Josef Dobrovský – fundator studiorum slavicorum

Redakce

[Chronicles]

(pdf)

Josef Dobrovský – fundator studiorum slavicorum

Pod tímto názvem bylo ve dnech 10.–13. června 2003 uspořádáno mezinárodní sympozium u příležitosti 250. výročí narození Josefa Dobrovského. Mezinárodní význam jubilea velké osobnosti českých, slovanských a vůbec evropských dějin byl významně podtržen i tím, že toto jubileum bylo zařazeno do kalendáře UNESCO.

Hned v úvodu je třeba říci, že šlo o společenskou a vědeckou událost po zásluze dlouhodobě a pečlivě připravovanou. Sympozium se spolu s celou řadou doprovodných akcí konalo pod záštitou předsedy senátu Petra Pitharta, ministra kultury Pavla Dostála, předsedkyně AV ČR Heleny Illnerové, rektora Univerzity Karlovy Ivana Wilhelma a primátora hl. města Prahy Pavla Béma. Slavnostní zahájení se uskutečnilo v Panteonu Národního muzea, tedy v instituci, o jejíž vznik a budování se Dobrovský mimořádně zasloužil. Samotná pracovní zasedání se pak konala v budově Kanceláře AV ČR.

Jak již řečeno, významné byly i doprovodné akce. Byla to především výstava v prostorách Národní knihovny ČR, na jejíž vernisáži vystoupilo Vihanovo kvarteto, a výstava v prostorách Národního muzea. Slavnostní zahájení bylo spojeno s předáním čestné oborové medaile Zoe Hauptové, slavnostní přednášku o J. Dobrovském na něm přednesl R. Večerka. Na zahájení vystoupilo Kociánovo kvarteto. Doprovodnou součástí sympozia byla i exkurze do Památníku národního písemnictví a procházka po místech spjatých s životem Josefa Dobrovského v Praze.

Třebaže červnový termín není zejména pro pracovníky našich vysokých škol příliš vhodný, byla účast na sympoziu hojná a nepochybně i reprezentativní. Vedle účastníků domácích se k účasti na sympoziu přihlásili přednášející ze Slovenska, Slovinska, Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Chorvatska, potěšitelná byla výrazná účast slavistů z neslovanských států, zejména ze Spojených států a Německa, ale i Rakouska, Velké Británie, Švédska, Belgie, Itálie a Maďarska.

Na úvodním plenárním zasedání účastníci vyslechli výklad M. Hlavačky na téma Dobrovský a jeho doba aneb proměny doby a Dobrovského limity, dále J. Brabce, který promluvil o Masarykově pojetí osobnosti a díla Dobrovského, následoval výklad Z. Hauptové, která připomenula vztah Dobrovského a indoevropského jazykozpytu. Na toto plenární zasedání byly zařazeny i přednášky zahraničních účastníků – F. J. Thomsona (Dobrovský and the Bible) a Ch. Hannicka (Die Institutiones linguae Slavicae von Dobrovský und seine sprachgeschichtlichen Auffassungen). Závěrečné plenární zasedání patřilo naopak především zahraničním hostům. P. Drews promluvil na téma Josef Dobrovskýs wissenschaftliches Werk im Urtail der zeitgenossischen deutschsprachigen Fachpresse, S. Reynoldsová přednášela na téma vztahů mezi myšlením Dobrovského, von Humboldta a Goetha. E. Eichler (jehož plenární přednáška byla z technických důvodů přednesena v sekci) hovořil na téma Dobrovský und die deutsche Slavenkunde des 18. Jahrhunderts. F. Daneš pak přednášel o Dobrovského postojích filosofických a etických a L. Sršeň připomenul osobnost Dobrovského jako téma pro portrétisty.

Vlastní pracovní zasedání se uskutečnila v sekcích Dobrovský, paleoslavistika a biblistika, Dobrovský a jižní Slované, Dobrovský, východní a západní Slované, Dobrovský a Rusko, Dobrovský a čeština, Dobrovský a lingvistika, Dobrovský a historie. Už z názvů sekcí je patrné, že nejen organizátoři, ale i sami účastníci usilovali o to, aby tematika sympozia pokud možno obsáhla současnou reflexi všech zájmových oblastí J. Dobrovského.

Plné texty vystoupení vyjdou v samostatném sborníku. Tento soubor bude dokladem, že u příležitosti 250. výročí narození J. Dobrovského se evropské i americké společenství slavistů zabývalo jeho dílem a působením s úctou, pochopením, ale zároveň s nezbytnou dávkou střízlivé kritičnosti. Na prahu 21. století je nepochybně osobnost J. Dobrovského příkladem vědecké důslednosti, poctivosti, programové racionality a střízlivosti, která v kontextu metodologické situace většiny humanitních věd v naší době je hodná následování.

Velmi dobře byly připraveny i materiály spojené se sympoziem. Zvláště je třeba připomenout typograficky a výtvarně hodnotný program obsahující i résumé příspěvků a výtvarně působivý plakát sympozia.

Slovo a slovesnost, volume 64 (2003), number 4, p. 313

Previous Jiří Homoláč: Ruth Wodak – Michael Meyer (eds.): Methods of Critical Discourse Analysis

Next Alena Macurová: Karel Hausenblas (16. 11. 1923 – 5. 7. 2003)