Jan Holeš
[Chronicles]
The international conference of canadicists at Grainau
Ve dnech 14. až 16. února 2003 proběhla již tradičně v německé alpské vesnici Grainau 24. konference německé Společnosti pro kanadská studia (Gesellschaft für Kanada-Studien e.V.). Ústředním tématem letošní konference byla Akádie, kanadské historické území zasahující do několika současných provincií (Nový Brunšvik, Nové Skotsko, Ostrov prince Edwarda). Od jeho objevení uplyne příští rok 400 let.
V úvodní přednášce připomenul M. Basque zásadní okamžiky pohnuté akadské historie, které ovlivnily vytváření akadské identity: první osídlení francouzskými osadníky na počátku 17. století a násilné deportace frankofonního obyvatelstva v r. 1755. Z novější historie zdůraznil osmou vrcholnou schůzku Frankofonie, která se konala v akadském Montctonu r. 1999. Zhodnotil také současnou složitou jazykovou situaci tohoto území, na kterém žije jak frankofonní, tak i anglofonní obyvatelstvo, a pokusil se zodpovědět otázku, zda má dnes smysl hovořit o Akádii jako o celistvém území.
Konference byla mezioborová a bylo možno na ní vyslechnout příspěvky historické, literární, etnografické, sociologické, zeměpisné aj. Na tomto místě chceme připomenout alespoň několik příspěvků, které si všímaly mj. i otázek jazykovědných.
S. Inglisová se zabývala dlouhotrvajícím jazykovým kontaktem francouzštiny, angličtiny a místních algonkinských indiánských jazyků. Zatímco angličtina a francouzština jsou jazyky založené na užívání časů, místní jazyky označují gramaticky spíše zdroj informace mluvčího. Těžištěm příspěvku byly příklady rozdílů ve vidění světa zprostředkovaného těmito diametrálně různými jazyky. R. Wiesmathová ve svém příspěvku řešila otázku, zda je možno hovořit o jazykové nezávislosti akadské francouzštiny, kterou užívá stále přibližně čtvrt miliónu mluvčích. Po přerušení kontaktu s Francií a v anglofonním prostředí prošla akadská francouzština velice originálním vývojem. Tato archaizující varianta francouzštiny může být cenným zdrojem informací o vývoji francouzštiny a obecně i o vývoji jazyka vůbec. V posledních letech probíhají na univerzitě v Montctonu pokusy o její kodifikaci. U. Zagratzki se zaměřil na souvislosti mezi Akaďany žijícími v Kanadě a Cajuny obývajícími Louisianu. Po britských deportacích frankofonního obyvatelstva v polovině 18. století se totiž část Akaďanů usadila právě v Louisianě a přinesla tam svou specifickou kulturu. Potomci některých z nich dosud hovoří místní deformovanou variantou francouzštiny. Ta se zde vyskytuje vedle tzv. koloniální či staré kreolské francouzštiny a samozřejmě vedle oficiální angličtiny.
Konference v Grainau je nejdůležitější evropskou událostí v oblasti kanadských studií. Kromě řady předních kanadských a německých odborníků se konference zúčastnili také kanadisté z Francie, Belgie, Norska, Rumunska, Maďarska a několika dalších zemí. Potěšitelné je, že přizváno bylo i několik účastníků z České republiky. Kanadská studia se u nás totiž začala rozvíjet sice relativně nedávno, zato však velice dynamicky a hned na několika pracovištích.
Katedra romanistiky FF UP
Křížkovského 10, 771 80 Olomouc
Slovo a slovesnost, volume 64 (2003), number 3, p. 240
Previous Karel Kučera: Druhý kompaktní disk s ukázkami českých nářečí
Next Šárka Lešnerová, Karel Oliva: Česká vztažná souvětí s nestandardní strukturou
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1