Pierre Rézeau (ed.): Dictionnaire des régionalismes de France. Géographie et histoire d’ un patrimoine linguistique

Jan Holeš

[Book reviews]

(pdf)

Pierre Rézeau (ed.): Dictionnaire des régionalismes de France. Géographie et histoire d’ un patrimoine linguistique

Pierre Rézeau (ed.): Dictionnaire des régionalismes de France. Géographie et histoire d’un patrimoine linguistique. De Boeck Duculot, Bruxelles 2001. 1140 s.

 

Slovník francouzských regionalismů připravila pracovní skupina pod vedením Pierra Rézeaua, ředitele výzkumného týmu C.N.R.S. v Národním institutu pro francouzský jazyk v Nancy (Institut national de la langue française). Kolektiv pod vedením téhož autora vydal před časem monografii Variétés géographiques du français de France aujourd’hui, ze které byla do nového slovníku převzata prakticky všechna hesla. Jednotlivá hesla byla rozšířena a především byly desítky hesel zařazeny nově. Slovník se snaží lexikálně zmapovat regionální francouzštinu používanou ve Francii ve 2. polovině 20. století.

Slovník byl vypracován na základě dialektologického výzkumu prováděného dotazníkovou metodou v letech 1994 až 1996 (týkal se 4500 položek). Autoři dále excerpovali z rozsáhlé bibliografie čítající na 150 periodik a 1300 děl, mezi nimiž figurují romány, eseje, komiksy, kuchařky, cestovní průvodce aj. Použity byly také další dokumentární zdroje jako CD ROM časopisu Le Monde a databanky Národního ústavu pro francouzský jazyk v Nancy (FRANTEXT, MF a REGION).

Hesla jsou řazena abecedně. Pokud se vyskytuje více variant zápisu lexikální jednotky, jsou uvedeny u daného hesla v pořadí podle častosti užívání (boge n. bauge). Hesla jsou bohatě strukturována a všechny jejich rubriky jsou zpracovány mimořádně precizně. Fonetický přepis je uveden, pokud je výslovnost slova nepravidelná nebo odlišná od standardní francouzské výslovnosti. V těchto případech je použita mezinárodní fonetická abeceda (API). Geografické údaje a stylistické údaje upřesňují, zda jde o slovo familiární, lidové, obvyklé, zastaralé, venkovské apod. [223]U každého hesla je pravidelně uvedena skutečná definice významu – tedy ne pouze synonymum standardní francouzštiny. Standardní francouzská a regionální synonyma, méně často i antonyma, jsou uvedena samostatně. Různé významy výrazu jsou řazeny zvlášť do číslovaných pododstavců. Velkou péči věnovali autoři příkladům. Až na nepatrné výjimky pocházejí příklady z 2. poloviny 20. století. Příklady jsou seřazeny podle data výskytu a jsou číslovány. Heslo dále obsahuje samostatné poznámky týkající se výslovnosti a grafické podoby lexikální jednotky. U některých hesel je zařazena též rubrika encyklopedie, která obsahuje věcné údaje o předmětu označovaném daným regionalismem. Následuje rubrika odvozeniny a složeniny. Rubrika komentář obsahuje údaje trojího druhu. Především jde o geografické informace týkající se území, na kterém je výskyt slova patrný a doložený, historické informace udávající první výskyt každého z uvedených významů slova v metropolitní francouzštině a etymologické informace o původu slova nebo významu a o způsobu pronikání a rozšiřování regionalismu do standardní francouzštiny. Každé heslo obsahuje samostatnou bibliografii odkazující na lexikografické a lexikologické studie věnované danému regionalismu. Poslední rubrikou je údaj o výsledcích dialektologického průzkumu z let 1994–1996. Procentuálně je zde vyjádřeno, kolik mluvčích daného regionu výraz identifikovalo.

