratek vykládá disertace takto: Zkratkové útvary směřují od motivovaného pojmenování k nemotivovanému. Četné zkratky nezkrácené, existující vedle nich, vymizely. Motivovaný sklad složených slov se mohl v zkratkách proměnit v nemotivované hromadění slabik. Nemotivovanost zkratek způsobila konečně i puristickou reakci; neboť právě ruština se vyznačuje silnou tendencí k motivovanosti lexikální i gramatické.

Po této práci lze načrtnouti asi takovéto řešení problému zkratkového jazyka: Zkratky vznikají v plánu grafickém, t. j. v jiné oblasti znakové, než je ta, k níž náleží jazyk. V literových zkratkách písmena zastupují hlásky a slova; litery v platnosti slov jsou příznačné pro formule magické i technické.[1] Zkratky potlačují jazykový význam ku pro spěchu předmětného vztahu; směřují takto k zásadnímu překonání jazyka.[2]

Takovýto radikální prostředek racionalisační zatemňoval postupně znaky. Zkratky byly raženy jako technické termíny sovětského režimu; odstraňování jazyka ze znaku chtělo vylučovat doprovod „všech malicherných citů“; avšak zkratky právě vzbuzovaly často fantastické asociace.

Boj proti zkratkám v ruštině byl zčásti veden s hlediska srozumitelnosti znaků; směrodatní činitelé nejednou vytýkali sovětským žurnalistům, že užívají všelijakých zkratek bez ohledu na úroveň širokých mas. Brzy se však ve sporu uplatňoval i prostě konservativní vkus, jenž zkratky odsuzoval jako komolení jazyka. Je ostatně známo, že právě význační revolucionáři projevovali v estetickém vkusu značně konservativní sklony. Později dospěl kulturněpolitický vývoj v SSSR k údobí, kdy se obecně hlásala potřeba navazovat na dědictví klasiků, kdy zvláště v literatuře vyvrcholil boj proti formálnímu novotářství a kdy se mimo to brojilo proti potlačování citovosti a proti mechanisaci života; tehdy vítězil ovšem v kultuře jazyka purismus, zásadně zaujatý proti zkratkám.


[1] Hláska a slovo se semiologicky zásadně liší; hláska má úlohu významotvornou, ale nemá vlastní positivní význam.

[2] Zkratky byly zprvu nesklonné — agramatické.

Slovo a slovesnost, ročník 7 (1941), číslo 2, s. 107

Předchozí Mts. (= Vilém Mathesius): Rozhlas a slovesnost

Následující Bohuslav Havránek: Dobrá cvičebnice ruštiny