dalaman airport transfers
Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Příručka správné italštiny

Josef Bukáček

[Kronika]

(pdf)

-

Harry Christofidis, Errori d’italiano. Prontuario degli errori più comuni che i Tedeschi commettono nell’uso della lingua italiana. Wien, 1940. Gerold & Co., stran 148.

[220]Tato příručka přináší v abecedním pořádku seznam chyb, kterých se dopouštějí Němci učící se italštině, s připojenými pokyny pravopisnými. Je to kniha výborná, jak dovede oceniti zejména ten, kdo se po dlouhá léta zabýval stejnými problémy. Tato příručka poslouží jistě k prohloubení znalostí italštiny též u nás, neboť skoro týchž chyb, kterých se dopouštějí Němci, dopouštějí se i Čechové. Jsou sice též styčné body mezi konkretnější italštinou a češtinou na rozdíl od abstraktnější němčiny: proti něm. essen se řekne italsky pranzerò, cenerò, farò la colazione in città (42), jako v češt. poobědvám, povečeřím, posnídám v městě. Ve většině případů se však způsobem myšlení a syntaktické konstrukce česká věta shoduje s větou německou, na rozdíl od jazyků románských. Říká se Klavier spielen a Fußball spielen bez rozlišení stejně jako v češtině hráti na klavír a hráti kopanou, kdežto v italštině se rozlišuje sonare il pianoforte, ale giocare il calcio (118) a mnoho pod. Ein älterer Herr je v němčině, stejně jako v češtině, mladší nežli ein alter Herr a ein jüngerer Herr je, stejně jako v češtině, starší nežli ein junger Herr. V románských jazycích jsou tyto absolutní komparativy nemožné. Italsky se řekne „starší pán“ un signore anziano a „mladší pán“ un signore ancora giovane, abbastanza giovane (zde doplňuji autorův výčet na str. 29). „Ein besserer Herr“ překládá Christofidis správně un signore distinto. Doplnil bych: náš „distinguovaný pán“ je, vzhledem k otřelému významu vlašských superlativů, un signore distintissimo. Správně postřehl autor, že zájmena „dieser“ a „jener“ se významovým rozsahem nekryjí s questo a quello (39); kryjí se však s čes. zájmeny tento a onen.

Autor je znamenitým znalcem hovorové italštiny. Jen zřídka lze v jeho knize nalézti chybu, nepřesnost nebo neúplnost, a to zejména tam, kde vlastní bezprostřední styk s živým organismem jazyka nahradil studiem slovníků, jež nejsou v registraci významových odstínů stejně spolehlivé. Nezachována consecutio temporum ve věte „pensavo che non avete tempo“ (38) m. správného „che non avevate tempo“. Nesprávně se píše odděleně glie l’ho detto (69 a pod. 85). Rozlišení, které autor činí mezi ascoltare a sentire, bruciare a scottare (12), vnášeje do jazykové stavby přemíru logiky, není potvrzeno hovorovým usem. Zavrhuje subst. automato a nahrazuje jej korektnějším „distributore automatico“ (21), avšak slovo to žije v severní Italii a registruje je i N. Zingarelli ve Vocabolario della lingua italiana, 4ed, 1928. Subst. dama není jen „donna nobile o di alta condizione“, jak tomu bylo v starším jazyce, nýbrž je to i měšťanská dáma, ač místo tohoto gallicismu se v tomto významu užívá běžně subst. la signora (34). Vzhledem k historické jedinečnosti znělo známé sdružení: „il comitato del non intervento“, nikoli: „di non intervento“ (55).