Některá hesla jsou doplněna mapami názorně zachycujícími výsledky provedených průzkumů. Zobrazují údaje synchronně a týkají se vždy rozsahu užití jediného z významů daného regionalismu. Celkem jich slovník obsahuje 330. Čtenář zde nalezne také několik fotografií dokumentujících specifické užití některých slov na vývěsních štítech, jídelníčcích, letácích apod.

Slovník obsahuje především běžné regionalismy, jako bibet místo stand. fr. moustique užívané v Normandii, bove místo stand. fr. caverne užívané na severu Francie atd., dále archaismy, které se udržují na některých územích od doby staré nebo střední francouzštiny (à c’t heure místo stand. fr. maintenant, rester místo stand. fr. habiter, hameau místo stand. fr. village), výpůjčky z jiných jazyků (z alsasštiny nebo němčiny např. bibeleskaese místo stand. fr. fromage blanc, foehn místo stand. fr. sèche-cheveux, winstub místo stand. fr. débit de vins, z baskičtiny např. chipiron místo stand. fr. encornet, z bretonštiny chouchen místo stand. fr. hydromel, z vlámštiny např. wassingue místo stand. fr. serpillière, z okcitánštiny caraque místo stand. fr. gitan, cèbe místo stand. fr. oignon atd.) a konečně regionální neologismy jako bretonské biniou („balónek policistů pro měření alkoholu“), jihofrancouzské bras de Vénus („druh sušenky s citrónovou příchutí“) nebo alsaské dialectophone („osoba hovořící nářečím“).

Autoři si všímají prakticky výhradně regionalismů lexikálních. Struktura slovníku nemůže zachycovat morfologické a syntaktické zvláštnosti regionální francouzštiny, např. odlišný rod některých podstatných jmen, odchylky v užití členů na některých územích Francie, používání dvojitě složeného minulého času v některých částech jižní Francie, vazby je suis été místo je suis allé, zachovávání jednoduchého minulého času na tomtéž území, a není zde pojednáno ani o zvláštnostech fonetických. V určitých případech, kdy se tyto zvláštnosti vážou přímo k regionálnímu výrazu, jsou poznámky morfologického, syntaktického či fonetického rázu uvedeny přímo v rámci hesla.

[224]Ve francouzské lingvistice jde o významný a v tomto rozsahu nevídaný počin.[1] Slovník regionalismů je vyvrcholením snah, které bylo možno v posledních desetiletích ve francouzské lingvistice pozorovat. Podobné práce již byly publikovány pro francouzštinu kanadskou, belgickou, švýcarskou a dokonce i africkou a slovník Pierra Rézeaua zaplňuje mezeru v popisu francouzštiny francouzské. Mnohá z hesel jsou zpracována natolik kompaktně a podrobně, že mohou být považována za samostatné malé monografie. Slovník významným způsobem doplňuje stávající všeobecné francouzské slovníky.

 

LITERATURA

 

LATIN, D.: Inventaire des particularités lexicales du français d’Afrique noire. EDICEF/AUPELF, Paris 1988. 2. vyd.

POIRIER, C. et al.: Dictionnaire historique du français québécois. Les Presses de l’Université Laval, Québec 1998.

RÉZEAU, P. et al.: Variétés géographiques du français de France aujourd’hui. Duculot, Bruxelles 1999.

THIBAULT, A. – KNECHT, P.: Dictionnaire suisse romand. Particularités du français contemporain. Une contribution au trésor des vocabulaires francophones. Ed. Zoé, Carouge-Genève 1997.

WALTER, H.: Enquête phonologique et variétés régionales du français. P.U.F., Paris 1982.

WALTER, H.: Le français d’ici, de là, de là-bas. Lattès, Paris 1998.

Katedra romanistiky FF UP
Křížkovského 10, 771 80 Olomouc

Slovo a slovesnost, volume 64 (2003), number 3, pp. 222-224

Previous Jiří Zeman: Baldur Panzer (Hrsg.): Die sprachliche Situation in der Slavia zehn Jahre nach der Wende

Next Edvard Lotko: Krzysztof Szymanek: Sztuka argumentacji. Słownik terminologiczny