Rád bych svou hřivnou přispěl též k zdokonalení této užitečné knihy, a proto navrhuji některé doplňky. Především by šlo o zařadění nových hesel Frage, Gesuch a v heslu Fremdwörter slova Humanität, Humanismus, Irredentismus, Irredentist a Episode (= l’episodio). Třeba rozlišovati u subst. domanda význam „Frage“ a „Gesuch“, na rozdíl od questione („il problema“) a připojiti vazby presentare, inoltrare, evadere una domanda. Doporučuji dále doplniti tyto vazby a významové odstíny. Třeba rozlišovati vazbu lavorare tutto il giorno od vazby lavorare tutta la giornata, zdůrazňující trvání (6). V kapitole o členu (15) bych doplnil una cattedra, un professore di lingua italiana, avšak grammatica della lingua italiana, storia della letteratura italiana; una donna dagli occhi neri. Říká se: L’ltalia è la patria dell’arte (nebo patria d’arte). Ve výčtu se kladou subst. beze členu: Alla scuola imparo le segnenti materie: lingua tedesca, lingua ceca, geografia atd. Ve větě si è verificato un grave scontro (18) je sloveso verificare v tomto významu označiti za nekorektní, jak činí Mestica. Vedle esco di casa (19) se říká též esco dalla casa. Říká se sice: all’occasione mi scriverai (24), avšak zpravidla in occasione delle nozze a p. „Lo scrittore per mestiere“ (28) se nazývá též uno scrittore mestierante. Při hesle Besuch (29) je doplniti domani andrò in visita, sarò in visita, andrò a visitare il mio amico (tato poslední vazba je knižní). U hesla Demokrat (38) doplniti aviatik, aviatore nebo aviere, nikoliv aviatico. „Doktor filosofie“ (40) není jen dottore in filosofia, nýbrž i dottore in lettere. U hesla „erstklassig“ chybí è una personalità di primo piano. U hesla „fallen“: „ich habe ihn durchfallen lassen“ l’ho bocciato. Doplnit: respinto con punti dieci. „Fertig“ (48): il treno è pronto, ale „lo scolaro è preparato bene“. Správně vykládá Christofidis název Papiniho knihy L’uomo finito jako „esausto“, vyčerpaný, hotový se silami, kdežto u nás bylo překládáno nesprávně „dokonalý člověk“. Příslušné sloveso k „l’impresa“ je intraprendere (54). Chybí vysvětlení, že „reale“ (56) je del Re, kdežto „regio“ je del Regno, tudíž R. (Regia) Università, ale R. (Real) Accademia. „Star“ (57) se řekne též stella (una stella cinematografica). U hesla [221]„Haar“ (68) bych doplnil vazbu l’uomo di primo pelo (člověk s prvním chmýřím). Neříká se: vado a caffè, nýbrž jen vado al caffè; vedle a scuola se říká i alla scuola (72). U hesla „istituto“ chybí ku podivu istituto (superiore) di commercio a istituto tecnico. U konjuktivu (82—85) vynechán případ, kdy v hlavní větě je kondicionál, a konjuktiv po slovesech vyjadřujících hnutí duševní. Nerozlišovány případy, kdy se po superlativu užívá indikativu či konjunktivu. Indikativ ve větě: Mi dispiace che è arrivato in ritardo, bych vysvětloval vlivem hovorové italštiny. U hesla „lassen“ (88) doplnit vazbu: mi sono fatto iscrivere all’università. Při hesle „machen“ (93) sluší doplniti vazby o zkouškách: passare agli esami, superare l’esame, ho dato l’esame col professor tale dei tali atd. Minorità (97) neznamená jen nezletilost, nýbrž v usu literárním i obecném i totéž, co „minoranza“ (menšina). U hesla „Mitglied“ doplniti membro dell’Accademia di lettere e scienze. U hesla „Nationalökonomie“ (103): economia = šetrnost (bisogna fare un po’ di economia). U hesla „schreiben“ (114): i giornali si occupano di lui. U hesla „Tag“ (120): „Tagesvorstellung“ se nazývá též la mattinata, jež se může konati i odpoledne. V kapitole o začátečních velkých písmenech (147) není uvedeno, že se v době předfašistické jména národů psala (a dodnes zhusta píší) malým písmenem.

Domnívám se, že tyto doplňky mohou přispět i k zdokonalení knihy Christofidisovy.

Slovo a slovesnost, ročník 8 (1942), číslo 4, s. 219-221

Předchozí Josef Vachek: Písemný výcvik při studiu cizího jazyka,

Následující J. B. (= Josef Bukáček): Meridiano di Roma